Cyklistka: Osud poslední baronky
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531922/bmid_cyklistka-osud-posledni-baronky-65c886c7acec5.png
4
488
488
OSUD POSLEDNÍ ŠLECHTIČNY Z RODU BATTAGLIA Být vzornou manželkou: takový osud měl čekat Blanku ze šlechtického rodu Battaglia. Její dobrodružná povaha jí však velela jinak. Z divokého děvčete vyrostla sebevědomá žena, která na kole zcestovala kus světa. Své stáří Blanka pak tráví v chátrajícím rodném zámečku v jihočeských Bratronicích. Sleduje, jak známý svět kolem ní mizí. Až díky studentce žurnalistiky Kláře ožívají vzpomínky na Blančin dávný pestrý život – i na její osudovou lásku, po které jí zůstal jen nikdy nepřečtený dopis. JANA PONCAROVÁ Jana Poncarová žije v Plzni, je novinářka a copywriterka. V příbězích, které píše, hledá pravdu o světě a vlastní osvobození. V roce 2018 debutovala úspěšným románem Podbrdské ženy, který sleduje osudy tří generací žen žijících v podhůří Brd. O rok později vyšel román Eugenie inspirovaný skutečným osudem plzeňského hotelu Continental a jeho majitelky.... celý text
Romány Literatura česká Biografie a memoáry
Vydáno:
2021
,
Voxi
Interpreti: Jana Plodková , Dagmar Čárová
více info...
Přidat komentář
Děj tohoto románu je zasazen do jihočeských Bratronic, kde na rodinném zámečku vyrůstala hrdinka tohoto románu Blanka Battaglia. Její životní osud sledujeme v knize od jejího dětství až do stáří. Styl psaní této autorky mě sedí.
Je v tom krása dřívější doby. Prolínání s minulostí a přítomností. V příběhu je hodně bolesti a křivd, válka, 50 léta pro mnohé snad ještě horší doba než válka. Komunisti zabírají pole, zvířata, domy, zámky.
Příběh je to pěkný, ale mě asi nějak tam něco chybělo něco víc, možná to bylo tím vzpomínáním nebo nevím čím, ale nebyla jsem vedle Blanky, ale venku, na pět hvězd bych musela být o trošku víc v příběhu. Nebo jsem si zvykala na autorčin styl. Kniha je ale zajímavá, mám ráda dozvídat se o historii skrze beletrii. Doporučuji.
Je to moje první kniha od této autorky. Chvilku jsem si zvykala na jiný styl psaní ale potom mě kniha pohltila.
Jsou to už dva měsíce co jsem knihu dočetla a stále z ní mám tak skvělý pocit jako po dočtení.
Příběh mě zaujal také tím že se pohyboval v okolí mého bydliště a dost míst, o kterých se autorka zmínila znám osobně.
Zaujali mě i ostatní popisy krajin, které se v knize objevili.
Už se těším až si od autorky přečtu další knihu.
Moje první kniha od této autorky. Úplně jiný styl psaní, než jsem zatím četla, ale moc se mi líbila. Vůbec mi nevadí, že některé osudy byly vylíčené jen v náznacích, zbývá tak místo pro fantazii. Příběh je čtivý a jsem ráda, že na konci je doslov, kde se čtenář dozví, co je pravda a co fikce. Určitě si od autorky přečtu další knížku.
Od knihy jsem čekala více, protože některé další tituly, které jsem od spisovatelky četla se mi líbily více. Tohle na mne bylo moc popisné, ač chápu, že láska hrdinky jako i dalších členů její rodiny k rodné zemi byla opravdu velká a spisovatelka se snažila zdůraznit ji co nejvíce.
Moc se mi líbil doslov , který doplní co je skutečnost a co je fikce.
P.S. Co mi na knize opravdu nesedělo bylo slovo "odkapávat". Vyskytlo se tam tolikrát a v tolika situacích, že už jsem měla chuť začít je počítat. Jen stránky mi tentokrát jaksi odkapávaly dost pomalu.
P.S. I přes tuto svou poznámku se na další knihy autorky už teď těším.
Jana Poncarová umí tak krásně povídat a navodit atmosféru, že se na její knížky vždycky moc těším. Cyklistka na mém žebříčku sesadila z prvního místa Alžbětu a Ninu.
Uchvátilo mě to odhodlání a nezdolná vůle hlavní hrdinky, reálná postava baronky Blanky a její osud a síla.
Další příjemná kniha od této spisovatelky. Blanka se mi líbila, její odhodlání a způsob přemýšlení - žít tady a teď. Děkuji za pěknou knihu.
Poncarová píše krásným, čtivým jazykem, i když lehce obšírně a místy zdlouhavě. S tím jsem měla problém hlavně ke konci knihy, kdy se děj docela táhl a já občas ztrácela pozornost. Čtenář se na knihu musí naladit a číst ji tak - pomalu, dát ji čas a soustředění, pak dostane skvělý zážitek. Naprosto mě dostalo, jak věrně autorka vystihla pohled na svět očima staré ženy v kontrastu se svým mladším já.
