Dějiny židovského národa
Paul Johnson
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/10564/bmid_dejiny-zidovskeho-na-10564.jpg
4
72
72
Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané oběti. Johnsonovi však jde ještě o víc: ukázat podstatu samé historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Od nepaměti se drželi této víry tváří v tvář strašnému utrpení. Jejich víra a osud daly vzniknout mnoha velkolepým projektům pro lidstvo, vzniklým jak zbožské inspirace, tak vytvořených člověkem. S jistou nadsázkou lze proto říct, že Židé stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Tato kniha je nejen monumentální kronikou v čase (4 000 let) a prostoru (celý svět), ale syntézou i dramatem. Zároveň nám dává jakoby nahlédnout na odvrácenou stranu naší vlastní rozporuplné civilizace.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: 2007 , RozmluvyOriginální název:
The History of the Jews , 1987
více info...
Přidat komentář
Prečítala som prvú kapitolu a stačilo. Pán to síce napísal veľmi "čtivo", ale aj dosť povrchne a keď začal vynášať hodnotiace súdy o veciach, v ktorých bol evidentne mimo, zhodnotila som, že nemá pre mňa zmysel ďalej čítať. Už by som mala proste pochybnosti. Škoda.
Budoucí čtenáře chci varovat. Tohle není historická kniha židovského národa. Ta historie se tam objevuje až někde v 19. století. To předtím je spíš historie židovského náboženství a filozofie. Autor skáče i několik století, navíc spoustu zajímavostí odbyde 2-3 větami. Přitom vás např. krmí stupiditami typu vyjmenováním kolik Židů si pořídilo dům na významné adrese. Mnohem víc se věnuje Marxovi a Freudovi než vzniku Izraele a jeho boji o přežití.
Co mě zarazilo byla informace, že základem fašismu nebyli mnichovští opilci, ale VŠ studenti a jejich spolky. To mi nešlo na rozum. Pak jsem si uvědomil, co se děje v Německu, Holandsku či i u nás v Brně. Takže se brzo můžeme těšit na nějaký nový zničující ismus. A je jedno zda jde o faši, komu či eko předponu.
Autor jde do hloubky i šířky, opravdu „monumentální kronika“ dle anotace. Názor na vyváženost, detailnost, přesnost informací si musí udělat každý sám, ale určitě je zde na 1 místě předloženo dost k posouzení…. a vybere si laik i teolog.
Problematika ma vyslovene nezaujíma, no ide o pútavo napísanú knihu, ktorá sa číta rýchlo. Trochu zbytočne rozsiahle mi pripadali niektoré životopisy. Čo mi kniha dala? Ťažko povedať... Zaujalo hlavne obdobie holokaustu a inak sú to proste dejiny národa. Môj pohľad/svetonázor kniha nezmenila, len prispela k zamysleniu sa nad "objektivitou" chorobnej nenávisti voči tomuto národu kedy obchodník má pravdu a "vykorisťovaný" zúri.
Pre mňa osobne asi najhodnotnejšia Johnsonova kniha.
Najmä tam kde píše o židovskom stredoveku - pre mňa veľkej neznámej.
Autor de facto často trepe (najmä o staroveku) a tak trochu mýtizuje.Bibliu berie ako hodnoverný dejinný záznam čo je jednoducho smiešne a dnes už desaťročia prekonané. Za reálne postavy pokladá Mojžiša ba dokonca Abraháma a (!) možno Kaina... A všetko si upravuje podľa svojich schém o racionalizme a o tom ako vraj akože práve židia boli vždy až tak racionalisticki apod.A pritom stačí hľadieť otvorenými očami a uvidíme že boli oveľa častejšie mystickí, že za celé tisícročia dali svetu vždy len náboženstvo a nie vedu, že práve tie racionalistické prvky k nim prenikli od Grékov...
Ale aj tak mi veľká časť knihy veľa dala. O Maimonidovi, Nachmanidovi apod..Maimonides ma úplne fascinoval. No a rôznych podobách a formách stredovekého antisemitizmu a aj o skutočne zaujímavej spoločnosti židovských obcí a ich filozofii...
O tom ako židia,, vynašli kapitalizmus ":).
