Do tmy
Anna Bolavá (p)
Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.... celý text
Přidat komentář
Celá je psaná v 1.osobě, přesto velice napínavá až do konce. Hrozně mě láká začít sbírat léčivé rostliny. Zajímavý děj, který Vás nepustí až do konce. Doporučuji !
Začalo to pozvolna, krátkými větami, tak krátkými, že jsem volal po rozvitých souvětích Bohumila Hrabala, skuhral a říkal si, jestli to tak bude pokračovat...a ono to pokračovalo, ale kouzelně, stále více s přibývajícím a prohlubujícím se tajemstvím. Ty krátké věty korespondovaly se stavem mysli vypravěčky a zcela mě uchvátily.
Příběh, který na sebe nedá zapomenout.
"Kto by sa dnes mohol obliekať do hmly a voňať ako úsvit?"
...voňavá, ale aj boľavá... Ktorá viac? Nevedela som si predstaviť, čo dokáže autorka toľko o zbere liečiviek písať, ale dokáže. A robí to dosť sugestívne. S hlavnou hrdinkou budete prežívať všetko - budete cítiť žhavosť poludňajšieho júnového slnka, budú vám brnieť ruky od pŕhľavy, budete cítiť príjemný vietor vo vlasoch pri cyklo presunoch z miesta na miesto, budete kašľať z prachu na povale, budete cítiť vôňu lipového kvetu a počuť bzukot hmyzu pri potoku. Ale tiež vám bude zle, budete mať závraty, nauzeu, bude vás bolieť telo, srdce, duša... Až sa nakoniec presuniete zo svetla do tmy...
text knihy podněcuje obrazy, to co prožívá hlavní hrdninka je až neuvěřitelné - jde to až na dřeň, pěkný - byť smutný konec, jen jsem se knihou chvílemi prokousával...
Před chvílí jsem knihu dočetla. Pustila jsem se do ní s chutí a nadšením, možná také s velkým očekáváním. Sama se zajímám o bylinky a pocházím z jižních Čech, tudíž jsem se nemohla dočkat poutavého příběhu o této krajině.
Hlavní postava mi byla v některých věcech velmi blízká, ale v některých situacích až nesympatická, a to zejména kvůli velkosběru za účelem získání peněz, který provádí. Neustále z toho bylo cítit šílenství. Ale to je čistě můj náhled na věc.
Čím víc jsem měla načteno, tím jsem byla nervozní z přežívání postavy, která jen párkát během příběhu nabyla optimismu a její psychický stav stál na místě či se dokonce horšil. Některé částí jsem dokonce nemohla číst tak pozorně, a to kvůli detailním popisům toho, jak se cítí.
Neustále o životě této postavy přemýšlím a celkově hodnotím kladně, i když malou částí jsem zklamaná.
Je to vážně zvláštní příběh. Dočtete a nevíte, jestli to bylo celé pravda, či jen nějaký sen či výplod choré mysli hlavní hrdinky. Anna totiž psychicky úplně zdravá rozhodně není. Přesto vás nějakým způsobem kniha k sobě poutá, a pokud se do ní začtete, nepřestanete, dokud nedojdete konce. Zvláštní, zmatené, magické. Zmatená je asi i moje recenze, ale nějak se mi nedaří něco souvislého k této knize vyplodit. Přesto ji doporučuji, protože je prostě jiná, zvláštní, neotřelá. Určitě nebude pro každého, to je víc než jasné. Mě ale svým způsobem bavila, i když ani teď nevím, jak to vlastně celé bylo. Možná ani autorka by mi nedokázala konkrétně odpovědět. A možná právě to je na knize tak poutavé. Tápete, nevíte. Paradoxně se to líbilo mně, čtenářce, která nevyhledává neuchopitelné a nedovysvětlené příběhy s otevřenými konci. Možná ta omamná vůně bylin si mě k sobě připoutala. Autorka píše totiž opravdu sugestivně. Její popisy krajiny, přírody, sběru bylin jsou tak živé, že se sami ocitáte na louce mezi kvetoucími rostlinami. A co Marcela s Miluškou? Jsou to reálné postavy anebo vlastně vůbec neexistují? A návštěva nesnesitelného tchána v domově seniorů, která skončí zkrvaveným oblečením a hlubokou ránou v ruce? Za to přece nemůže přeslička... Anna tápe, ale nevzpomíná si. Možná píšu zmateně, ale příběh sám je svým způsobem zmatený také. Kdo četl, jistě mě pochopí a kdo ne, třeba právě dostane chuť na nevšední příběh, tak trochu postavený mimo realitu. Ano, možná z něj až trochu dýchá magický realismus. Prostě Annu Bolavou zkuste a posuďte sami, jestli získala oprávněně ocenění Magnesia Litera. Já za sebe říkám ANO. Čím víc totiž nad knihou přemýšlím, tím víc se mi Anna dostává pod kůži.
