Dům číslo 6
Nela Rywiková
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/215410/bmid_dum-cislo-6-OED-215410.jpg
4
350
350
Novela zavádí čtenáře na periferii města, do polorozpadlého domu schovaného kdesi uprostřed bývalého továrního areálu mezi vysokými pecemi vítkovických železáren. Stejně jako zchátraly, zrezivěly a rozpadly se výrobní haly továrny, sešli také lidé, kteří v domě ještě přežívají.
Přidat komentář
Také jsem knihu objevila náhodou a byla pro mě příjemným překvapením.
Něco mezi detektivkou a románem, vykreslení postav mi připomnělo Párala v jeho nejlepších letech.
Opravdu vydařená prvotina, rozhodně si přečtu i Děti hněvu.
Děkuji za možnost legálního stažení zdarma.
Na knihu jsem narazila náhodou, při stahování knih on-line zdarma na této databázi. Samozřejmě mě zaujala anotace, že jde o detektivní příběh z Ostravy. Mile jsem byla překvapena, že knížka byla velice čtivá, přelouskala jsem ji za dva dny. Spíše než jak detektivku jsem ji ale vnímala jako psychologickou sondu do nitra postav. A rozhodně to bylo přesvědčivé a uvěřitelné.
Super napsaná detektivka. Dobré prostředí, postavy uvěřitelné a navíc ostravská atmosféra.
Poklidné starosvětské poodhalování záhad jednoho domu na odstřel. Detektivní zápletka, s prapodivným finále jako z béčkového filmu, je minimální. Hlavní důraz autorka klade na život svérázných obyvatel ve čtvrti, která mizí v nenávratnu, stejně jako ostravská doba uhelná a ocelová. Propadlé šachty, zbourané pece, stárnoucí pamětníci. Jakou báseň by dnes napsal Petr Bezruč? Na co by zaměřil svůj ostrý sociálně kritický pohled?
Audiokniha – přesvědčivá četba Martina Zahálky zvedá výsledný efekt z knihy o stupínek výš a upevňuje čtvrtou hvězdu.
75 % (aktuálně 250 hodnocení s průměrem 78 %).
hrozně moc se mi líbila - mám kladný vztah k Ostravě :D - poslouchala jsem ji jako audioknihu a chytla mě od první "stránky" - řekla bych, že je faaakt hustáá
Já jsem byla překvapená,jak zdařilá prvotina to je .Jako detektivku bych jí asi nehodnotila,mně osobně se líbí trochu jiný typ detektivek .Ale moc se mi líbilo vykreslení a popis prostředí včetně dialektu .Jako detektivka to bylo trošku předvídatelné ,ale rozhodně kniha za přečtení stojí a já jsem se u ní nenudila .Asi nejvyšší počet bodů za mně by dostala atmosféra knihy .Ta mně fakt dostala .
Tuto knížku jsem si chyslala do výzvy už loni, ale neměli ji v knihovně. Později jsem si knihu koupila a zařadila ji do výzvy 2020, k tématu č. 10. Kniha autora, od kterého jsme ještě nic nečetli. Jsem ráda, že jsem objevila další zajímavou autorku, která si umí krásně pohrát s českým jazykem. Ostravský dialekt mě potěšil, připomněl mi dobu, kdy jsem jako dítě jezdila s rodinou na návštěvu k příbuzným do Havířova, Ostravy a Orlové. Musím se přiznat, že nejvíce mi k srdci přirostl Havířov. Ostrava mi vždycky připadala taková šedivá, přesně jako je popsaná v knize, takže moje fantazie mohla pracovat na plné obrátky. Autorka také perfektně vystihla charaktery postav a seznámila nás s jejich osudy, čímž nám pomohla lépe pochopit některá jejich jednání. Na to, že je Dům číslo 6 prvotinou Nely Rywikové, musím uznat, že velmi zdařilou. Ráda si přečtu i Děti hněvu.