za mne ztvárněné legendy o věčném a vyvoleném národě, nejsou to dějiny nebo stejně jako příběh praotce Čecha
"Zdá se, že úlohou Židů je, aby se stali ohniskem (...) zkušeností lidstva, aby je zdůraznili a aby se jejich konkrétní osud stal všeobecným mravním ponaučením." Poutavě a čtivě sepsané dějiny nejstaršího národa od Abrahama po dnešní svět, které jsou naplněné spoustou informací a zajímavých souvislostí. Ze všech zmíním například zajímavé zasazení působení Ježíše do kontextu předcházející židovské diskuze o etickém a univerzálním náboženství (která byla před příchodem Ježíše potlačena, judaismus a křesťanství si tak teoreticky mohly konkurovat nebo se křesťanství vůbec nemuselo z judaismu vydělit), vztahu judaismu a počínajícího křesťanství, které bylo dlouho chápáno jako jeden ze směrů judaismu (de facto tak nakonec opravdu došlo k univerzalismu judaismu skrze křesťanství), nebo kořeny socialistických autorů (včetně Marxe), které často vyrůstaly z židovského vnímání dějin i z židovské emancipace, dokonce i z určitého autoantisemitismu. Koneckonců i holocaust vidí v kontextu nesmyslného celozápadního vzedmutí antisemitismu na přelomu století, který za přihlížení zbytku západního světa překvapivě vyvrcholil nepředstavitelnými hrůzami zrovna v té nejkulturnější zemi, se kterou měli Židé ještě před první světovou válkou na rozdíl od jiných zemí výborné vztahy (někteří sionisté tehdy dokonce podporovali myšlenku zavedení němčiny vedle jidiš jako oficiálního jazyka nového státu v Palestině). Rozhodně doporučuji každému, kdo se chce něco dozvědět nejen o židovských dějinách, ale i o dějinách lidstva, které (jak uvádí sám autor) s tímto velmi zajímavým a inspirativním národem prostě vždy nějak souvisejí. "[Židům] vděčíme za ideu rovnosti před zákonem, božím i lidským. Od nich pochází idea o posvátnosti života a vznešenosti člověka, o individuálním svědomí a tím i o společenské zodpovědnosti, o míru jako abstraktním ideálu a lásce jako základu spravedlnosti a o mnoha jiných věcech, které tvoří podstatu morální výbavy lidských duší. Bez Židů by byl svět možná mnohem pustějším místem. Především nás Židé naučili, jak racionálně přistupovat k neznámému. Výsledkem byl monoteismus a tři velká náboženství, která ho hlásají. Téměř přesahuje možnosti představit si, kam by svět kráčel, kdyby židovský národ nikdy nevznikl."
pre komplexnejsi prehlad celych dejin naroda hebrejskeho odporucam. vie sa clovek odrazit potom po vytvorenej linii do obdobi ktoreho ho zaujimaju do vacsej miery - nutny je zaklad a schopnost vidiet suvislosti a komplexnost v geo-socio-politicko-nabozenskej urovni
Přes volnější pojetí, kdy autor někomu věnuje větší pozornost než jinému, ačkoli to není zrovna košer, tak jde o zajímavou publikaci.
Štítky knihy
Židé Izrael sionismus monoteismus diaspora dějiny Židů holokaust, holocaust Rothschildové
Autorovy další knížky
| 1991 |  Dějiny 20. století |
| 1999 | Dějiny křesťanství |
| 2007 | Dějiny židovského národa |
| 2003 |  Napoleon |
| 1998 | Zrození moderní doby: Devatenácté století |
Moje hodnocení se opírá o první větu: "Jedná se o osobní interpretaci židovských dějin." Pokud hledáte něco objektivního nebo nezaujatého, musíte hledal dál. Autor se přiznává hned a možná se o objektivitu ani nesnažil.
Asi to ostatní ignorují a tak to má poměrně nízké hodnocení. Silně probiblický přístup už od začátku překvapil i mě. Když je nějaká postava v Bibli vylíčena zajímavě, je to důkaz její existence. :-) Hotovo. :-)
Jenže Tóra je několikavrstvá alegorie. Autor roubuje biblický mýtus na historii. Proto mě zklamala Racionální Bible od Pragera, protože se také snaží brát Bibli doslovně. Tenhle přístup mě neoslovuje.
Část Starého zákona je pak sporná historie starověkých Izraelitů. Archeologické poznatky do roku 1987 budou už asi zastaralé. Nedá se usoudit, které objevy na vykopávkách jsou definitivní a kde je možná změna.
Tady musíte mít fakt načteno. Johnson uvádí, že se Exodus netýkal všech Židů. Tím celý mýtus o exodu ztrácí věrohodnost. Proto se ho snaží zatlačit, co nejdál do minulosti. První kapitola končí Babylonským zajetím.
I přes zřetelně proizraelský přístup doporučuju. Je tady důležitá kritika prvních vědců, kteří zkoumali text Bible. Oni odmítli Bibli úplně a Johnson ji zas bere moc vážně. Oba dva přístupy jsou extrémy.
Nejvíc problematický je začátek, který se opírá o Bibli. Po druhé kapitole už to má lepší historickou úroveň. Johnson se zaměřuje spíš na vývoj myšlení a kultury. Dává historii Židů určitý smysl.
Sice četl Gerschoma Scholema a přesto kabale neporozuměl. To mají křesťané a ateisté společné. Výpady proti ní jsou roztroušeny v celém díle. Přirovnání kabaly k Marxovým názorům mě totálně dorazilo.
Johnson se tak nechtěně přiznává, že neví, o čem píše. I on v textu různě zaměňuje mystiku a mysticimus. Nepochopení kabaly se pak vůbec nedivím. Ale to je jediná zásadní věc, která mi dost vadila.
Spoustu věcí jsem už znal. Asi mám ze čtení jiný zážitek než kdo se o židovství nezajímá. Ještě víc se mi doplnily znalosti a celkový obraz. Nejhorší bylo období holokaustu, kterému se instinktivně vyhýbám.
Nedokázal jsem přestat číst a celou kapitolu přečetl na jeden zátah. Trvalo to 6 hodin. Udělalo se mi z toho fyzicky zle. Toho bezpráví bylo moc. Proto souhlasím s myšlenkami sionismu a hlásím se k nim.
Přijdou mi jako logický výsledek historické zkušenosti. Dnes je móda pochybovat o židovsko-křesťanských kořenech Západní civilizace. Přečtěte si to a ověřte si, jak moc je to rozumná myšlenka. Vážně doporučuju.
Má to však nedostatky. Zejména nutnost si spoustu tvrzení ověřit. 90% 4,5*