Dobrý člověk

Dobrým člověkem nazývá Němcové ve své vzpomínkové povídce "velkého českého vozku", pantátu Hájka, a jeho postavu kreslí tak, aby doplňovala další osoby povídky, poutavě a pravdivě líčící život vídeňských Čechů. Přechody z prostředí do prostředí, přesvědčivé rozložení světel a stínů, krása jazyka, to jsou přednosti... celý text

Dobrým člověkem nazývá Němcové ve své vzpomínkové povídce "velkého českého vozku", pantátu Hájka, a jeho postavu kreslí tak, aby doplňovala další osoby povídky, poutavě a pravdivě líčící život vídeňských Čechů.
Přechody z prostředí do prostředí, přesvědčivé rozložení světel a stínů, krása jazyka, to jsou přednosti povídek tohoto svazku, v němž nad jiné jasně Němcová prokazuje kouzlo svého vypravěčského umění a hlubokého smyslu přo lidskou radost a utrpení.

Povídky:
Dobrý člověk, Divá Bára, Sestry, Dlouhá noc, Výklad historie, Obrázek vesnický, Dětské hry, Selská svatba v okolé domažlickém. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/70_/706/dobry-clovek-706.jpg 4.147
Žánr:
Povídky, Literatura česká
Vydáno:
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
D.V.Spudil
13. května

Pěkná povídka, ale konec mi připadal takový zahozený, jakoby to chtěla Němcová už mít z krku, a tak to ,,prostě nějak zakončila".

Ivetaa
13.03.2016

Kniha mého dětství i dospělosti. Nadčasovost.

WEIL
11.08.2011

Pantáta Hájk, pokud byl takový, jak je zde popsán, tak nebyl tedy zlým člověkem.

Dobrých lidí není nikdy dost a poznáme je snadno. Že dělají pro druhé to, co pro ně nedělá nikdo. Nezištně a ze snahy jim pomoci.
Každý dobrý člověk si vede deníček dobrých skutků. A kdo si ho nevede, ten by si neměl říkat dobrý člověk.