Dobrodruhům
Tereza Ramba
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431044/bmid_dobrodruhum-3Ie-431044.jpg
4
579
182
Neplánujte cesty… prožijte je! Cestování si nikdy nenaplánujete na sto procent – vždy vás něco překvapí. Ví to i oblíbená herečka a cestovatelka Tereza Ramba (Voříšková). Za dva roky navštívila dvacet zemí a rozepsala se o jejich známých i nečekaných podobách. Ať už máte sami neklidného cestovatelského ducha, nebo radši jenom jezdíte prstem po mapě, Tereziny zážitky v kombinaci s autentickými fotografiemi a ilustracemi jsou natolik inspirující, že vás začnou svrbět pohorky.... celý text
Přidat komentář
Četla bych dál a dál. Knížka se mi nechce odložit. Chytla mě za srdce i za duši, nejen tu cestovatelskou.
Tleskam a jsem nadsena.Jiste jsem ovlivnena tim,ze mam spisovatelku rada jako herecku a cloveka.Proto jak se projevuje a chova a proto co dela.Vetsinu casti z knihy jsem s ni prozivala aktualne z prispevku na Instagramu,kam z cest pise a pridava nadherne fotky.Kniha je formou deniku psana vzdy pro nekoho.Jsou v ni prenadherne fotografie z ruznych koutu sveta,je tam spousta humoru,jsou tam pocity Terezky,jsou tam myslenky a touhy...Je tam to,co ma milym zpusobem psani, v knize pro DobroDruhy byt.A hlavni myslenka,zprava,poselstvi?To je prece jasny. Laska je :-)
Autorka vždy popíše jedno místo, které navštívila. Někdy je to heslovité, někdy se více rozepíše. Někdy se soustředí na určité téma. A někdy je to tajemně osobní. Někdy jsem to pochopila a někdy ne. Ale vůbec mi to nevadilo. Mezi navštívenými zeměmi jsou kapitoly na téma láska. Sdílí své pocity o životě, o partnerovi, o rodině. Líbí se mi její vyjadřování. Nejsou to velké slova, ale význam je hluboký. Taktéž se mi líbí, že si na nic nehraje. Konečně čtu, že na cestách je někomu blbě.
Přečteno na jediný zátah. Dojemný, milý... občas se smějete, občas máte knedlík v krku, ale pohladí to po duši jako už dlouho nic.
S tím, jak mám najeto stále víc km, začínám být k podobným dílům, která jsem kdysi nadšeně hltal, čím dál kritičtější. Kniha obsahuje jen náhodné výjevy z navzájem nesouvisejících zemí. Nedozvíme se o nich nic víc, než byste vyčetli z kteréhokoli průvodce. Navíc pociťuji nechuť k „cestovatelům", kteří si zajedou na týden na dovču, prochodí pár nejznámějších atrakcí a mají ze sebe pocit dobrodružných objevitelů. Některé země jsem navštívil také a autorčiny postřehy jsou někdy dost mimo, často nezná nic, než centra hlavních měst. Pardon, ale když se chci něco dozvědět, přečtu si odborníka, který zná jazyk, má zkušenosti a doopravdy se orientuje. Když budu chtít dobrodružství, přečtu si lidi, kteří podnikají inspirativnější věci, než že si udělají dovču v pár turistických pastech. A duševní výlevy autorky patří tak na sociální síť, žádnou hloubku jsem v nich nenašel. Na druhou stranu svým způsobem chápu, co na tom lidi baví.
Pětka jako vyšitá, evidentně se dá napsat ''cestopisná'' kniha a zároveň to pojmout jako takové nádherné vyznání. Některé věty a pasáže jsem si rád přečetl na vícekrát. Opravdu povedené!
Úžasná kniha! Tolik hlubokých myšlenek napsaných v na první pohled nesouvislých větách. Ale celé to dává smysl. Hltám stránku za stránkou a nejpozději do večera mám dočteno. A tolik mě to mrzí. Že to tak utíká, ale nejde se odtrhnout. Chci číst dál a zároveň nechci aby to skončilo. K téhle knize se budu často vracet. Až mi bude smutno a budu potřebovat vzpruhu. Ale i ve chvílích radosti, abych ty chvíle protáhla co to půjde. Láska je.
Veľký boom, u mňa malý boom. Taký priemer. Grafika krásna, ale tie pseudobláboly pani herečky si radšej zapíšem do denníka, ledaže by som chcela zdieľať s národom svoje veľké múdra a ukázať aká som filozofická cestovateľka. To si radšej, Terezko, založte blog, alebo naďalej prispievajte na ten svoj Instagram- tam si čitateľov a sociálnu bublinu stvorenú len pre vás rozhodne nájdete.
