Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537296/bmid_egyptan-sinuhet-662d8eb6dbf5a.jpg
5
5103
5103
Mika Waltari dopsal román Egypťan Sinuhet v roce 1945 a ačkoli popisoval život egyptského lékaře doby největších faraonů, vypovídal především o válečných traumatech jeho současníků. Sinuhet se bez většího přičinění dostává k nejvyšším vládců své doby a ovlivňuje osudy celého státu, aniž může ovlivnit život svůj a svých nejbližších. Jeho život není šťastný, protože okamžiky štěstí si neuvědomuje dříve, než zasáhne temný osud.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2014
,
Radioservis
Originální název:
Sinuhet egyptiläinen , 1945
Interpreti: Josef Červinka
více info...
Přidat komentář
Sinuhet je kolosální dílo, které čtenáře seznamuje s obdobím vlády několika faraonů v Egyptě a přibližuje mu dobovou kulturu z pohledu lékaře, který je fiktivním autorem díla. I vzhledem k rozsáhlosti, sledujeme příběh Sinuheta od jeho dětství a máme možnost pozorovat, jak se mění jeho vnímání světa i vztahy s jednotlivými postavami, které během svého života potkává. Některé kapitoly mne bavily více, u jiných jsem se celkem nudil, takže plný počet hvězdiček tomu jako většina dát nemohu. Jako historický román ale Sinuhet funguje skvěle a člověk z něj skutečně cítí onu specifickou atmosféru.
...a pomazal své tělo vonnými mastmi a olejem... ta věta mi utkvěla jako refrén písničky. Zatraceně dobré písničky. A kněžka Nefernefernefer! Anima, jak vyšitá, jak je Waltari umí (asi má v sobě - to je nejspíš ta jeho jiskra geniality). Román jak má být a míň pak už nechcete. Širokej, živej, odvážnej. A z Egypta.
(SPOILER) Knihu jsem četla velmi dlouho, protože smrt Minei a Sinuhetova reakce mě zasáhla tak hluboce, že jsem musela knížku na půl roku odložit. Část s válkou v Sýrii mě místy moc nebavila, ale kniha jako (velmi rozsáhlý) celek je úžasná. Po dočtení jsem se teprve dozvěděla korelaci se skutečnými egyptskými osobnostmi, a o to více mě dílo fascinuje.
Kniha, během které jsem přečetl 4 jiné knihy. Nebyla to pro mě četba jedním dechem, strhující či napínavá, ale zato velmi obohacující v historickém přehledu. Četl jsem a hledal v jiných knihách a na netu historické fakty o jménech, stavbách, válkách, útvarech, božstvech, každodennosti atp. Kniha je krásným vhlednutím do naší historie a nese silné myšlenky humanismu.
Tohle je pro mě nejlepší kniha že všech. Poprvé jsem ji četl když mi bylo asi 12 a přitáhla mě ke čtení. Od té doby jsem ji otevřel už 4x a pokaždé v ní najdu něco nového. Je to krásná kniha o síle přátelství, o lidství ve všech jeho podobách a o síle přání. Kniha je to krásné mnohovrstevnata a její jazyk je tak kosaty a bohatý. Na této knize je vše dobře a správně. Alespoň pro mě. Prostě nádherný příběh ze starověkého Egypta.
Náherný příběh. Po dočtení bych nevěřila, že kniha měla tolik stránek jak to uteklo.
Já asi nepatřím mezi čtenáře, kteří Sinuheta ocení. Sice jsem byla uchvácena vykreslením (nejen) egyptské kultury a civilizace a občas mě příběh vedl k zamyšlení, ale celé je to opravdu dlouhé. A tím nemyslím počet stran, ale spíše takovou utahanost, nekončící monology, a mozná i jisté nepochopení hlavních postav. Když si tak přeberu kolik utrpení je tu popsáno, tak zkrátka fandím Haremhebovi, který mi z toho vychazí jako rozumný a schopný vůdce, zatímco dobře míněný Sinuhetův idealismus byl řádně nebezpečný.
Ano, možná jsem to celé špatně pochopila, ale znovu už si tento příběh nepřečtu.
Patrí medzi moje obľúbené knihy. Príbeh zo starovekého Egypta, kde hlavný hrdina Sinuhe je zároveň rozprávačom. Dej, krásne myšlienky, úžasný Egypt . Toto napísal Egypťan Sinuhe, ktorý celý život bol sám. Posledná veta z knihy - aj keď žiješ medzi ľuďmi, život si odžiješ sám.
Poslední z letošních návratů. Procházka po starověkém světě, který v mnohém připomíná ten náš; přes jednotlivé postavy sledujeme, jaký je a jak se mění (přes faraony a kněží politicky, přes Kaptaha ekonomicky, přes Haremheba vojensky, přes Sinuheta v oblasti vzdělání, víry a vědy). Idealista a ten, který je a zůstává osamělý, Syn divokého osla, prošel celý svět za poznáním, odhalil tajemství svého původu, mnoho sloužil, přiměřeně miloval, několikrát chyboval, jako každý... Pamatovala jsem si z dřívějška zejména krétskou epizodu, tentokrát mne zdrtila ta "pouštní", jsem koneckonců o pár let dále...