Má první autorčina kniha a silný, smutně krásný zážitek, nezapomenutelný. A nečetla jsem ji naposledy.
Vážně nemocná Anna žije v izolovaném světě, nemá zájem o kontakt s lidmi a vlastě jenom přežívá. Jediné, co ji drží je sběr léčivek. Smutný a depresivní příběh o
blížícím se konci jedné ženy.
A taky jsem bylinkářka - jen do tmy nespěchám...
S hlavní hrdinkou mě nebezpečně spojuje vyhýbání se lidem - "pokud dnes nikoho nepotkám, bude to dobrý den".
A jak tak koukám do komentářů, tak nejsem jediná, koho Anna šíleně nadchla pro sběr bylinek - už mám nasušenou bazalku a mátu, připravila jsem si vlastní jitrocelový sirup a chystám se, že si brzy přečtu i knihu Ke dnu.
Takhle inspirující knihu jsem fakt nečekala. Letošní sběr bude dobrý, zásoby na zimu velké a možná i něco věnuji. Kdyby u nás byla sběrna, tak snad sbírám ve velkém jako Anna... Určitě se k této knize ještě vrátím, možná si ji raději pořídím.
Poznala jsem svět člověka, který je úplně jiný než ostatní, žije jinak než ostatní, nerozumí okolnímu světu. Myslím, že se autorce skvěle podařilo takovýto svět přiblížit. Přitom to nebylo nudné, každý den byl v podstatě stejný, ale vnitřní svět hrdinky se vyvíjel.
Mnohokrát jsem během čtení toužila vstoupit do děje a zacloumat s Annou, nebo jí rovnou jednu plesknout, by se vzpamatovala a přestala ubližovat sobě i svému okolí! Zpočátku jsem litovala, že už odkvetly všechny lípy a je po většině bylin, protože hlavní sezóna je přece v červnu... Ale s Aninou úmornou posedlostí mě ty myšlenky brzy pustily. Annu může pochopit jen ten, kdo zažil vášeň, která ho pohltila natolik, že nedokáže myslet na nic jiného, necítí nic než nezvladatelnou touhu...
Tak to byla paráda! Úžasná kniha, která pohltí a nepustí. Skvěle napsané, velmi emotivní zážitek.
Mela jsem puzeni vyjit ven a otrhat oresak na dvore, ostrihat si vlasy a zesilet. Jak muze nekdo napsat takovou knihu a prezit, nebo se nezblaznit?
Čtení téhle knížky doslova fyzicky bolí, člověku se svírá srdce a bolí ho hlava, balancuje na pokraji šílenství. Tak sugestivně je to napsané! Téma sběru bylin je neotřelé, dozvěděla jsem se i spousty zajímavostí. Jen prostě Anna mi nebyla vůbec sympatická, proto na hodnocení trochu ubírám, ale jinak je to napsané bravurně.
Kniha mě okouzlila. Fanatismus hlavní hrdinky, motor, který ji žene vpřed- sběr bylin a návštěva výkupny. Během sběru se odkrývají podrobnosti života vypravěčky. Nebyl jsem schopen se s hlavní postavou sžít, ale přesto mě upoutala a pobídla k zamyšlení nad tou různorodostí cest lidského putování...
Úžasně sugestivní styl vyprávění, který nutí číst dál, otáčet stránku za stránkou, a nořit se do lítosti i šílenství. A především do vůně léčivých bylin.
(A snad pocítit zvrácenou chuť na bylinky hned vyrazit...)
Neobvyklé téma a skvělé zpracování příběhu. Anna svůj život zasvětila sběru, sušení a prodeji léčivých bylin, vše ostatní pro ni přestalo existovat. Po přečtení tohoto příběhu mi dlouho zůstala tíha na duši...
Štítky knihy
bylinky nemoci česká literatura tajemství rodinné vztahy samota osamělost posedlost jižní Čechy Magnesia Litera
Kniha Do tmy je v
Právě čtených | 15x |
Přečtených | 2 016x |
Čtenářské výzvě | 561x |
Doporučených | 143x |
Knihotéce | 394x |
Chystám se číst | 800x |
Chci si koupit | 155x |
dalších seznamech | 14x |
Pokud bych měla doporučit nějakou knížku, byla by to tahle. Při čtení mi bylo úzko, nebo naopak veselo, hodně jsem to s hlavní hrdinkou prožívala. Byla jsem zmatená, stejně jako ona. Četla jsem naléhavě. Je to tak krásně napsané a přitom tak záludné. Jedna velká bolestivá krása.