Nechcem hejtiť, ale obsah bol slabý, na to akým spôsobom je pripravená grafika a spracovanie knihy. 2* za to spracovanie teda...
Velmi zajímavá kniha, četlo se dobře, přelouskáno za 2 dny. Přesvědčila jsem se, že to, co si o Terce myslím, že je to skvělá baba a herečka, tak tato kniha mě to potvrdila.
Kniha je moc krásný svým zpracováním - neotřelé nadpisy a velké fotky - momentky. Jen samotná vazba knihy je příliš originální na úkor pohodlného čtení (a nezničení knihy). Texty jsou krátké, jsou to spíš myšlenky a postřehy, než popis děje. Není to zbytečně filozofující, je to vtipné, s přesnou dávkou sebeironie.
Krása, jak už bylo napsáno - pohlazení po duši. Je to jako když vám někdo ukáže kus své duše. Krásné duše, pokorné, dobré.... Víc takových knih. Číst tuto bylo jako meditovat. Neustále jsem měla na tváři úsměv :-)
Nejdrive musim pochvalit design knihy, neco tak pekneho jsem dlouho necetla. :) Tereza ma hodne specificky styl psani, jsou to takove uryvky, proudy myslenek, cte se dobre. Duchovno a laska z knihy opravdu cisi. Za me moc mile cteni a rada bych se pod naporem jejich cestovatelskych postrehu take hned nekam vydala. :)
Jednoduchá slova obsahující hloubku. Málo popisů, pěkné úvahy, občas zdánlivě uzavřené, ale jdou přímo k jádru věci (či problému).
Fotky jsou opravdové, nezkreslené, přirozené, a i když se mé cílové kraje většinou liší, je to pěkné čtení plné zajímavých postřehů a dobrých názorů.
Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že nejde ani tak o cestopis, spíš o pohled na život a na svět.
"Láska je taky dost ztráta svobody. A kdo říká, že ne, používá plastový brčka a jednorázový kelímky!"
"Lepší reálný problém s medvědem než uměle vytvořený problém v domovině."
Štítky knihy
duchovno deníky láska česká literatura fotografie cestopisy dobrodružství české cestopisy
Dobrodruhům
Několik komentářů k této neobvyklé knize.
První setkání je vizuální. Kniha je krásná. Doslova. Vzít ji do ruky je už samo o sobě zážitkem. Prolistovat. Prohlédnout si ji. Vždy mě potěší, když je kniha i "krásná" na pohled. Autentické fotografie. Odkrytá vazba. Vše vyvážené, ladící oku...
A pak kniha a její obsah. Tohle není cestopis. Ani rady "zkušené cestovatelky". Jsou to pouze zápisky myšlenek, pocitů, které nás provázejí na našich cestách. Já si osobně myslím, že kniha je především o pocitech, a že záměr autorky nebyl napsat cestopis. Každý vnímáme cestu jako něco jiného. Možná proto je to kniha spíše pro čtenářky. Vnímáme svět kolem nás mnohem více emocionálně, a stejně tak je to i na cestách. Pro nás není důležité dobrodružství, ale spíš vnímání cesty. Alespoň já to tak mám. Nejsem dobrodruh, ale cestování miluji. Vnímám ho po svém, je to důležitá součást mého života, zážitky z mých cest jsou však důležité a podstatné pouze pro mě, asi by žádného čtenáře nezaujaly... Tereza však uměla své myšlenky sepsat tak, že je velmi příjemné je číst a rozumět jim.
Poslední vsuvka - k vnímání dobrodružství. Při čtení jsem si vzpomněla na příhodu, kterou popisovala ve své horolezecké knize Dina Štěrbová (česká horolezkyně, která zdolala Čo Oju). Při výstupu právě na Čo Oju v jednom z výškových táborů, dostala se svojí parťačkou chuť na sladké jídlo. Nebylo nic po ruce. A tak hodinu vybíraly nudle z instatní polévky, aby si je uvařily a osladily a měly tak na večeři sladké nudle... Krásný příběh, úplně je vidím, jak v mrazu, ve tmě, ve svitu čelovek, preparují nudle z nudlové polévky od Vitany. Ano, i tohle jsou pocity a zážitky, které nám, ženám, rezonují v hlavách a jsou pro nás podstatné :-)