Do tmy
Anna Bolavá (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240709/bmid_do-tmy-hVO-240709.jpg
4
1494
440
Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.... celý text
Přidat komentář
Úplně vidím a cítím tu plnou půdu.Opět to není vůbec lehké čtení stejně jako Ke dnu.Ale Do tmy se mi líbilo více.Bylo to takové neroztříštěné ,ale velice intimní a osobní.
Co k tomu říct? Zvláštní, smutná, bláznivá. Spoustu míst je potřeba si domyslet. No - každému se v hlavě odehrává něco jiného a pere se s tím, jak mu síly dovolí.
Je to teda strašně zajímavý! Bohužel se mi to nečetlo nějak jednoduše, musela jsem si dělat mezi kapitolami pauzy a vůbec tak celkově mi to neodsejpalo, ikdyž je tenounká.
Dobře se četlo, více otázek zůstalo nezodpovězených než těch vyjasněných, ale není ono to v životě právě tak?
No, pořád přemýšlím, co k této knize napsat...Prvně se hodí říct, že toto nebyl žánr, která čtu. Na knihu Do tmy jsem si přečetla dobré recenze, a tak jsem si ji prostě s velkým očekáváním koupila. Jsem z ní ale rozpačitá...Nemůžu říct, že by se mi vyloženě nelíbila, to zase né. Příběh byl originální. Jen jsem z ní prostě nebyla tak nadšená, přišla mi depresivní, děj nikam neubíhal, některé otázky mi zůstaly nezodpovězeny. Asi to tak mělo být, ale na mě to dojem neudělalo. Přečetla jsem ji jen proto, že jsem si ji koupila. Opravdu to nebylo lehké čtení. Obdivuji ale za to, že autorka dokázala napsat přes 200 stránek o sběru bylin a nevyčerpala se...
Anna Bolavá je liekom na boľavú dušu. Možno keby som ju čítala v inom období, či už ročnom alebo životnom, neocenila by som ju toľko ako práve teraz. Z každej stránky sála melanchólia, no i radosť z opakovaných činností a každodennej rutiny, ktoré som so záujmom sledovala. Nikdy by mi nenapadlo, že ma kniha, v ktorej žena v podstate "iba zbiera bylinky," tak chytí za srdce. Pomedzi denné rituály sa predierajú na povrch momentky a obrázky zo života hlavnej postavy, s pribúdajúcimi stranami je stále ťažšie byť iba nestranným pozorovateľom. Niekedy v živote prichádzajú dni, keď si večer ľahneme do postele a ponorenie sa "do tmy" nám na pár hodín prinesie jedinú úľavu.
Tohle nebyla moje typická knížka - ani strhující detektivka, ani thriller s pádícím dějem. Prvních pár stránek jsem byla skeptická, jestli mě to bude bavit (jako 220 stránek o sběru listí, to jako fakt?), ale brzy jsem četla a četla dál. Je tady jasná symbolika, s postupujícím dějem/nemocí/šílenstvím/whatever jsem měla pocit, že snad dostanu taky horečku. :-) Autorka umí krásně pracovat s mícháním reality a představ, nakonec vlastně opravdu není úplně jasné, co je co, prostě jako když se nacházíte v horečnatém, bolestném a vyčrpaném stavu hlavní hrdinky. Stojí za přečtení, určitě.
Velice poutavé a nevšední čtení. Příběh, který je sevřený do necelých šesti týdnů té nejpilnější bylinářské sezóny, je přepečlivě poskládanou mozaikou, jejíž dílky skládající obraz hlavní hrdinky a jejího dosavadního života se objevují naprosto nečekaně a výsledná podoba vlastně záleží na fantazii každého čtenáře. V každém případě se každý, kdo se do této knížky začte, ocitne ve světě plném úcty k přírodě, bylinám, stromům, ve světě, kde to šustí sušenými bylinami a voní lipovým květem nebo meduňkou.
