Cesta domov
Sebastian Fitzek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452948/bmid_cesta-domov-ern-452948.jpg
4
286
98
Kto pozná dátum svojej smrti, už umiera...Je sobota, krátko pred polnocou. Jules Tannberg má službu na tiesňovej linke určenej ženám, ktoré v noci cestou domov dostanú strach a potrebujú počuť upokojujúci hlas. Tak ako Klara. Mladá žena sa domnieva, že ju prenasleduje psychopat, ktorý nedávno napísal na stenu jej krvou dátum: deň jej smrti. A ten deň sa práve začína...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Der Heimweg , 2020
více info...
Přidat komentář
První setkání s tímhle autorem a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Příběh mě vtáhl hned od samého začátku, kapitoly jsou vyprávěny ze dvou pohledu a pokaždé kapitola skončila napínavě a vy ste potřebovali číst dál. Celou knížku jsem přemýšlela co je pravda a co lež, autor si s vámi pěkně pohrává a vy do poslední stránky nevíte čemu věřit. A konec byl jeden velký zvrat který jsem vůbec nečekala. Autor umí skvěle a čtivě psát a kdyby nebylo společného čtení tak nevím kdy se ke knize dostanu. Za mě velké doporučení
4,5*/4*
Tenhle autor to prostě umí. A pro mě, už se stává sázkou na jistotu, protože jeho příběhy jsou fantastické, promyšlené a hlavně nepředvídatelné. Jednu kapitolu si myslíte, že jste zápletku rozluštili, ale ne, další kapitolou Vám autor zamotá hlavu ještě víc a Vy může hádat zase znovu. Tleskám a rozhodně se co nejdřív pustím do dalších knih.
Už pri predchádzajúcich knihách som si hovorila, že autor je skvelý fabulátor, ale že mu už nič neuverím... No píše tak, že ma zmiatol a nepredpokladala som ten záver. Zase!
Cesta domov je napínavý a zároveň zamotaný román. Fyzické, sexuálne, psychické násilie... asi tu bolo všetko a nie je to pekné čítanie, najmä si to nepredstavujte vo farbe, ako film. Ale ako autor píše v epilógu: ,,Realita je bizarnejšia, krutejšia a neuveriteľnejšia ako fikcia. My autori musíme často skutočnú pravdu pozmeniť, aby nám čitatelia uverili fiktívnu lož."
Veľmi zaujímavá je čierna obálka s vystúpeným písmom, štvorcový výrez sústreduje pohľad na siluetu ženy a po otvorení knihy už vidno aj prostredie, v ktorom sa nachádza. Tu som rada, že som uprednostnila tlačenú verziu pred eknihou.
Plusom je reálna sprievodcovská telefónna linka, kam môžu zvolať všetci, nie iba ženy, čo sa vracajú samé domov a niečoho sa obávajú...
Ale knihu nebudem odporúčať, táto téma je skutočne desivá a nechcem už podobné veci čítať...
Druhá prečítaná kniha od Fitzeka a rovnaké rozčarovanie, ako pri prvej. Zostáva mi záhadou, čím tento autor dokáže zaujať ľudí, že mi ho viacerí odporúčajú, napríklad: vyskúšaj a uvidíš, nebudeš ľutovať, je to pecka, super, perfektné zvraty a tak podobne ... no a vo výsledku to je akurát tak, že vyskúšal som, neoslovilo ma to, pecka to nie je, ani super, perfektné sú akurát tak zvratky spláchnuté dole toaletnou misou. K samotnému príbehu len toľko: priehľadné od začiatku, otrlý čitateľ krimi premisu uhádne po druhej kapitole, jediné v čom bolo plus je, že v tom kalendárový vrah nešiel sám. No a ešte sa mi páčila obálka, ten malý štvorcový výrez je fakt cool. Uvidím, autorovi dám ešte jednu šancu, do tretice sa hádam trafím do takej knihy, ktorá bude dôkazom, že Fitzek si svoje honoráre zaslúži.
Tohle byla síla! V různých významech toho slova.
Skoro celá tato kniha se odehraje v jeden den (noc), kdy Klara zavolá na doprovodnou linku pro ženy. A zvedne jí to dobrovolník Jules. Postupem času se dozvídáme mnoho věcí o Klařině životě s jejím manželem, ale také o Julesovi a jeho rodině... Konec knihy byl velice překvapivý a čtivý, autor si moc dobře se čtenářem umí pohrát jak kočka s myší. Chvílemi mi bylo opravdu hodně špatně u čtení některých pasáží a situací, které jsou šíleně realisticky popsány. Zároveň tohle není čtení do tmy, na noc nebo před spaním. To rozhodně nedoporučuji! Párkrát jsem kvůli tomu nespala. A vzhledem k těmto důvodům jsem se také do čtení občas musela hodně nutit...
Tato kniha je hodně náročné čtení a hodně se těším, až se nyní začtu opět do nějaké pořádně slaďárny... Uff.
