Dítě boží

12.09.2011

Dle anotace jsem čekala cosi mnohem zvrácenějšího, takže lehké zklamání, ale úplně špatné to není. Místy jsem se nevyznala v ději a nějakou dobu mi trvalo, než jsem přivykla stylu psaní, zejména dialogům bez uvozovek, jelikož to byl můj první McCarthy. Škoda, tak snad to s dalším bude lepší.

27.02.2011

Zajímavé a provokativní téma - příběh vraha a nekrofila Lestera Ballarda, založený na skutečných událostech z Tenessee. Ještě nikdy jsem nečetla knihu, kde by hlavní postava byla naprostý "záporňák", přesto myslím, že by se tento námět dal zpracovat lépe a navíc, že na to McCarthy má (viz Cesta, která je o 100% lepší). Dílo chvílemi skutečně šokuje, o což autorovi jistě šlo. Od některých stran se budete skutečně znechuceně odvracet, ale to je asi tak jediné, co si z knihy odnesete.

07.02.2011

Dítě Boží je první knihou, kterou jsem si od McCarthyho přečetl a musím říct, že ve mně zanechala hluboký dojem. Líbí se mi ta lehkost, s jakou autor pracuje s jazykem (a časem), onen minimalismus, emocionální nezúčastněnost a až reportážní objektivnost, se kterou chrlí na diváka množství šokujících událostí a nechává ho, aby se s tím vším "lidským hnusem" vypořádal po svém. Šokující jsou nejen ony události, ale i samozřejmost, s jakou jsou líčeny - jakoby zlo bylo samozřejmou součástí lidství. Jiní autoři by čtenáře emocionálně angažovali a citově vydírali, McCarthy místo toho zprostředkovává holá fakta, vyniká precizní popisností a soustředí se jen na podstatné detaily (knihu zbytečně "nenafukuje") a je pouze na divákovi, aby do tohoto příběhu o pádu člověka (či spíše o pádu sociálně vyšlechtěné verze člověka? Co by na to řekl Nietzsche?) otiskl vlastní emoce. Právě proto je Dítě Boží tak působivou knihou. ____Některé momenty jsou nezapomenutelné - např. epizoda s ptáčkem nebo Ballardovy poslední výlety do civilizace.

11.01.2011

Něco jako předzvěst Krvavého poledníku. Vše v knize si můžete vyložit různě, ale fakta máte před sebou daná. Některé pasáže jsou doslova úžasné, magické, ale protože to je McCarthy, jsou tam obsáhlé i ty násilné a surové (ty mě fascinují), jako obvykle líčeny dost nezaujatě a chladně, to z mě neznámého důvodu u autorových próz nepůsobí špatně, ba naopak. Moc se mi líbilo, že skoro každý jiný spisovatel by tenhle příběh určitě pojal děsně dramaticky (ne-li to napsal rovnou v ich formě) a gradoval to do finále přitaženýho za vlasy, ale McCarthy si v klidu napsal svoji "smyšlenou nudu a fakta" a podle mě to funguje daleko lépe.

Rozhodně se k tomuhle dílku budu hodně vracet, už jen proto, že McCarthy nebyl na začátku kariéry tak průhledný, jako je teď v pozdějších dílech (a tím myslím 'Cestu' a 'Tahle země není pro starý', kde jakoby musel lidem na ostro říkat, co tím myslí, protože to jinak nepochopí) a taky protože si myslím, že Dítě boží je klíčem, příručkou, k určitému druhu psaní. Představuju si celý ten příběh jako takový nezávislý experimentální film. A nakladatelství Argo si zasluhuje minimálně jehlou za nehet. Cena 260 kč za 180 stran, z nichž je textem vyplněno při zbytečném vynechávání tak 120, to je pro mě zlodějina.