Výborná kniha, četla se mi těžko, není to lehké čtení. Hluboký výlet do nitra jinak málo známé ženy. Není to čtení na odpočinek. Musela jsem si dávat přestávky, abych ty duševní pochody náležitě vstřebala. Naprosto originální a nepodobné ničemu, co jsem doposud četla. Vřele doporučuji. Jen si to prosím s sebou neberte na dovolenou, pokud nemáte v úmyslu sami sebe trýznit.
Přečíst na jeden nádech a pak pomalu a dlouho vstřebávat. Tleskám autorce. Skvělé.
Mezi šílenstvím a podivínstvím je tenká hranice... A vše je popsané tak sugestivně, že z každé stránky voní sušené byliny, je cítit kvetoucí lípu i půda plná pylu a prachu.
Kniha se mi líbila, styl psaní se mi líbil, akorát trochu nevím, jak si vysvětlit ten konec. Ale to Annino zanícení bylinami bylo fascinující.
Z této knihy jsem velmi rozpačitá. Byla poutavá, čtivá, na druhou stranu mě její čtení rozčilovalo a musela jsem se přemáhat, abych to dokončila. Hlavní postava mi rozhodně k srdci nepřirostla, nedokážu se do ní vcítit, ani ji litovat. Je to zvláštní člověk, který žije ze dne na den a kterému naprosto chybí pud sebezáchovy... Sama zvolila samotu, sama odmítá jakoukoli pomoc... A házet do sebe léky místo jídla rozhodně není řešením...
Ať se mi kniha líbí sebevíc, vždycky se těším na konec, ale tady?! Tři stránky před koncem mě uchvátila panika, že už s Annou nepůjdu trhat, vždyť toho ještě tolik kvete. Slibuju, že budu s Annou chodit rok co rok, každé léto (aby nebyla tak sama a ať si myslí co chce a libuje si v té samotě sebevíc). Jsem okouzlená a dojatá a z této překrásné knížky si udělám letní čtecí rituál.
Tady jsou jakákoli slova zbytečná – všechno podstatné už napsali ti přede mnou, jenom bych se opakoval...
Krásný příběh o ženě, která "dál než za úterek nekouká", nádherný jazyk a především neskutečný zážitek z četby – byť po dočtení se ještě dlouho nebudete moci zbavit onoho zvláštního "pocitu vdechnutého stébla"…
A také z hlubin podvědomí vytrysklá vzpomínka na dětství, kdy jsme jako děti chodily s maminkou sbírat "léčivé byliny" a potom je sušily na půdě i v bytě – na tu sytou vůni schnoucích rostlin, na prach, vznášející se místností při každém přeložení listů a květů, na plnění papírových sáčků a na netrpělivě očekávané vážení na starých kuchyňských vahách se dvěma kývajícími se zobáčky…
"Je příjemné uvědomovat si své záliby a pak je podporovat," prohlašuje hrdinka románu – a já dodávám: …i kdyby vás to mělo zabít…
Anna Bolavá svým románem hodně nahlas říká: Vidíte? I ti "podivní lidé", kteří žijí všude kolem nás (a na které se mnohdy díváme skrz prsty), mají duši…
Knížku jsem četla z půlky nemocná a při čtení se mi točila hlava. Nedokážu říct, jestli z příběhu, nebo z nemoci. Nikdy jsem nečetla nic podobného. Neskutečný zážitek!
Hodně zajímavá kniha. Pěkně napsaná, má spád. Opravdu zajímavý pohled na ženu, která prožívá své pády v životě.
Velice intenzivní, voňavé, osamělé. Kdo se odváží jít s autorkou za hranici bolesti a šílenosti, toho nakonec čeká vykoupení. Ne, vážně - skvěle napsané, stoprocentně stojí za přečtení.
Štítky knihy
bylinky nemoci česká literatura tajemství rodinné vztahy samota osamělost posedlost jižní Čechy Magnesia Litera
Do tmy
Kniha Do tmy je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 2 016x |
| Čtenářské výzvě | 561x |
| Doporučených | 143x |
| Knihotéce | 394x |
| Chystám se číst | 799x |
| Chci si koupit | 154x |
| dalších seznamech | 14x |
Velice zvláštní příběh