3,5*
Už je to sice pár dní od dočtení, ale já musím říct, že si z knihy pamatuji už jen ten celkem povedený mindfuck. Na druhou stranu, kdo by u Fitzka něco takového nečekal? Po Dárku už mu nevěřím ani nos mezi očima, takže já jsem zase tolik překvapená nebyla.
Nebo takhle, byl by to povedený zvrat, kdyby i po něm dávalo všechno, co nám do té doby nabulíkoval, smysl. Ale já tam viděla pár mezer, věcí, které nedávaly smysl a to mě vždy a ve všech knihách rozčiluje.
Co se týče samotného příběhu, asi jsem na základě anotace čekala něco jiného. Na můj vkus to bylo až moc brutální, sexuální násilí mi v knihách hodně vadí. V tomhle byl Dárek umírněnější a i přesto šokující a plný zvratů. Cesta domů takovou jízdou nebyla, napětí se místy vytratilo.
Co se autorovi rozhodně nedá upřít jsou perfektní nápady a styl psaní. Psát Fitzek opravdu umí, za sebe ale doporučuji spíš Dárek.
Můj první Fitzek a musím říct, že jsem ho četla jako posedlá. Tedy 99 % knihy jsem vůbec netušila, o co komu jde a jestli to vlastně je vůbec všechno realita, ale konec všechno pěkně vyjasnil. Bravo.
První slovo, které mě napadne, když si vzpomenu na tento příběh je a bude waaaaau. Fitzek to dokázal tak dobře zamotat a zase pak i pěkně rozmotat, že vše dávalo krásný smysl. Tohle určitě nebyla poslední kniha, kterou od něj čtu.
Rovnou říkám pro vás, co nemáte rádi brutální věci a násilí na ženách (nejen) tak do toho asi nechoďte. Nebude to pro vás.
Vy, co to milujete, neváhejte!
A vy, co se bojíte, zkuste to. První půlka je brutálnější, ale druhá už méně a hezky se věci rozplétají. Jsem strašně ráda, že jsem Sebastiana Fitzeka zkusila. Spisovatel nejen dobře vypadá (ve svém věku), ale i dobře píše. A jaký je sympaťák.
A ta kniha? Ráda bych tentokrát ohodnotila i ji. Je fakt povedená. Baví mě, jak to Anag vymyslel. A věřím, že dost lidí si knihu koupilo i jen kvůli obálce. A když vás obálka nezaujme... Anotace už určitě ano! Čekala jsem popravdě od příběhu po té anotaci úplně něco jiného. Nějak mi to ale nevadilo. Dostala jsem něco jiného a překvapujícího. Určitě knihu mohu doporučit. Jen opravdu pro slabší povahy asi radši ne. Ještě bych chtěla vyzdvihnout, že jsem se v kapitolách Julese docela i bála. 4,5*.
Opět pecka, p. Fitzek je opravdu výjimečný, všechny jeho knihy se mi moc líbí. Neskutečně napínavé, čtivé a ty závěry, které vás naprosto dostanou, protože něco takového nečekate, no nemám k tomu více slov.
Moje první kniha od autora. Nejprve nás nechává příběhem plynout s lehkou gradací, která postupně vrcholí. Zamotává se a čtenář si říká..jako co to je??... Vůbec jsem netušila co se to klube z pod sluchátka Julese ke Klare. Kalendářní vrah si s postavami v knize hraje od začátku do konce. Líbí se mi poselství knihy, kdy autor ukazuje na muže, kteří týrají své ženy, jak psychicky tak i fyzicky..ukazuje jak je těžké se z domácího násilí dostat díky manipulacím a kam až je všechno možné zajít.
Kniha byla čtivá, děj podivně zamotaný a závěr mě prekvapil. Doporučuji ji k přečtení.
V knize se nachází krátké kapitoly. Kapitoly se střídají z pohledu hlavních hrdinů, prolíná se přítomnost s minulostí. V knize se nachází napětí, hodně zvratů a překvapení včetně závěru. U knihy je třeba více přemýšlet, ale myslím si, že autor má všechno důkladně promyšleno a všechno do sebe zapadá. Některé popisy byly docela děsivé. Knihu hodnotím na 90 %.
Psychothriller se zabývá domácím násilím. Na počátku knihy se dočteme šokující informaci a to, že "Každá čtvrtá žena alespoň jednou v životě zažila fyzické nebo sexuální násilí od svého partnera. Postižené jsou ženy napříč sociálními vrstvami."
Hlavními postavami jsou JULES (pracuje na doprovodné lince) a KLARA, kterou pronásleduje psychopat.. V knize vystupují další zajímavé postavy, z nichž jedna mluví berlínským dialektem. Připadalo mi to podobné, jako se mluví v některých částech na Moravě.
Dozvěděl jsem se zajímavou a pro mě novou informaci o DOPROVODNÉ LINCE, která je skutečná a kterou mohou využít lidé v Německu, kteří se cítí v nebezpečí nebo nějakým způsobem ohroženi. Je provozována dobrovolníky. Můžeme zavolat operátorům a ti nás uklidní a psychicky nás podpoří. Myšlenka této linky pochází ze Stockholmu, která sídlí na policii.
