Černobyl. Historie jaderné katastrofy
Serhii Plokhy
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405558/bmid_cernobyl-historie-jedne-katastrofy-oIC-405558.jpg
4
406
124
O Černobylu komplexně a bez cenzury Tento hrubý nástin vystihuje, co se v dubnu 1986 odehrálo v Černobylské jaderné elektrárně. Autor vás seznámí s genezí sovětského jaderného výzkumu, konstrukcí dvou hlavních typů reaktorů užívaných v SSSR, s jejich přednostmi i chybami. Nastiňuje i výstavbu jaderné elektrárny u Černobylu, spojenou s problémy i proslulou sovětskou fušeřinou. Hlavní část knihy je zaměřena na události, které vedly k explozi reaktoru č. 4. Kniha ilustruje zmatek technického personálu elektrárny, který nebyl schopen zjistit, co se vlastně stalo, i velmi nepružnou reakci ze strany místních i celostátních orgánů. Popsáno je úsilí hasičů o zvládnutí požáru na vybuchlém bloku 4 i jejich v mnoha případech tragické osudy. Autor v knize odhaluje nedostatky sovětského způsobu zvládání této události, snahu sovětských úřadů všech úrovní o zatajení černobylské exploze, a to nejen před zahraničím, ale především před vlastními občany. Kniha dokládá, že tato snaha o utajování je nakonec korunována nezamýšleným a pro SSSR v podstatě fatálními vývojem v radioaktivitou postižených republikách.... celý text
Literatura faktu Historie
Vydáno: 2019 , JotaOriginální název:
Chernobyl. History of a Tragedy , 2018
více info...
Přidat komentář
Šokující pro mě bylo především obrovské zlehčování dopadů výbuchu jaderné elektrárny Černobyl lidmi žijícími přímo v oblastech katastrofy, a to v důsledku absolutně nedostatečné informovanosti obyvatel představiteli vlády. Ačkoli by varováními a uveřejněním byla zachráněna spousta životů, vize mezinárodního skandálu byla dostatečným důvodem k mlčení a zametání pod koberec. Nedělám si iluze, že tohle je praxe pouze totalítních vlád, každý mocný papaláš se bude snažit ututlat svá selhání - bezcitně a za každou cenu. A ochranu proti tomu vidím právě v transparentnosti a nevládních demokratických institucích.
Čteno po seriálu od HBO, takže všechny zásadní informace pro mě zas tak nové nebyly. Každopádně silné.
O Černobylu jsem četl velmi emotivně napsanou knihu od Světlany Alexijevič. V podání S. Plokhyho se jedná o dílo spíše faktografické, zasažené do širšího politického kontextu. Oceňuji nejenom tuto šíří záběru, ale i srozumetilný a věcný autorův styl.
Výborne spracované, detailné. Doporučujem prečítať aj s knihou Polnoc v Černobyle, obe knihy obsahujú detailné informácie o tom, čo viedlo k tragédii, jej priebeh a čo bolo potom. Skvelá práca.
Tato kniha je tak moc nabitá informacemi, jak moc je Motlitba za Černobyl od S. Alexijevič nabitá emocemi lidí, kteří "to" prožili. Velice přínosné je podání informací "okolo", tj. těch, co nám pomohou pochopit, proč kdo jak mohl jednat a jednal, tedy uvedení do společenského a politického kontextu jak na Ukrajině a v SSSR, tak celosvětově. Moc dobrá kniha.
"Tak to bylo ku*va dobrý" řekl jsem si ihned po zaklapnutí knížky. Víc k tomu nemám co dodat. Velice zajímavé a poučné 5 z 5.
