Dítě zvané „To“
Dave Pelzer
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12035/bmid_dite-zvane-to-1MA-12035.jpg
5
784
233
Dave Pelzer série
1. díl >
Kniha Dítě zvané „To“ je šokující historií jednoho z nejkřiklavějších případů týrání dětí v dějinách Kalifornie. David Pelzer v ní s ohromující otevřeností vypráví neradostný příběh vlastního dětství.
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , Columbus (ČR)Originální název:
Child called „IT“ , 1995
více info...
Přidat komentář
Myslím, že tuto knihu nelze hodnotit hvězdičkami. Nechce se mi věřit, že se něco takového mohlo dítěti dít (a bohužel se asi stále v některých rodinách děje). Po dobu čtení jsem si kladla jednu jedinou otázku "proboha proč?!"
Je vůbe možné, že kdy skutečně žila taková zrůda - matka? Říkám si, jak je možné, aby něco tolik let takto fungovalo. Co mateřský pud, co mateřské pouto? Vždyť měla další syny, proč zrovna Davovi děla tak šílené zvrácenosti. Vzhledem k tomu, že je kniha psaná na základě skutečnosti, chtěla bych se dozvědět víc. Pro prostě David neutekl? Proč tak dlouho vše unikalo učitelům, známým.... Proč něco neudělal ten otec - slaboch... Chybí mi tu odpovědi na tyto otázky. Při čtení, jako by ty děsivé věci, co David zažíval na člověku nějak ulpívaly. Po čpavku maso visící z jazyka, mačkání hnisu z rány po bodnutí nožem.... Jak zvrácená matka? Doufám, že dostala za to trest smrti.
Tú knihu som nečítala, ja som v nej s Daveom žila! Tak majstrovsky podal svoje prežité skúsenosti. Ešte niekoľko dní som sa nedokázala dostať z toho otrasu.
Jeho otca som chápala, že nedokázal rázne zakročiť voči žene, ktorú si vzal z lásky, prežili niekoľko krásnych spoločných rokov, kým sa takto desivo prejavila jej psychická porucha. Veď to mnohé dobré nezmažete lusknutím prstov! Iste to aj dosť dlho robila skryte, kým na to došiel, a so zdesením zistil, že napriek snahám (aj keď sa vám môžu zdať chabé), ktorými chcel odlákať jej pozornosť od Davea, "rozbehnutý rýchlik nezastavíš". On prvý sa zrútil pod jej terorom.
Ja Daveovu matku vnímam ako manipulátorku (hlavne voči okoliu) s narušenou psychikou(voči Daveovi).
Len niečo na priblíženie: Manipulátor efektívne využíva svoju psychickú, fyzickú, či inteligenčnú prevahu. Drží svoju obeť v šachu vďaka výrečnosti (milotou, zastrašovaním, vydieraním, prekrúcaním skutočnosti), alebo zneužívaniu moci vo svoj prospech (financie, sex, zlý zdravotný stav, obmedzovanie slobody pohybu, prejavu,...) = sa vás snaží ovládať, motivovať vás, aby ste robili to, čo mu vyhovuje. Alebo naopak sa manipulátor snaží vzbudiť vo vás pocit viny.
Obeť vníma nepríjemný nátlak, nakoniec urobí, čo sa od nej žiada napriek tomu, že je znevýhodnená ba dokonca poškodená.
A ak do toho ešte pribudne psychická porucha, ktorú my laici nedokážeme odhaliť, tí, na ktorých sa zameral, nemajú šancu.
Mne osobne aj táto kniha veľmi pomohla uvedomením si, čo vo vzťahu voči mne už nikomu nedovolím. Ale ani sebe voči iným!
Nepopsatelná kniha, která mě velice zasáhla. Rodiče chlapce, vlastně takové označení k těm lidem z daleka ani trochu nepatří, byli to dvě odporné zrůdy, co neměli ani trochu citu či lásky, neuvědomovali si co tomu bezbrannému chlapci prováděli. Takovým lidem bych udělala to stejné,co dělali malému dítěti, aby se cítili, tak jako se cítil ON.
Obdivuji autora, že se podělil o svůj dech beroucí příběh. Kniha mi ukázala, jak nutné je si vážit svých blízkých a kruté měli a mají některé děti v celém světě. Nikdo si to nezaslouží.
"Strašný" příběh malého kluka. Příběh chytne za srdce a člověk se od něj nemůže odtrhnout. Doporučuji všem přečíst si tuhle knížku.
Ostatní díly trilogie jsem nečetla, jenom tenhle první (který není literárně nic extra), takže se dá předpokládat, že v knížce Člověk jménem Dave bude právě pojednáno o tom, co tady některé tolik zajímá - co bylo dál s rodiči hlavního hrdiny.
Přečetla jsem to za pár hodin, ale myslet na tu budu ještě dlouho. Vzhledem k tomu, že se s takovými dětmi občas v práci setkávám, řekla bych si, že už to mě nebude mít takový šokující dopad, ale přesto. Byla jsem po přečtení stejně šokovaná, jako když jsem poprvé viděla film Americký zločin. Nechápu, proč se tak dlouho odkládalo řešení, když tam indicie byly zřejmě hned na začátku. Zajímá mě, jak to dopadlo s matkou? Proč si vybrala zrovna ho, když bylo zřejmé, že má nespočet dětí? Proč ho tak nenáviděla?
