Deníky II. (1940–1949)

18.07.2019

Druhý díl Orwellových deníku byl podobný prvnímu co do zajímavosti knihy. Pasáže válečného deníku (resp. obou válečných deníků) byly velmi zajímavé, a to i když se v britské politice 40. let 20. století nijak zvlášť neorientuji. Překvapilo mě, jak moc se za II. světové války řešilo postavení Indie, ale došlo mi, že jde jen o europocentrický pohled ze země, která nikdy nebyla imperiální mocností a vždy měla (a má) dost problémů sama se sebou, protože Indie měla ve skutečnosti význam zásadní. Není proto divu, že některé Orwellovy zápisy byly věnované prakticky výhradně Indii, ač je tato skutečnost jistě do určité míry ovlivněna tím, že Orwell v Asii pobýval a pracoval.

Překvapilo mě také, že Orwell vůbec nelíčil bombardování Londýna tak strašlivě, jak se podává z některých dokumentů o letecké bitvě o Británii. Pokud bych vycházel jen z Orwellových zápisků, vypadalo by to, že sice sem tam někde hořelo a často se utíkalo do krytů, ale dohromady žádná hrůza. Koneckonců, co člověku zbývá jiného, než se upnout k normální životu i uprostřed válečné vřavy, aby z toho všeho nezešílel.

Zajímavé bylo, jak se již v roce 1942 spekulovalo o otevření druhé fronty ve Francii, když k tomu došlo až o dva roky později (i když mezitím byla otevřena druhá fronta v Africe). A zaujalo mě také, jak negativně vnímal - nejen - Orwell Churchilla a jeho vládu jako neakceschopnou, těžkopádnou a nerozhodnou. Opět z pohledu středoevropana, Churchill je při zběžném pohledu oslavován sice jako někdo, kdo slíbil jen pot, krev a slzy, ale zároveň jako ten, kdo dokázal Spojené království odvrátit od politiky appeasementu a postavit se Hitlerovi. S odstupem je samozřejmě mnohem jednodušší jeho činy hodnotit, v tomto byl Orwell ve značné nevýhodě, ale tehdejší nálady nebyly zjevně příliš "prochurchillovské".

Po válečných denících šla zajímavost deníků rapidně dolů, ostatně stejně jako v prvním vydání. Pořád jsem věřil, že se objeví nějaká myšlenka, komentář aktuálního dění, glosa nebo něco podobného, ale ne. Orwell důsledně odlišoval svou literární tvorbu románovou a esejistickou od deníkových záznamů zaměřených na počasí, zahradu, množství benzinu, petroleje, plynu a vajec. A ty jsou zkrátka zoufale nudné a nezajímavé.

Za válečné deníky 5*, za zbytek 1*, průměruji na 3*. Pokud bych četl znovu, po válečných denících bych skončil.