Ukrajinský básník Ivan Drač v roce 1976 psal o tom, jak se řeka Pripjať vtělila do ukrajinské dívky a provdala za mladíka Atoma, který přišel do jejího kraje. Jaderná energie znamenala pro zaostalou Ukrajinu technologický pokrok, ale i rizika, hlavně bezpečnostní a ekologická. Jak to všechno v časných hodinách 26. dubna 1986 skončilo, dobře víme a stovky kilometrů čtverečních na Ukrajině, v Bělorusku a v Rusku jsou dodnes zamořené. Serhii Plokhy sepsal „encyklopedii Černobylu“, v níž popsal jak havárii a její příčiny (což výborně ukazuje i seriál HBO z roku 2019, jehož diváci budou možná překvapeni méně negativním vylíčením A. Ďatlova a naopak méně pozitivním popisem V. Legasova), tak i politické důsledky (lidským osudům zasaženým černobylskou katastrofou se zase věnuje Světlana Alexijevičová v Modlitbě za Černobyl). Velice zajímavý je politický kontext, kdy sovětský jaderný průmysl vzešel z vojenského výzkumu atomových bomb, a proto byl zahalen informační mlhou. Proto se informace o osudové konstrukční chybě reaktorů typu RBMK raději ututlala, než aby se opravila. A proto také režim úzkostlivě tajil, že se stala havárie, oddaloval evakuaci Pripjati a pouhých pět dnů po havárii nechal konat prvomájový průvod v zamořených ulicích sto kilometrů vzdáleného Kyjeva… Reakce veřejnosti na sebe však nenechala dlouho čekat a černobylská havárie vzedmula ukrajinskou občanskou společnost, která akcentováním ekologických témat významně přispěla k rozpadu Sovětského svazu. Přístup k likvidaci následků katastrofy byl vpravdě sovětský – když kusy grafitu a jaderného paliva vyvržené na střechu nedovedly odstranit specializované stroje, museli nastoupit „bioroboti“ z řad Rudé armády. A když bylo třeba uhasit rozpálený reaktor, piloti na něj z helikoptér shazovali tuny jílu a písku. Chladnokrevně se kalkulovalo s tím, kolik životů si jaké opatření vyžádá, aniž by někdo byl schopen říct, zda bude mít kýžený efekt… (9/10)
Svět by radši nechtěl znát to, co se mělo už dnes v 1:23 ráno stát. Už je to přesně 35 let, kdy se budeme stále ohlížet na tragédii způsobenou egoistickým jednáním Sovětského svazu. „Musíme ukázat světu naši dokonalost“, tak hlásili sovětští činitelé bez ohledu na následky, které svým jednáním způsobili. Výbuch Černobylské elektrárny nám dokazuje, jak je člověk omylný a jaké škody může napáchat, pokud se přestane ohlížet na svou práci, jen aby dostál uznání sovětského politbyra. Popravdě těch aspektů k vině bylo mnohem více, ale ta největší z nich, byla neschopnost uznat, že jednali špatně a ukázat svou pokoru lidem. S každou další lží se měnila Pripjať ve vylidněné město, až se za nějakou dobu stal městem, do kterého bylo zakázáno vstoupil, aby se člověk nevystavil přílišné dávce radiace. Dnes je Pripjať a jeho okolí městem duchů, které tvoří jakousi kapsli minulé doby s dávkou radiace, která tam i dodnes stále vyzařuje. Byty, které stále čekají na své nájemníky, jenž na pár dní odjeli pryč, zůstali netknuté, jako by to bylo včera, pouze letitý a radiační prach dokazují že se tam už nikdy nikdo nevrátí. Autor této knihy je uznávaným historikem, který nám předkládá do detailu události, které předcházely i následovaly po výbuchu elektrárny, a to včetně reakce politických činitelů. Ve svých důkladných rešerších zjišťuje i skutečnost, že se obdobná událost (jen s menším měřítkem nehody) už stala dříve, a to v roce 1979. I to mohlo donutit sovětské činitelé k větší obezřetnosti s jadernými reaktory RBMK. Ovšem opatření AZ5 dokazuje jeho pravý opak. Díky své snaze ušetřit a současně dosáhnout maximálních výsledků je rovnicí, se kterou se dostali do své záhuby, a jejich následky trpce pocítili nejen lidé, ale především mladší generace, jejich děti. Právě tyto nevinné oběti se staly předmětem protestů ukrajinského lidu, jako i jiných občanů, aby se Sovětský svaz zodpovídal za své hrůzné činy. Jedinečná kniha předkládá černobylskou katastrofu čtenáři v mnohem širším pojetí (než kterou jistě znáte ze stejnojmenného seriálu) díky čemuž je tolik ceněná, a právem získala ocenění Billie Gifforda za nejlepší literaturu faktu. Nikdy nesmíme zapomenout na tuto katastrofu, jenž změnila nejen běh dějin, ale i lidské životy. Nově vystavěný sarkofág, toho bude vždy trpkým důkazem.
"Dva rybáři byli ke čtvrtému bloku velmi blízko, jen 240 metrů od turbínového sálu. Zničehonic uslyšeli tupé zvuky výbuchu. Jeden a pak druhý. Země se jim otřásala pod nohama a plameny po výbuchu náhle osvětlily oblast a prozradily, kde sedí. Ale porybný nepřišel. Jak z ruin reaktoru stoupal stále vyšší a vyšší oheň, pokračovali v rybaření. Význam toho, čeho byli svědky, jim nedocházel. Na zem spadla jaderná hvězda, otrávila zem i vodu, jejich úlovek i je samotné."
