Cit slečny Smilly pro sníh

Těžko jsem se prokousávala, ale jsem ráda, že jsem vydržela. Nakonec to vše dávalo smysl a bylo to napínavé.

06.11.2014

Mě to přijde jako slátanina všech směrů, ztrácela jsem se. Brala bych víc, kdyby to bylo bez akčních scén, pěkně v poklidu, líbíl se mi "cit slečny Smilly pro sníh" a poetičnost ale ta detektivka - tak nějak uměle na sílu vytvořena.

26.10.2014

Cit slečny Smilly pre sneh alebo Høegov cit pre prozaický kumšt. A nie len ten. Inteligentne zavedené úvahové infúzie, pridaná hodnota myšlienkovej kanonády, profily vykreslené bez nadbytku, ale s prepychom a zjavne kvalitne prevedený rešerš, pomohli Hoegovi vystavať knihu s obsahom. Príbeh a úvahy hrdinky Smilly nesú niekoľko rovín a rozporov, vzťahov: otec-dcéra, muž-žena, Grónsko-Dánsko, podivíni vs. ostatní. Význam Smilly ako literárnej postavy má výrazné emancipačné dopady, aj keď jej „inakosť“ môže rezať (vnútorný) zrak niektorým skupinám. Vidím to skôr tak, že Smilla (ako univerzálna osoba s vygumovaním jej rodového zaradenia) „otvorene priznáva, zatiaľ čo zvyšok vyplašene tají“. Jej vnútro, čaro indivídua s prenikavým intelektom (premisa zvláštneho charakteru génia a samotárskej ženy sú čitateľsky atraktívne, vid. Lisbeth Salander) je dominantou a asociálny aspekt v línii príbehu, prvky trilleru, sci-fi, „štipka“ ľudskosti a naturálnej brutality, pekne harmonizujú náročnejší recepčný zážitok. Høegove podávanie príbehu čitateľa občas zavádza, prekvapuje, naťahuje, poučuje, núti myslieť a udržiava v atmosfére chladu, šera a zvláštneho prázdna, ktoré kontrastuje s košatosťou informácií, faktov a pocitov. To prázdno je prítomné všade, Høeg ho len reflektuje z reálneho sveta. Citlivo upriamil na tie zvláštne dutiny vo vzťahoch, spomienkach, v ľuďoch; sociálne väzby sú narušené, láska prichádza ťažko. Aj keď je Smilla taký Santiago v ženskom (a mladšom) prevedení, snaží sa povedať, že niečo jednoducho treba nechať tak. Nemá zmysel tieto medzery vypĺňať, rovnako, ako nemá zmysel bojovať s ľadom.

08.10.2014

Dlouho mi dalo,než jsem se knihou prokousal. Nebylo to ale primárně pro její náročnost. Ano,měla trochu složitější pasáže, člověk měl problém se v nich vyznat. Ale ty vědomosti a fakta,která nám autor předkládá, prostě krása...! Občas jsem se přistihl,že čtu s otevřenou pusou,jak to sakra ten Høeg může všechno vědět? Ale v životě se hodí mít všeobecný rozhled. Rozhodně tuto knihu zařadím na seznam knih,které bych chtěl minimálně ještě jednou přečíst,až budu mít více volného času :-)

odkládám na neurčito, zatím se tím spíš trápím než čtu .....

04.09.2014

Tentokrát jsem Smillu četla úplně novýma očima. Sice pro to mě byla pořád ta důvěrně známá, "citátotvorná" knížka, ale zároveň jsem nevěřila, kolik nového se mi otevírá jen tím, že mi je právě stejně let jako Smille (a prožívám docela náročné životní období, ale kdo zrovna ne). Smillu čtu čas od času od jejího prvního vydání u nás, a to je už sedmnáct(!) let. Žádná jiná knížka se mě tak nedrží, i když teď k tomu mají náběh Děti chovatelů slonů. Vždycky jsem říkala, že ve Smille se najde všechno: detektivka, milostný román, dobrodružný román, filozofická knížka, ženský časopis o módě a o vaření, vědecká publikace o ledu, matematické skripta a nově jsem objevila i poezii. Myslím, že Smillina moudrost i pošetilost a její ironie a sebeironie mě nikdy neomrzí.

16.08.2014

Cit slečny Smilly pro sníh je má osobní Bibleee, tu kníhu miluji a Petera Hoega nekriticky zbožňuji, takže jestli na něj někdo máte telefonní číslo, tak sem s ním. Smilla je má nejbližší imaginární postava, nejde o její matematické schopnosti, ani o puntičkářství, v obém jsem spíše opak, ale o její křehkost a zároveň sílu. Otevřela se tomu špatnému člověku (as me) a má to své důsledky. I teď v srpnu, když tohle píšu, mám pocit, že za okny sněží. Tušíte vůbec kolik druhů sněhu existuje (a né, nemyslím jen prašan a břečku)? V oblacích krystalizuje voda a všesterečné krystalografické soustavě určuje podobu vloček (volná citace z wiki, abych nebyla nařknuta z plagiátu), jež dopadají na naše rozasmáté tváře. Kýč as bitch, že?! Takže si to raději přečtěte, jestli né, tak za trest nemáte právo si v zimě postavit sněhuláka.
Jo a existuje filmová verze, kde Smillu hraje Julia Ormond, to také stojí za zhlédnutí.

