Chudá přadlena

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Je to pásmo příběhů, v nichž vystupují různí hrdinové. Líčen je tu život Valacha od dětských radovánek přes jinošství, svatbu, drobné starosti až po smrt a pohřeb. Krása a prostota života se v knize střídá s mnoha nebezpečími, jež číhají na horaly v podobě zhoubných nemocí a rozpoutaných živlů.

https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49735/chuda-pradlena-49735.jpg 427
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Chudá přadlena

georginaa
29. srpna

Povídky od Glazarové jsem četla jako holka a dnes je vidím úplně jiným pohledem než dříve. Je to zřejmě tou dobou, která je každá jiná a hlavně v dospělosti to vše člověk vidí jinak, než v šestnácti. I tak mě to celkem bavilo.

Apo73
05. srpna

Kdyby byla Božena Němcová opravdu etnografka a ne sběratelka lidové slovesnosti, kterou dokázala pak přetavit do krásné literatury, přirovnal bych Jarmilu Glazarovou s její Chudou přadlenou právě k ní. Božena Němcová po 70 letech.
Chudá přadlena není příběh. Je to tisíce příběhů, historek a situací, která autorka zažila, resp. zaslechla, sebrala a sepsala při svých pobytech v Beskydech a sestavila je do zdánlivě banálního celku "od narození do smrti". Ve skutečnosti to je láskyplná sonda do života, bájí, legend, myšlení a chování horalů a i když se to zdá vlastně neuvěřitelné, na jak tradičním, až primitivním způsobem žili lidé v Beskydech ještě ve 40. letech 20. století. Slovo "primitivní" teď nemyslím pejorativně, ale ve vazbě na původní sepjetí s přírodou, krajinou, pověrami, duchy, přízraky apod. A je obdivuhodné, že až na pár autorčiných povzdechů, že kdyby byla v horách dostupnější lékařská péče, tak by některé příběhy dopadly jinak, i ona si zachovává neutrální pohled. Nesoudí, nehodnotí, konstatuje a vypráví. Takže, milá paní Jarmilo Glazarová, další poklona!


nemer
06.10.2020

Knihu jsem četla jako dítě a již tenkrát jsem byla uchvácena. A mohu ji číst zas a znova a pořád bude mít své kouzlo - kouzlo zašlých časů a dávno ztraceného dětství.
Děkuji Ti, babičko (ta mi tuto knihu darovala).

haki34
22.10.2019

to jsem celá já (a knihobudka samzřejmě) - my jsme na Slovensku Jarmilu Glazarovou v povinném čtení neměli, takže jsem o ní nic netušila...přečetla jsem Advent, který mě úplně uchvátil...pak Vlčí jámu, a měla jsem jasno...tuhle dámu čtu ráda...
a jak jsem našla Chudou přadlenu, byla to zřejmá volba..beru...a jak tak koukám lehce předem na komentáře, zaujal mě ten od zuzad - že byla rozporuplná..tak koukám na životopis (to jsem ale fajnšmekr - ani neznám autora, ale knihy se mi líbí...a možná jsem se tak vyvarovala předsudků..) a zjistila jsem že asi byla rozporuplná..nebo prostě ušklhla, šla za svým , i když třeba trochu mimo a nechala se svést režimem s celou jeho omáčkou...
to však nemění můj názor na ni a její tvorbu - Chudá přadlena mě opět srazila do kolen..a to hned ze startu..taková banalita - popsat život beskyského lidu v celé jeho "kráse"..jenomže já ty lidičky ráda..a Beskydy taky..tak nějak tam patřím...a hned ze startu se malý horal rodí...no konec, obrečela jsem to..představa těch sedřených odvýživených žen, bojujících za sebe, nový život, zázrak zrození...Panenka Maria u postele...realita protkaná lidovou slovesností, mýty, bájemi, zvyky...víra v Boha vs. pohanské zvyky...

dílo, které prostě nedám :)

"Cestovatel, který o prázdninách prochází značkovanými cestami po horách, naslouchá zvonkům krav a dívá se okouzlen na lesní loučky a na pasoucí se dobytek. To pastorále vypadá tak ppokojně a snadně, a chodec si pomyslí : blažený, bezstarostný život. Co tady vědí o starostech a úzkostech měst. Co však víš ty, městský chodče, o starostech a úzkostech okolo krav ? co víš o hadím uštknutí a o zpátečním úrku ? o chřadnutí krav a jejich telení ?."

"Svatý týden velikonoční prožívají horalé s největší intenzitou zbožného zanícení. Církevní obřady působí mocně na jejich přístupnou mysl , která tak dobře chápe střádání a bolest. Kostel zeje chudobou, zbaven barev a ozdob. Slová pašijí rozlítostňují a drásají srdce. Kněží, ležící tváří na zemi na stupních oltáře, jsou živým dokladem člověkovy nepatrnosti před tváří Boží. Když pak si protrpěli celé umučení Páně i všechnu bolest jeho matky, ta nádherná reakce osvobozeného jásotu nad vykoupením a nanebevstoupením."

a ještě jedna - člověk a příroda ..
"Vyskytuje se ještě jedno neblahé proroctví, kterým hrozívá sníh. Náhle a beze vší zjevné příčiny se na vysokém sněhu objeví rovnoběžné, husté vrásnění odshora dolů. Sněžné plochy vypadají rázem jak vlnitý plech. Kdykoli horaalé tento úkaz zpozorují, propuknou v nářek a běží pro kalendář. Přesně za 100 dní od chvíle, kdy se objevily rýny, přijde zhoubná povodeň. Průtrž, která smete a spláchne úrodu obilí i bramborů i pracně obdělávanou tenoučkou vrstvu prsti. Zbude jen holá skála. Je to po staletí známý úkaz a není od něho úchylky. Splní se pokaždé...."

paní Glazarová, děkuji ....

zuzad
04.06.2018

Není to román, je to " jen" sonda do života horalů v oblasti Beskyd. To jí však neubírá na kvalitě, a to i přesto, že jej napsala tak rozporuplná osobnost, jakou Glazarová bezpochyby byla. Viz její poznámka v kapitole věnované Cikánům.

Kopretina
19.08.2017

"Diplomová práce" na téma Život horalů v Beskydech na začátku 40. let minulého století. Velmi zajímavé a čtivé pojednání; nevadilo mi, že tam není příběh jednoho člověka, ale prolínají se různé podle tématu v dané kapitole. Jen tu chudou přadlenu jsem pořád nemohla a nemohla nalézt - a ejhle nalezla - v úplně poslední větě. Od autorky si chci toho přečíst víc.

Hanina61
07.07.2016

Jedna z mých nejoblíbenějších knížek, ke kterým se zas a znovu vracím, většinou podle ročních dob souvisejících s danými kapitolami, o Vánocích, Velikonocích, ale i v čase mezi nimi. Autorka neskutečně krásným a poetickým jazykem, který hladí oči, uši - když si čtete nahlas - srdce i duši, popisuje těžký úděl obyčejných lidí v zádumčivé krajině Beskyd, od narození, přes nejdůležitější životní okamžiky, až do samého konce. Budu ji číst ještě hodněkrát...

ladyfromskye
27.01.2014

Půvabná knížka, díky níž se čtenář dozví mnoho zajímavého o životě beskydských horalů v polovině 20. století. Bohužel, jak půjdou roky, bude pro širokou veřejnost tato národopisná a sociologická studie stále méně zajímavá a číst ji budou jen skuteční labužníci. Škoda.