Kniha se četla velmi dobře, příběh byl smutný, ale evokoval k přemýšlení o pomíjivosti a naplnění života.
Kniha se mi nehodnotí lehce, dokonce jsem si nechala časový odstup a doufala ve spásnou myšlenku. Když tak přemýšlím, uvědomuji si, že ve spásu jsem doufala už při samotné četbě. Nemohla jsem se začíst a to až do samotného konce, takže spása je to slovo, které si vybavím při pohledu na tuto knihu.
Ve spásu zřejmě doufala i samotná autorka neboť vynechala tolik podstatných věcí, že se pro mne kniha stala téměř nečitelnou, proto velmi váhám zda dvě či tři hvězdičky. Nakonec slabá trojka a to asi nadržuju.
Většinu postav jsem neměla šanci poznat, kdo byl Ernst? Co se stalo s Richardem?
Omlouvám se, ale já jsem tak šťastná, že už je kniha za mnou, že se mi ani nechce pitvat její slabé stránky.
Přitom tak miluji historii a o paní baronce a celé rodině Battagli bych si moc ráda něco přečetla. Škoda, tady jdu zřejmě proti proudu.
Plný počet, kniha se mi moc líbila.
Tedy je tam jedna nezbytná hrubka (jako v každé knize), je tam bezpočet předjaří a bezčasí, z fráze "buď za to rád" se mi kroutí palce u nohy i vnitřnosti, ale celkově se kniha autorce moc povedla. Ještě malinko ubrat toho sladkobolu a super.
Moc se mi líbí prolínání vzpomínek s realitou, člověk se pak musí trochu namáhat, aby zůstal v obraze.
Příjemné a podařené.
Naprostá spokojenost, četla se dobře, můžu jen doporučit. Sice knížka Podbrdské ženy se mi líbila mnohem, mnohem více, ale přesto si knížka zaslouží 4hvězdičky,protože to je opravdu krásný, místy až velmi smutný příběh, Blanka byla statečná a silná žena. Jana Poncarová bude patřit mezi mé oblíbené autorky. Teď mě ještě od ní čeká knížka Alžběta a Nina.
Naprostá spokojenost, kniha se četla skoro sama, námět výborný. Rozhodně si přečtu další knihy od J. Poncarové.
Věděla jsem, že Jana Poncarová je oblíbená česká autorka, ale nějak jsem se k její tvorbě nemohla dostat. A teď po přečtení Cyklistky vím jistě, že potřebuju i její další knihy!
Co mě dostalo jako první (pomiňme krásně zpracovanou obálku ) byl neskutečně příjemný styl psaní autorky. To, jak autorka píše… to je jak pohlazení po duši. Jako když se koukáte na tekoucí med. To se mi na celé knize líbilo snad nejvíc a opravdu mě bavilo se utápět v každé větě.
Samotný příběh poslední české baronky byl ovšem taky velmi zajímavý a musím přiznat, že hned po dočtení jsem sedla na google a hledala další informace o této fascinující postavě.
Za sebe Cyklistku doporučuji všemi deseti a už se moc těším, až se dostanu k dalším autorčiným knihám.
Jana Poncarová je mým objevem roku 2020! Autorka je tak talentovaná... Píše prostě skvěle! Její příběhy a styl vyprávění bych přirovnala k Haně Marii Körnerové... Takže ano, těšila jsem a to hodně! A takhle... Cyklista vůbec nebyla špatná, ale na loňskou novinku Alžběta a Nina neměla... Asi jsem si zase vytvořila vysoká očekávání...
Pokud ale máte rádi příběhy o silných ženských hrdinkách, tak Janu Poncarovou moc doporučuju!
Na knize Cyklistka jsem objevila autorku Janu Poncarovou. A zůstávám v němém úžasu. Tak příjemně čtivou knížku už jsem dlouho nedostala do rukou. Jana Poncarová má krásný sloh a zřejmě i úžasné náměty na knížky. Protože už se chystám i na další její díla. Příběh baronky Blanky mě úplně pohltil. Co zpočátku vypadalo jako příjemná lovestory, se překlopilo do mnohem hlubšího příběhu. Příběhu, který mě nutil opět se zamyslet nad tím, jak moc dokázala válka zničit lidské životy. A potom ten pocit nespravedlnosti, jak moc s naší zemí zamával život pod vládou komunistů a slavného Sovětského svazu. A také nad tím, jak jsou někteří lidí odvážní a nezlomní. Baronka Blanka má můj velký obdiv, ale také autorka příběhu, která její osudy dokázala tak úžasně vykreslit. Líbí se mi, že při psaní příběhu vycházela ze skutečných osobností, o kterých jsem si po přečtení knížky dohledala ještě spoustu informací. Opravdu děkuji za krásný zážitek a těším se na starší kousky.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta paměti, memoáry česká literatura česká šlechta
Autorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Velice smutný osud baronky. Myslím, že podobný osud mělo hodně lidí. Mi se kniha moc líbila a bude patřit na přední příčky oblíbenosti knih.