Diablova slza
Jeffery Deaver
Washington D.C. sa pripravuje na búrlivé privítanie Nového roka. Tisíce ľudí sa večer chystajú navštíviť najväčšie washingtonské námestie Mall, aby videli sviatočný ohňostroj. Masakra v metre, pri ktorej zahynú rukou neznámeho strelca desiatky ľudí, vážne naruší plány mnohých z nich. Prípad začne vyšetrovať sympatická agentka FBI Margaret Lukasová, ktorá si musí zavolať na pomoc bývalého agenta FBI, experta na dokumenty Parkera Kincaida. Kincaid brilantným spôsobom analyzuje páchateľov rukopis z vydieračského listu, adresovaného starostovi hlavného mesta Geraldovi Kennedymu. Ani on však nezabráni ďalším masakrám... Koniec je noc..., ale ani v noci všetko nekončí. Kto je záhadný a bezohľadný zabijak Zlatokop? A kto je muž, čo mu posiela odkazy?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2004 , Ikar (SK)Originální název:
The Deviľs Teardrop , 1999
více info...
Přidat komentář
Toto bylo opravdu super čtení. Knížka napínavá , strhující. Konec naprosté překvapení a moc dobře uzavřený.
Má první kniha tohoto žánru. Tenkrát mi to přišlo dokonalé.
Letos jsem ji četla po těch letech podruhé a opět nezklamala.
Napínavý, poutavý a parádně napsaný příběh! Kdykoli si ji přečtu znovu, protože vím, že nezklame.
Další parádní kousek od mistra Deavera! Do doby, než se rozhodl představit mi pachatele, jsem o něm neměla ani tušení. A to jsem krajně podezíravá :)
Deaver opět nezklamal - dvacet stránek před koncem a stejně nezůstane kámen na kameni.
Přečteno - bylo napětí - neskutečné zvraty - zkrátka detektivka se vším všudy, ale pro mě ne ta nejlepší od autora, ještě že jsme každý jiný .... jdu na další příběhy...
Moje první audiokniha. A musím říct, že byla strhující. Opravdu jsem netušila, kdo za vším stojí. A líbila se mi i ta soukromá linie knihy. Jen byl ten konec na můj vkus až trochu moc natahovaný.
Jedna z nejlepších od mého oblíbeného Deavera.
Děj opět plný napětí, detailů, zvratů... Pachatel je zase jiný než v předchozích knihách. Na autorovi je vidět, že se nebojí pouštět do nových rešerší a proto je každá jeho kniha skvělá a čtivá.
Tomuhle románu podle mě prospělo, že je samostatnou knihou. Deaver se mohl více soustředit na detaily a gradaci děje, než aby přemýšlel nad souvislostmi a vztahy postav, které již měli své role rozehrány v předchozích dílech...
Co na to říct, to byla jízda. Perfektní kniha plná skvělých zápletek a zvratů od začátku do konce.
Skvělá kniha u které jsem se ale nemohla zbavit pocitu, že to je tak nějak jako Mlčení jehňátek. Samozřejmě ne doslova, ale ten koncept. Každopádně jsem knihu četla jedním dechem, nechtěla jsem spát, jíst ani pít. Je vážně dost hodně poutavá, na dynamický a svižný děj a ten konec .... Prostě dost dobrá kniha.
Za mě nejlepší z knih, kde nevystupuje Rhyme. Modrá sféra byla velmi dobrá, na Ďáblovu slzu ale rozhodně nemá. Od začátku byl děj plný napětí, konec byl ale excelentní.
Ďáblova slza určitě patří mezi standardní díla autora, která svou vysokou kvalitou vždy pobaví. Rhym se zde sice jenom mihne, ale stejně je to o detailní policejní práci, s mnoha překvapivými zvraty, někdy těžko uvěřitelnými. Dobré čtení pro chvíle nudy, nedoporučuji číst ihned po jiných dílech autora, nejlépe se čte asi jako vůbec první.
J. Deaver je v mých očích mistrem detektivního napětí. Kniha má perfektní rychlé tempo, kde se "pořád něco děje" a čte se jedním dechem. Líbí se mi i to lehké propojení se sérií detektiva Lincolna Rhyme.
