Dítě zvané „To“
Dave Pelzer
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12035/bmid_dite-zvane-to-1MA-12035.jpg
5
784
233
Dave Pelzer série
1. díl >
Kniha Dítě zvané „To“ je šokující historií jednoho z nejkřiklavějších případů týrání dětí v dějinách Kalifornie. David Pelzer v ní s ohromující otevřeností vypráví neradostný příběh vlastního dětství.
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , Columbus (ČR)Originální název:
Child called „IT“ , 1995
více info...
Přidat komentář
Precteno behem par hodin, ac se tomu divim, protoze pri kazde dalsi strance jsem knihu chtela zavrit, ale nedalo se a ja musela cist dal jeden z kdovi kolika pribehu tyranych deti.
Mam v hlave plno otazek, jako napriklad kdy nastal ten zlom u matky a proc ?
Urcite to nebyl jen alkohol . A co otec , jestli muzete otcem nazvat nekoho, kdo jen slepe prihlizi na pachana zverstva ??
A mohla bych pokracovat dale, ale i kdyby mi na otazky dal nekdo odpoved, nevim, jestli by to stacilo k tomu, abych pochopila. Pan Dave Pelzer ma muj veliky obdiv za to, ze zije a ze se s nami podelil o jeho zivotni pribeh. A nakonec chci poprat vsem detem spokojene detstvi a milujici rodice.
Copak se k této knize dá něco napsat? Neuvěřitelné a především nepochopitelné !!!
Začalo to poděkováním synovi a kapitolou o záchraně. Těšilo mě, že Dave unikl, že se z toho dostal, ačkoliv jsem vlastně kromě pár náznaků nevěděla z čeho prchal. To se ale rychle změnilo. Ta rodina a především matka, jejíž činy vůči vlastnímu dítěti nedokáže moje představivost pochopit, předčila očekávání. A já začala pochybovat o tom, že to Dave přežije. Co kapitola, to horší zážitky, větší fyzický i psychický nátlak, ubližování a hlad… Bylo to husté vyprávění, jež mělo mou plnou pozornost - o to větší, že to všechno vypráví ten, kdo to prožíval, kdo to dokázal překonat a neuzavřít kruh zla. Toho je nutné si cenit! Má můj obdiv za to, že neztratil naději, že se sám nezabil nebo, že nezabil jí.
Ano, v knize chybí pár slov o tom, jaký mělo nečekané a otřesné jednání té psychopatky důvod (musela mít důvod, ne?). Proto si rozhodně přečtu i následující dva díly.
Knihu budu hodnotit pouze jako smutnou zpověď ne jako literární dílo, kterým podle mě není. Smekám před autorem, že všechny hrozné zážitky v sobě zpracoval natolik, že o tom dokázal tuto zpověď sepsat. Jediné co si přeji, aby žádné dítě nemuselo nic takového prožít, nicméně jsem realista, tak alespoň, ať jsou všechny podobné případy včas odhaleny a je zasáhnuto mnohem dříve.
Při jeho četbě jsem se nemohl od díla odtrhnout a několikrát jsem se až rozklepal hrůzou nad morbiditou matky k malému Daveovi. Život malého Davea mě opravdu dojal. Ke knize se budu rozhodně ještě několikrát vracet, protože nutí člověka k zamyšlení nad tím, jakého zvěrstva je člověk schopen. Svým počtem stran je to spíše odpočinkové dílo na jedno odpoledne. Rozhodně ji doporučuji všem, kteří hledají smysl v lidském jednání.
Neskutečné. Knihu jsem přečetla jedním dechem a nemůžu uvěřit, že je takových krutostí někdo schopen. Mám dva syny a nedokážu si to představit. Matka je přece na světě proto, aby děti hlavně milovala a starala se o ně. Davidovi patří obdiv, že to všechno přežil a stal se z něho slušný člověk, který dokázal o té prožité hrůze napsat knihu.
Velice silný příběh o tom, čeho všeho jsou lidé schopní. Autorovi patří obrovský obdiv, že o něčem takovém zvládne mluvit, psát.
Strašné , jak se někteří rodiče dokážou chovat ke svému dítěti.
Silný příběh. Doporučuji
Je to hnus, co se v tom světě děje a udivuje mě, že se statistika těchto případů neustále zvyšuje. Příběh jako takový mě zaujal, nechci před takovými případy zavírat oči. I když kapitolu s jídlem jsem fakt musela přeskočit, to jsem nezvládala. Velmi obdivuji autora, že něco takového napsal a že se nebojí o tom všem znovu a znovu mluvit... Klobouk dolů!