Taková osoba si nezaslouží vychovávat žádné dítě a ani už nikdy žádné porodit....
Příšerný příběh který není k pochopení ani pro dítě, kterým jsem byla když jsem ji četla ani pro dospělou ženu- matku kterou jsem. Nepředstavitelné že matka dokáže takhle dítěti ubližovat. Obdivuji autora že měl sílu o tom napsat knihu, snad odpustil a žije dále - již šťastně.
Neuvěřitelné a pro mě jako matku naprosto nepochopitelné, že se takto někdo dokáže chovat k vlastnímu dítěti :(. Kniha ve mě vyvolávala pocity, jaké u žádné jiné.
Mnooo, děkuji pěkně, to je příběh.... Šokující je velmi slabé slovo.
Písmenka mi "zalezla pod kůži", vlezla do snu a budou strašit ještě pěkně dlouho.
V žádném případě nedoporučuji pro čtenáře se silnou představivostí, nebo slabým žaludkem. Naprosto souhlasím s kolegy pode mnou.... jediné co bych přidala je že... nechápu, nedokážu pochopit PROČ. I kdyby to tam sám autor napsal černé na bílém, ani pak bych snad nepochopila proč někdo může být schopen i jen pomyslet na podobné skutky. Proč se život může takhle... ehm... zvrtnout. Tu ženskou poslat mezi bandu arabáků je málo.
Šokující příběh malého chlapce, který máte během jednoho odpoledne přečtený, protože tuhle knihu jednoduše nelze přestat číst. Během čtení jsem neustále nevěřícně kroutila hlavou, nechápu jak muže být člověk něčeho takového schopný. Možná by bylo dobré, kdyby v knize byl rozveden i vztah matky a otce a co způsobilo její náhlou změnu chování ke svému dítěti. Nicméně snad ještě horší než chování matky mi přišlo jednání otce. O všem věděl, nic neudělal a zbaběle utekl?! Šílené...
Krutý příběh, smutný. Nechápu otce, který jen nečinně přihlížel a nic neudělal. Má stejnou vinnu jako týrající matka.
Příšerný příběh malého chlapce. ženu, která mu tolik ublížila nemohu nazvat matkou. Ani otec není otcem, je to slaboch, který raději odejde nežli by svému synovi pomohl. Nevím, proč žena týrala jenom tohoto chlapce a ne jeho bratry, ale v žádném případě ji neomlouvá vůbec nic!!!!! Nikdy nepochopím.... Musela jsem si knížku dávkovat, tohle se opravdu nedá číst naráz!
Moc smutný příběh. Bohužel asi ne úplně ojedinělý (vzpomeňme na týrané chlapce u nás v Kuřimi). Při vší té popisované hrůze mne přece jenom zarazily dvě věci. Jednak není nikde ani náznakem zdůvodněno proč byl týrán pouze Dave a nikoli jeho bratři. Přišlo mi také divné, že by se nikdo z kamarádů, kteří chodili na návštěvu za Davovými bratry nezmínil doma o tom, čeho byli svědky (např. když popisuje jak musel ležet v koupelně pod vodou ve vaně, zatímco kolem chodili spolužáci). Davova máma asi nebyla úplně normální, ale úplně mě znechutil jeho otec. Jak může být někdo takový srágora (navíc hasič, který má zachraňovat lidi) to tedy vážně nechápu.
Smutná kniha, těžký osud, hrozné zážitky, beru to jako zpověď autora, která může otevřít oči těm, kteří se s něčím takovým nějakým způsobem setkali. Jinak nelze hodnotit.
je to opravdu nechutné...knihu jsem četla po částech,páč sem byla zhrozena tím,co dokáže matka svému dítěti udělat.Nechala bych ji pověsit-fenu.
Příšerná kniha - svým tématem. Nedokázala jsem ji přečíst celou. Škoda, že není vysvětleno, proč se matka najednou tak změnila. Také jsem absolutně nepochopila, jak bylo možné, že se na to ve škole nepřišlo dřív (tohle by se např. v Norsku stát nemohlo..) a proč otec nezakročil a jen se díval..
Štítky knihy
děti USA (Spojené státy americké) sourozenci rodinné vztahy osamělost domácí násilí týrání psychické problémy matky a synové
Dítě zvané „To“Kniha Dítě zvané „To“ je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 1 276x |
| Čtenářské výzvě | 118x |
| Doporučených | 93x |
| Knihotéce | 249x |
| Chystám se číst | 569x |
| Chci si koupit | 146x |
| dalších seznamech | 7x |
jsem velmi ráda, že se mi autobiografické knihy D. Pelzera dostaly do ruky. Třetí díl jsem zatím ještě nedočetla, ale celou dobu mi chybí nějaké potrestání pro ženskou, která ho porodila a takto s ním zacházela ( záměrně nepoužívám termín matka). Chápu, že celý děj 1. části se děje v 70 letech, kdy termín "domácí násilí" a "týrání dětí" je tabu, ale i tak... Snad se ještě vše v posledním díle rozkryje.