Kde ale vidím slabé místo, je samotný konec (abych nedával spoiler, nelíbí se mi řešení: kdo, jak a v jaké situaci zabil záporáka). Přišlo mi to, že autor sám neví, jak ten příběh zakončit, tak si vymyslel trochu nepochopitelný konec. Za to hvězda dolů, jinak skvělé čtení a pro milovníky detektivek nutnost :)
Četlo se to pěkně.Jako ostatně asi všechny knihy které napsal.A ten kdo má rád tento styl tak nebude zklamaný.
Možná mohl příběh skončit zatknutím Hrobaře v jeho domě.Ten konec si myslím už byl skoro moc překombinovaný.
O některých knihách se říká, že se čtou jedním dechem. Thriller Ďáblova slza k takovým knihám patří. Závěr byl sice takový docela na hraně, aby to celé nesklouzlo k jisté směšnosti, ale podařilo se to autorovi nějak ustát, i když se to celé musí brát s opravdu velmi velkým nadhledem, protože jinak je to v podstatě jen o geniálním zločinci a geniálním vyšetřovateli, přičemž aspoň trochu soudný čtenář ví, že je mu předkládána vlastně jen pohádka pro dospělé, protože té geniality a geniálně nastražených léček je přeci jen nějak moc. Hlavní postavou je písmoznalec a bylo dost zajímavé alespoň z části nahlédnout pod pokličku tohoto oboru – co všechno se dá poznat z rukopisu, zvolených slov, interpunkce, použitého papíru, inkoustu atd.
Při čtení této knihy jsem pochopil, co mi bylo sympatické na Dominikovi Dánovi. Vrah byl obyčejný ušmudlaný číšník, policisté - s trochou nadsázky – tak, jak je známe ze života, a případ nakonec v podstatě vyřeší „vožralej“ myslivec (viz kniha Moucha). Bylo to nekomplikované a domácké a přitom to nenudilo. Zato kniha Ďáblova slza je přehlídka složitých veletočů, má desítky konců a pachatel několikrát zemře, aby ještě vícekrát obživl.
Chápu, že v záplavě knižních detektivů je těžké zaujmout. Deaver na to ale jde zvláštním způsobem – vymyslel detektiva, který se nemůže hýbat: „Zamýšlel jsem vytvořit holmesovskou postavu, která používá spíš mozek než tělo," říká autor o detektivovi. „Řeší zločiny tím, že o nich raději přemýšlí, než aby jako jiní střílel, běhal a po barech úskoky tahal z lidí svědectví." Já si nemohu pomoci, ale Lyncoln Rhyme mi evokuje představu mluvící hlavy mladého Hrušínského v úspěšné české komedii Dívka na koštěti… Ale bať. V Ďáblově slze hraje pouze drobnou nevýznamnou roli, ale ono „holmesovské“ v knize přerostlo v parodii sebe sama.
Hlavní zloduch je (jak jinak) geniální, šílený, nesmiřitelný, krutý a já nevím ještě jaký. Dopředu dovede odhadnout do detailu veškeré postupy policejního týmu a nastražit pasti přesně tam, kam policisté přijdou. Tým vyšetřovatelů vede neméně geniální (šílený atd.) písmoznalec, který podle napsané tečky za větou dokáže vykouzlit přesný pachatelův popis, dokáže odhadnout všechny jeho myšlenky na deset let dopředu (samozřejmě i dozadu) a navíc je tak kladný, jak jenom kladný může být otec samoživitel, starající se o dvě malé děti. Do tohoto guláše si přidejte špetku politiky, závisti, odvahy, zbabělosti, překomplikovaných motivů a různě traumatizovaných lidí – protřepat (nemíchat) a voilá – máte na světě „ultrakrutosuperpřísněšílený“ hollywoodský spektákl.
Konec jsem jen prolistoval, už mě to vážně nebavilo. Vzpomněl jsem si při něm na závažné divadelní drama Járy Cimrmana „Hodina pravdy“, jen ten „Vichr z hor“ chyběl… :-)
Štítky knihy
vraždy grafologie vydírání sérioví vrazi hlavolamy detektivní drsná škola kriminální thrillery
Autorovy další knížky
2014 | Sběratel kůží |
1999 | Tanečník |
2016 | Sběratel kostí |
2000 | Prázdné křeslo |
2019 | Hra na nikdy |
Takový nervy drásající děj se jen tak nevidí. Pana Deaveryho miluju čím dál víc!!!:-)