Na počátku knihy se nachází POZNÁMKA AUTORA a PROLOG. V závěru knihy se nachází kapitola K MÉ KNIZE a PODĚKOVÁNÍ.
Kniha je pěkně graficky zpracovaná včetně pevných desek s výřezem čtverce na počátku, ve kterém je na stříbrném pozadí zobrazena postava prchající ženy v černé barvě. Rovněž desky knihy jsou laděny do černé barvy a pěkné zpracování má také přední a zadní předsádka knihy.
Citáty, které mne oslovily:
… neexistuje žádný zákon osudu, před kterým se člověk musí sklonit, ale že se žena může také osvobodit a jít svou vlastní cestou.
Píšu pro pobavení. Proto vůbec nechci reálně existující utrpení ve světě popisovat do detailu přesně.
Dobrý thriller nás konfrontuje se smyšleným nebezpečím a cvičí tak naši empatii. Přivede nás nakonec také k tomu, abychom přemýšleli sami o sobě. Jak bychom se zachovali my sami v nějaké extrémní situaci?
Pracovník tiesňovej linky, je v súrnom telefonáte konfrontovaný so ženou, ktorú prenasleduje pravdepodobný sériový vrah. Je však na šikovnosti pracovníka ako z tejto situácie vybŕdnuť a dotiahnuť všetko do konca tak, aby sa volajúcej nič nestalo. Telefonický hovor však nie je bežný a na povrch vyplávajú súvislosti vrah a potencionálna obeť. Zápletka sa graduje v kapitole za kapitolou s novými zisteniami obojstranne volajúcich. Na jednej starne zúfalstvo a ochota ukončiť svoj život a na druhej strane pomoc krízovej linky, kde Jules odhaľuje svoje tajomstvá duše. Prekvapení sa zdá je až mnoho a naozaj po polovici knihy je zrejmé, že rozlúsknuť tento oriešok nebude také jednoduché.
Aj keď nie som zástanca vygradovaných psychologických thrillerov, tento sa zdá, že splnil svoj účel. Možno sa ku koncu zdá, že je situácia neriešiteľná, vysvetlenie nakoniec prichádza. V spleti dejových udalostí je posledná štvrtina titulu trochu mätúca, ale očakávateľná. Na škodu to ale nie je a čitateľovi ponúkne tak trochu „inú knihu“ , jednoducho Fitzekovskú.
Nebylo to špatný , ale místy jsem se ztrácela v ději, knížka mi trvala delší dobu přečíst. Těším se na další jeho dílo.
Sebastian Fitzek je bezesporu mistrem manipulace ....
Tato kniha mě zaujala obálkou - ale po přečtení prvních řádek jsem zvažovala, zda ji neodložím....
Napínavá literatura je vždy střetnutí se životem ....
Násilí, to je moje teze, která v tomto thrilleru hraje velkou roli ....
To jsou slova autora - a já si myslím, že má svůj okruh příznivců ...
Ale myšlenka doprovodné linky je reálná - jinak je vše naštěstí jen fantazie ....
Podle anotace se nic moc nedozvíte, ale věřte, že vše je tu úplně jinak než se zdá a ani čtenář s tou největší představivostí nemůže autora prokouknout. Fitzek každou skutečnost může v knížce převrátit třikrát a vy mu to pokaždé hltáte, zejména když nějaký vážně velký zvrat ohlásí jen tak mimochodem. Takhle to možná zní komplikovaně, ale věřte, že když už knížku čtete, jste do ní absolutně celí ponoření a pamatujete si vše co autor napsal. Zároveň jsou Fitzekovy thrillery vždy návykové, neznám jiného autora, který by mě dokázal pro svou knížku tak nadchnout. V jeho případě jsem nadšená i z poděkování (tentokrát tu nechal i vzkaz všem, kteří kritizují nereálnost jeho příběhů) ;).
Fitzek geniálně zvládá své spisovatelské řemeslo. Dokáže vám dokonale zamotat hlavu. Člověk má ještě pár dní po dočtení knižní kocovinu a nemůže se vrhnout na žádnou jinou knihu. Jeden z mála autorů, u kterých je zábavné i "poděkování".
Fitzeka miluji od přečtení jeho první česky vydané knihy, Zaklínače duší. I když vím, že v každe knize je "zvrat", pokaždé koukám s otevřenou pusou. V případě Cesty domů tomu nebylo jinak. Kniha mě vtáhla od první věty a pustila až po celodenním čtení večer, kdy jsem příběh dočetla.
(SPOILER) Nevím, no. Když Palahniuk v Klubu rváčů přišel s konceptem nespolehlivého vypravěče, byla to bomba. O 25 let později už to ale nikoho nepřekvapí. Hlavně aby byl ještě jeden plot twist, a ještě další plot twist, a... No nevím, no. A ještě mně osobně nesedl přízvuk, který překlad nadělil postavě Santa Clause. Evokuje ve mně staršího dědu, ne striptéra z velkoměsta. Zvolila bych spíše městský sockovský slang, pro inspiraci překladatelům doporučuji krátkou procházku před libovolným hlavním nádražím v naší zemi.