Je to neskutečné hrdinství, které projevil autor v této útlé knize. Je skvělé, že i takovýto lidé, kteří prožijí "peklo na zemi" mají sílu přežít, utvořit si vlastní názor na to, co prožili a pomoci jiným, aby dokázali od takovýchto tyranů odejít. Smekám a doporučuji
Měla jsem husinu z toho, co byla Davova matka schopná udělat. Po jednom šoku hned přišel další, horší a horší. A otcovo zbabělský chování? Kdyby mu chtěl opravdu pomoct, takhle by to nenechal, místo toho, aby něco udělal, radši přihlížel, jak je jeho synovi ubližováno. A jestli ve škole skočili na výmluvy, který mu matka vtloukala do hlavy, aby je používal na odůvodnění svých zranění, tak to museli být úplný pitomci, spíš jen nechtěli vidět že se něco děje, aby to nemuseli řešit.
Po pravdě nevím co k tomu říct. Nechce se mi ani věřit, že je něco takového vůbec možné. Nechápu, jak se z úžasné matky může stát ze dne na den taková zrůda. A proč se všechno obrátilo jen pro jedno dítě, když sourozenců bylo víc... Četlo se mi to velice špatně. Tohle byla i na mě silná káva. K dalšímu dílu se budu určitě odhodlávat dlouho.
Knížka, ze které běhá mráz po zádech. Pokud je jenom desetina pravdy toho, co je tam napsáno, tak je to hrůza, co ten malý chlapec musel vytrpět - v knížce je bohužel uvedeno, že se to všechno stalo tak, jak je v knížče popsáno. Při čtení by člověk nejraději malého Dava vytáhl z knížky a zachránil ho, nebo mu alespoň postrčil něco k jídlu. Opravdu neskutečné, jak může matka takhle zacházet s vlastním dítětem. Jak může ostatním svým dětem dát najíst a jedno nechat hladovět, mlátit a týrat ho. Nikdy nepochopím, kde se to v těch lidech bere. Na otce Dava jsem během čtení měla také příšerný vztek, jak nečinně přihlížel a pak jak srab utekl od rodiny, místo aby okamžitě zakročil nebo Davovi alespoň nenápadně dával jídlo nebo mu nosil jídlo ke škole, když už si netroufl víc.
Dál jsem nepochopila, že si okolí několik let ničeho nevšimlo. Ani sousedi, ani učitelé. Nevím, zda byli opravdu slepí nebo tak lhostejní. Potěšilo mě ale, že se nakonec Davovi pomoc dostala a že vše tak statečně zvládnul a dnes je z něj muž, který je dokonce schopný pomáhat ostatním v nouzi a byl i schopný si vzít svůj zlý zážitek z dětství jako něco pozitivního do budoucnosti.
Napadá mě jediná otázka... PROČ to všechno?
Poutavě napsáno, po přečtení smutek z toho, čeho jsou některé "matky" schopné.
Taky jsem čekala, že to nedočtu.. Běhal mi mráz po zádech, dojímal mě každý hrůzostrašný čin jeho matky a nechápu do dnes jak někdo může být takových činu schopen.. natož vlastní matka!
Hodně silný příběh.
Tak tuto knihu si netroufám ohodnotit. Navíc ji asi ani nedočtu do konce. Nevím, jestli se mi zvedá kufr z toho velmi naturalistického popisu hrůzostrašných zážitků, nebo z vědomí, že nějaká matka byla schopna udělat svému vlastnímu dítěti něco tak strašného... Jdu se na pár hodin užírat představami o zlém světě, ve kterém žiji...
Velmi silná kniha,někdy mi běhal i mráz po zádech.Muselo to být něco strašného.Po přečtení knihy si uvědomuji,do jaké super rodiny jsem se narodila
Tuhle knihu jsem četla v 16 a docela to mnou otřáslo. Detailní popis jednání matky s takovou surovostí, že mi občas bylo nevolno. Ale skvěle napsaná kniha.
Knihu jsem měla přečtenou během jednoho dne. Strašný příběh. Je otřesné že se něco takového děje. Nemohla jsem pochopit jak něco takového mohla provádět matka vlastnímu synovi.
Štítky knihy
děti USA (Spojené státy americké) sourozenci rodinné vztahy osamělost domácí násilí týrání psychické problémy matky a synové
Dítě zvané „To“
Knihu jsem četla, když se o ní zmínila moje kamarádka, když jsem ji vyprávěla svůj příběh proč jsem se dostala do dětského domova (ve kterém i v součastné době jsem). Dá se říct, že něco podobného. O to víc vím jaké to vše je,čím si musel projít, co musel vytrpět. Já to zažívala úplně od malička a přišlo mi to zcela normální, i když jsem viděla jiné děti se smát, radovat se, hrát si a já nic nemohla. Časem, ale mi došlo, že tohle normální není.
Klobouk dolů spisovateli, který si tímto prošel,protože je to hnus, který bych nepřála ani tomu největšímu nepříteli.
P.S.
Moc ráda bych chtěla jednou napsat svojí knihu o mém příběhu, dětství a vůbec vše co jsem zažila, ale nějak k tomu nemám odvahu už kvůli rodičům, kterých se bojím i nadále. :/