"Egypťan Sinuhet" je jedna z mých nejoblíbenějších knih, která mě perfektně zabavila během prvního lockdownu, ještě cca březen-duben 2020. Měl jsem původně strach z tak velké a obsáhlé knihy, ale překvapilo mě, jak rychle mi stránky mizely po rukou. V žádné části jsem se nenudil, naopak jsem se spoustu naučil. Zaujalo mě, že ne pouze z historie, ale i lékařství či filozofie nebo antropologie. Nejvíce se mi na příběhu líbila atmosféra, popisy prostředí a metafory, díky kterým vám připadá, že si procházíte všemi vrcholy a pády se Sinuhetem. Nezapomenutelná knížka!
Čítával jsem v maturitním ročníku za školou v kavárně. Hezké časy se Sinuhetem, rád vzpomínám.
Tato kniha pro mě představuje skvost literatury, neboť je v ní ukryto vše ..... kouzlo starého Egypta, napínavý děj, hluboké myšlenky, intriky, filozofie. Příběh je rozdělen do 15 knih a každá popisuje určitou část života Sinuheta, od jeho mládí a učení se na lékaře až po stáří, kdy tento lékař se stane věhlasným. Nádherně popsaný svět a atmosféra starého Egypta. Když jsem četl tuto knihu, tak jsem měl dojem, že se tento příběh předemnou odehrává a ne že ho "pouze" čtu.
Není rozdílu mezi lidmi a každý člověk se narodí na svět nahý a srdce lidské je jedinou mírou mezi lidmi. A nelze měřit člověka podle barvy jeho pleti či podle jeho jazyka, a nelze měřit člověka podle jeho roucha či šperků, a nelze měřit člověka podle jeho bohatství či chudoby - nýbrž jedině podle jeho srdce. Proto dobrý člověk je lepší než zlý a spravedlnost je lepší než křivda, ale nic jiného nevím - a to je všechno mé vědění.
Téhle knize jsem nikdy nepřišla na chuť. Zatímco moje mamka byla knihou nadšena, tak já se i přes vícero pokusů nemohla do knihy začíst.
Asi jsem rozmazlený od jiných autorů /Ken Follett, Sabine Ebert atd/, ale do téhle klasiky jsem se nedokázal i přes několik pokusů začíst.
Nemám tušení, jestli dneska ještě děti mají něco jako povinnou četbu. Ale pokud ne tak Egypťana Sinuheta by si přečíst rozhodně měli. Je to úžasná nekonečná studnice moudra.
Hodně často jsem knihu musela na delší čas odložit, čtení se pro mne stalo zápasem o každou další kapitolu, někdy i stránku.
Neříkám příběh je to vlastně působivý, ale s touto knihou jsem se prostě nepotkala.
Jedna z mých nejoblíbenějších. Moc hezky vtahuje do děje a líbí se mi, že se člověk dozví hodně o starověkých národech. Nechybí jí napínavý děj, vylíčení doby mi přišlo velmi reálné. Zkrátka velmi zasloužených pět hvěd.
Už od malička mě fascinoval starověký svět, především starý Egypt (než jsem se začal více zajímat o starověký Řím). Egypťana Sinhueta jsem tak měl na wish listu hodně dlouhou řádku let, až jsem se k němu konečně dokopal nyní v rámci čtenářské výzvy. Ačkoliv má kniha cca 800 stran, četla se doslova jako pohádka (i když archaický překlad byl někdy těžší na pochopení). Normálně bych ji přelouskal za pár dní, ale tím, že jsem ke každému městu, každé navštívené říši a každé stěžejní události hledal dodatečně externí informace, zabralo mi přečtení několik týdnů. Za mě skvělý počin, díky němuž si znovu pohrávám s nápadem navštívit starověké památky Egypta. A už se těším na další Waltariho kousek, který mám na seznamu (Tajemný Etrusk).
Štítky knihy
Egypt lékařské prostředí zfilmováno finská literatura Kréta faraoni starověký Egypt filozofická beletrie historické romány
Autorovy další knížky
| 2013 |  Egypťan Sinuhet |
| 2005 | Jeho království |
| 2004 | Tajemný Etrusk |
| 2002 | Krvavá lázeň |
| 2004 | Nepřátelé lidstva |
Počet komentářů i celkové hodnocení hovoří jasnou řečí a je zbytečné přikládat další polínko do pěkně hořícího lesa.
Jsou knihy, které se v knihovně vyjímají díky svému hezkému hřbetu. Dále ty, které dělají knihovně čest. A potom je několik kousků, zaujímajících místo úplně nejvýš, osamoceně (protože jich moc není), na knižním "piedestalu". A takovou knihou je právě Egypťan Sinuhet.
Četl jsem vydání z Odeonu (1989) a po dočtení jsem si na čas musel naordinovat knižní půst, abych mohl toto dílo patřičně duševně strávit.
Díky pocitům z tohoto románu, jsem plánoval zvládnout i další díla Waltariho, ale přišly společensky převratné, sametové události a já jsem se už k žádné jeho knize nedostal. Nevadí, dojmy z četby Egypťana Sinuheta mi to zatím plně vynahrazují.
Pětka jako vyšitá !