Důvěrnosti z kuchyně
Anthony Bourdain
Téměř před dvaceti lety se v časopise The New Yorker objevil neblaze proslulý článek „Než se pustíte do jídla, čtěte následující!“ od tehdy málo známého šéfkuchaře Anthonyho Bourdaina. Svými postřehy o tom, co se děje za dveřmi kuchyně, nešetřil ničí chuťové buňky. Článek vyvolal senzaci a kniha, jež díky tomu vznikla, dnes už klasické Důvěrnosti z kuchyně, se stala ještě větší senzací a úspěšným bestsellerem s více než jedním milionem vydaných výtisků. Bourdain se v ní upřímně zpovídá, je návykově jízlivý, naprosto nemilosrdný a nic nezatajuje. Jeho příběhy z kuchyně jsou šokující, odhalují drsné praktiky „vysoké kuchyně“, ale jsou i vtipné, zábavné… a pravdivé. Bourdainovy vzpomínky na léta strávená v restauratérství nyní vycházejí rozšířené o dosud nepublikovaný materiál. Jistě vás nadchnou Tonyho ručně psané poznámky, zaujme rozhovor s jeho editorem a s chutí se začtete do předmluvy Érica Riperta, kuchaře, autora a televizní osobnosti specializující se na francouzskou kuchyni.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , Slovart (ČR)Originální název:
Kitchen Confidential , 2000
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha je prostě svá jako její autor. Je to prostě totální jízda od začátku do konce a budete se u toho ošívat, budete se smát a budete naštvaní. A to byl přesně Bourdainův cíl. Všechno na rovinu, bez zbytečných keců...
Nedočetla jsem. Začátek mě bavil, dozvěděla jsem se, jak těžké povolání je kuchařina. Ale s každou další kapitolou je to pořád dokola... pořád stejný kolotoč v kuchyni, další a další potížisté, především feťáci. Pro mě zbytečné čtení.
Milovala jsem Bourdainovy Neznámé končiny a teď jsem se konečně dostala i k jeho knihám. Trošku hůř se mi to četlo, hodně se to opakovalo, ale vyvolalo to ve mně spoustu vzpomínek. V podstatě až na ty drogy to v některých kuchyních vypadá i 20 let po vydání knihy dost podobně. Jsem ráda, že moje doba v pohostinství byla krátká, ale neskutečně ráda vzpomínám na tu směsici lidí a jejich humor.
Zajímavý náhled do kuchyňského prostředí. Nicméně příběh je dost repetitivní a někde v půlce jsem to vzdal. Jsou to dokola drogové úlety a objednávání surovin...
Žrádlo, sex, drogy a rock n roll v podaní uznávaného šéfkuchára, ktorý varil a žil na dreň až tak, že napokon spáchal samovraždu. Tieto zápisky šéfkuchára majú fakt gule a človek aspoň nahliadne do zákulisia tých najvychýrenejších kuchyní, aby s údivom zistil, aké smažky a magori mu varia tie najlepšie jedlá. Veľmi príjemný a zábavný ponor do oblasti gastronómie!
Zaprvé, miluju jídlo.
Zadruhé, miluju New York.
Tahle knížka pro mě byla místy vysloveně vzrušující, líbilo se mi nakukovat do různých kuchyní v New Yorku a zjišťovat, jak to tam všechno šlape. Z vyprávění kape dynamičnost, živost, akce...
Za mě skvělé.
Tak při čtení téhle knihy mi tekly sliny jako Pavlovovům psům. A navíc jsem zjistila, že ani zdaleka neznám všechny názvyjídel. Každopádně konzumace těchto pokrmů musí být nejen chuťový, ale i vizuální zážitek.
Kniha mě překvapila. Byla mi doporučena do knižní výzvy. Čekala jsem stroze popsané prostředí restauračních kuchyní, ale byla celkem vtipná.
Kniha přišla mému synovi jako dárek k hrnci, který si objednal a tak jsem jí vzala jako Výzvu 2018 - Kniha o jídle.
Vtipně a svižně popsané kuchařské prostředí Newyorských kuchyní. 90 % jídel jsem ani neznala :-). Provoz kuchyní mi přišel naprosto úchvatný, ani si to nedokážu představit, že se takhle jede na plný plyn. Jestli jednou budu mít cestu v tyto končiny, ráda bych navštívila restauraci Scotta Bryana, to asi musí být opravdu pořádný gurmánský zážitek :-).
nejdřív jsem viděla jeho seriál S gurmánem na cestách, tam jsem si ho oblíbila. A pak jsem v levné knize objevila jeho dvě publikace, bylo jasné, že si našli místo v knihovně. Kdo si chce přečíst zákulisí kulinářského světa, kniha je prostě pro něj. Je vtipná, čte se sama, vytáhnete ji kdykoliv a kdekoliv a nikdy nezklame.
Zpočátku mě kniha bavila, ale pak už mi vyprávění splývalo - střídání restaurací, drogy, neustálé zdůrazňování drsného žargonu kuchařů (nechápu, proč je z něj Bourdain tak nadšený). Celkově popsaný "macho svět" kuchařů mě nijak neoslovil. Naopak mě nadchnul v závěru knihy zmíněný styl Scotta Bryana - ona výjimka ve světě kuchyní, ostrov rozumu a klidu, "kde se všechno netočí kolem péra, péra a zase péra" (autorova slova str. 257). Co se týče grafického zpracování, obálka knihy je matoucí. Bourdaina jsem neznala a překvapilo mě, že knihu napsal Američan, který vařil v New Yorku. Podle zběžného pohledu na obálku jsem čekala spíš důvěrnosti z domácí kuchyně obyvatel Středního východu. Vzhledem k tomu, jak zvědavě po knize pokukovali spolucestující ve vlaku, jsem asi nebyla jediná :D
Povinná četba pro všechny nadšence do gastronomie. Pokud jste strávili alespoň pár hodin v profesionální kuchyni, budete se smát o to víc. Moc mě bavil tenhle testosteronový svět chlapů s vařečkou v ruce. Dozvíte se i spoustu praktických rad, ale jádro knihy je drsných historkách z kuchařského podsvětí.
Je to takový italský Pohlreich na steroidech :D
V každém případě je to kniha zábavná a poučná (přinejmenším pro ty, co si chtějí dát v New Yorku v restauraci rybu v pondělí).
Štítky knihy
životopisy, biografie gastronomie kuchaři a šéfkuchaři
Autorovy další knížky
2012 | Důvěrnosti z kuchyně |
2017 | Kost v krku |
2006 | Šéfkuchař na cestách |
2009 | Bez servítku |
2007 | Nevábné chuťovky |
Kniha Důvěrnosti z kuchyně je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 108x |
Čtenářské výzvě | 31x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 67x |
Chystám se číst | 75x |
Chci si koupit | 23x |
dalších seznamech | 3x |
Zpočátku mě téma velmi chytlo, zajímalo mě, jak funguje restaurační kuchyň, jak spolu kuchaři spolupracují, jak je možné připravit různá jídla pro stejný stůl ve stejnou chvíli a jak to celkově chodí v této branži. Jenže s přibývajícími (nebo vlastně ubývajícími?) stránkami se příběh stal velmi repetitivním a to už moc velká zábava nebyla.