Neotřelá detektivka s originální zápletkou v nevlídném ostravském prostředí. Nelu Rywikovou a její Děti hněvu jsem četla loni kvůli výzvě a jsem z ní nadšená. Na Dům číslo 6 jsem se vyloženě těšila a nezklamal. Ostravský dialekt je třešničkou na dortu. Za mě super, zase něco úplně jiného, čte se samo a já se moc těším na další knihu!
Nejlepší, co jsem četla v posledních dvou letech! Dějově, jazykově, technicky... všechno spolu krásně ladí. Moc mě bavily přirozené přechody objektivního popisu situace do subjektivního líčení života některé z postav. Neotřelé a i díky tomu se kniha četla sama. Bez čtenářské výzvy bych knihu nepoznala, takže DÍKY! :-)
Poslední tečka za čtenářskou výzvou roku 2019 a milé překvapení k tomu. Další česká autorka, jejíž tvorbu budu ráda sledovat. Nechybělo napětí ani humor. Příběh se odehrává v Ostravě, okořeněno ostravským dialektem. Za mě velmi příjemná jednohubka.
Děkuji čtenářské výzvě, protože jinak bych se k téhle knížce pravděpodobně nedostala. Začetla jsem se rychle, příběh jednotlivých obyvatel se v průběhu pěkně rozplétal a byla jsem zvědavá na závěrečné rozuzlení. Chudák Ostrava je tam vykreslena značně nevlídně, stejně jako dům číslo 6. Obyvatelé jsou divní pavouci a každý jeden z nich byl vykreslen velice dobře a zajímavě. Body navíc za ostravskou mluvu, ta mě v dialozích pobavila. Až na pár hrubek v textu (viz potencionální místo potenciální) asi nemám knize co vytknout a určitě budu mít autorku v hledáčku i dál.
Do knihy jsem se pustila kvůli výzvě, nicméně byla jsem mile překvapena. Ani ne tak tím, že by to byla vynikající detektivka, ale spíše díky výborně popsaným charakterům jednotlivých postav a prostředí. Poslouchala jsem jako audio knihu a hádky ale i rozhovory obyvatelů domu v ostravském dialektu byly perfektně namluveny.
Hodne jina detektivka, zhruba uprostred jsem se trochu nutila ke cteni, ale konec me strhnul. Mozna celou dobu budete tusit, ale i tak rozhodne stoji za precteni.
Nela Rywiková se stala mou oblíbenou spisovatelkou už po přečtení Děti hněvu a to jen díky výzvy, protože krimi nemám ráda. A právě jsem přečetla Dům číslo 6, sice chce se mi až zvracet nad debilitou, nebo jak to napsat, že dokáže člověk, člověka zabít pro tak primitivní důvody!!! Vím, je to jen knížka, vymyšlený příběh, ale tak dobře napsaný, že jsem cítila nejeden "smrad" z těch gizdů zajebaných...
Knihu jsem četla už několikrát. Hlavně se mi líbí ostravské nářečí a vzpomínky na minulost před revolucí.
Velmi dobrý detektivní román současné autorky, z prostředí Ostravy počátku 21. století.
Postupný zánik "černé Ostravy", vybydlování paneláku ze 60. let, životní tragédie bývalého špičkového fotbalisty, soužití romáků a gádžů, osobní tragédie stárnoucích žen, nechtěné dítě vychovávané babičkou-pěstounkou, pomatení mysli po ztrátě syna, studium na báňské, Stodolní a tvrdý rock či metal - to všechno tvoří působivé kulisy vraždy mladého muže, který to myslel dobře s panelákem v bruselském stylu a s malým děvčátkem, na které sociálka zapomněla.
Vedle toho se snad dají přehlédnout chyby typu "nordický uzel" (jistě myšleno "gordický..."), "Uzlík nechala svému osudu" (myšleno jistě "jeho osudu") apod., které spadají spíše na vrub jazykové redaktorky než autorky textu.
Čtivé a zajímavé nejen pro znalce Ostravy.
Pokud bych měla známkovat, pak lepší dvojka (tedy "B").