15.05.2014

Ze začátku to vypadalo docela zajímavě, ale postupně se z toho stala nudná a nelogická slátanina.

17.02.2014

Čítať Cit slečny Smilly je ako kráčať hlbokým snehom. Je to nevšedný zážitok, no nie je to jednoduché. Padajúce vločky zaujímavých autorových myšlienok sa krásne hodia do temného thrilleru zimnej noci. To je pekne hlúpa metafora... Nezaraditeľné dielo, plné podnetov na rozmýšľanie, plné napätia a akcie, kde z chutnej žánrovej zmesi nijak nevybočuje ani ten zvláštny koniec. Takéto pokusy často dopadajú, ako kaša od psíčka a mačičky, no Hoeg uvaril chutný grónsky guľáš. Mňam.

12.02.2014

Cit slečny Smilly pro sníh je poutavě napsaný, vtáhne do děje, má mysteriózní atmosféru. Jenže pak se něco zvrtne, řekl bych, že na lodi, a je to pak takový neuvěřitelný akčňák. Alespoň mně přišlo.

10.02.2014

Ať se snažím, jak se snažím, vychází mi to tak na 3 a půl hvězdičky. Očekávání bylo velké, kde kdo kolem mě knížku chválil a vyzdvihoval. Když konečně byla dostupná v knihovně, neváhala jsem. Na čtení ale bylo pořád nějak málo času, takže jsem ji četla hodně pomalu a rozvlekle. Všechny postavy a vůbec celý děj se mi motaly a nějak mě to nepohltilo. Věřím, že kdybych ji zhltla během pár dní, asi by mě zaujala mnohem více. Příběh je to určitě zajímavý, ale nevím nevím, jestli bych knížku doporučila dalším...

27.11.2013

Tak jsem se na tu knížku těšila, až jsem ji horko těžko vůbec dočetla. Na začátku to vypadlo slibně, ale pak už se to jenom zhoršovalo. Pro mě osobně ztráta času.

26.11.2013

Velice zajímavá kniha, kde, troufnu si říct, není příběh to hlavní. Děj knihy nás samozřejmě kamsi vede, ale v jeho stínu se táhne ještě jedna linie. Linie úvah, linie myšlenek, jež nejen dotvářejí hlavní postavu románu, ale jakoby navíc komunikovali i se čtenářem.
Geniální diferenciace severské a evropské mentality. Prolamování mnohých tabu s takovou přirozeností, že si až člověk uvědomuje, jak často se ocitá pouze v roli přidělené mu společností.
Zobrazení člověka s jeho pudy, potřebami, s jeho původní přirozeností.

23.11.2013

Ač jsem se snažila jak jsem mohla! Jsem velice zklamaná! Čekala jsem mnohem víc :( . . . nemohla jsem se pořádně začíst, knížka se neskutečně táhla! Chtěla jsem ji odložit, ale pořád jsem si říkala, dám ji šanci, ale bohužel v polovině jsem knížku odložila a nedočetla. :( . . .

15.10.2013

Hutné. Pro mě je v knize vše, a toho všeho akorát. Detektivní příběh dle mého úsudku příliš nevyčníval (což jsem ocenila, detektivní příběhy zrovna nevyhledávám), nevnímala jsem ho nijak stěžejně. Dýchla na mě atmosféra krutého a nespoutaného severu, chladu, Grónska, ledového moře. Líbily se mi lyrické pasáže o struktuře sněhu, anatomii vločky, ledu... To bych do sebe nikdy neřekla. Vše chladné vyvažuje jiskření mezi Smillou a mužským protějškem. Pochutnala jsem si, opravdu moc.

Moje prvé stretnutie so severskou detektívkou. Prekvapila ma, ale nenadchla.

04.09.2013

Velmi se mi líbily myšlenkové pochody hlavní hrdinky a celá její neuchopitelná osobnost. Příběh pak ani moc zajímavý není, zápletka je ve výsledku docela plytká i když způsob odhalování dosti promyšlený. Ke konci už kniha dosti nudí, ale ukázala mi, že Høeg psát umí, jen se mi musí trefit do žánrového vkusu.

30.07.2013

Začíná to jako poněkud netradiční detektivka, probíhá to jako psychologický román, rozuzlení příběhu je sci-fi. Za největší přínos pro sebe považuji z románu získané informace o glaciologii - oboru, který může kvést jenom v hodně zasněžených a mrazivých zemích, a o životě v Grónsku. Kniha je napínavá, čtivá, čtenářsky přitažlivá i z hlediska počtu postav a absence různých "vedlejších" motivů a příběhů, kterými někteří autoři tak rádi natahují počet stran. Ale to sci-fi vyústění mě velmi zklamalo. Ne že bych měla něco proti SF žánru, ale tady na mě pointa příběhu působí, jako by autor nedovedl dotáhnout příběh do normálního, reálného vyústění, a proto si "vetřelcem" pomohl.

29.06.2013

Kniha zvláštní, ale poučná. Začátek byl těžký, časté přeskakování v ději, že jsem to někdy musela přečíst dvakrát, abych zase chytla nit, někde se mi to ani nepovedlo.