Do ruky se mi dostala "první úplná historie černobylské katastrofy od výbuchu reaktoru 26. dubna 1986 po uzavření továrny v prosince 2000 a závěrečnou fázi dokončení nového sarkofágu poškozeného reaktoru v květnu 2018", říká americký historik ruského původu a autor knihy Plokhy. A protože mě Černobyl od doby, kdy jsme byli na jaře 1986 (bylo krásné, slunečné jaro/léto a já se tehdy učila doma na dvorku) o výbuchu informováni, lákal jak mucholapka, nešlo odolat. Jak příznačné pro komunistický systém - zapírat, zapírat, zapírat. Dokládá to i vtip z oné doby v Sovětském svazu, který cituju na závěr. V knize lze rovněž zaznamenat životní příběhy hlavních aktérů vyobrazených v seriálu Černobyl, který se autorům nesmírně povedl.
Plokhy zaznamenává historii černobylské elektrárny od zahájení její stavby, což se může zdát přehnané. Ale už tady se zadělává na pozdější katastrofu... celý průběh provází nejen snaha o popírání skutečnosti, ale taky neskutečný diletantismus a neznalost, což by člověk u lidí pracujících v atomové elektrárně nečekal. Ale už jsem něco o Černobylu četla a viděla i vynikající seriál. A přece se nepřestávám divit. Mrtví, nemocní, tisícinásobně vyšší hladina radiace. Sovětští aparátčíci se přitom tvářili, že nic z toho neexistuje. Diletantismu, alibismus, absence odpovědnosti a obava jediná. Jen žádnou paniku a žádnou evakuaci. Jinak se nesplní roční plán... Popírání zjevného v zájmu vyšší budoucnosti, ne tak v zájmu lidí, bylo naprosto běžné. Pěkně to demonstruje film s Hrušínským z roku 1965 Bílá paní, kdy dav pochoduje a noří se hloub a hloub do řeky a skanduje chválu na vedení za most, "po kterém právě všichni jdou". Takže až na nátlak mezinárodního společenství (Švédska) SSSR přes původní popírání přiznalo téměř 3 dny po nehodě nespecifikovanou havárii v Černobylu, jejíž následky se "řeší". A Ukrajinci, aniž by byli informování o nebezpečí zasažení smrtícím radioaktivním spadem, byli nuceni, jako obvykle účastnit se tradičních prvomájových průvodů. Občan neměl pro systém žádnou cenu.
"Pokud chcete naplnit lednici jídlem, zapojte ji do zásuvky pro rozhlas po drátě. Rozhlas vyprávěl příběh o stále se zlepšující životní úrovni."
Knížka je přínosná a zaslouženě získala to ocenění, které je zobrazeno na obálce. Po přečtení knihy "Černobyl 01:23:40" od A. Leatherbarrowa jsem to brala jako takové možné rozšiřující předchozí knížky. Ovšem od A.L se tato knížka diametrálně liší. Plokhy nás seznamuje s příběhem velmi dějovou formou a poměrně zdlouhavě. Musím taky říct, že jsem se ztrácela v tom nepřeberném množství jmen, poněkud to snižovalo pozornost a místy i pochopení děje. Knížka by mohla ubrat na počtu stránek, ale - jsou tu i zajímavé věci, které jsem se od A.L nedočetla.
Pro začátečníky v oblasti Černobylu doporučuji knihu "Černobyl 01:23:40" a až poté se zaměřit na tuhle knížku; vyplatí se to, protože už o dané oblasti něco budete vědět a pro přehlednost v této knížce se to hodně vyplatí.
Havárie čtvrtého bloku atomového reaktoru Černobylské elektrárny je nám popsána tak živě, jako bychom byli účastníky této tragédie. Ani vedoucí pracovníci nebyli obeznámeni jak v takovém případě postupovat, poněvadž byli všichni přesvědčováni o dokonalosti této stavby a omezili se na nejnutnější práce při hašení požáru. Stejně byli nuceni čekat na komisi politbyra, poněvadž v takovýchto situacích vždy rozhodovalo KGB. V knize je přesně popsána síla zamožení, ale po několik dní se nedělo nic k záchraně obyvatel, byly i dohady zda bude nutná evakuace lidí, i když příznaky postižení u zaměstnanců i posléze i členů různých komisí byly nepřehlédnutelné. I když už přicházelo k úmrtím a zamoření se šířilo Evropou, kyjevské vedení zkreslovalo údaje a Moskva se snažila tajit skutečnosti. Dělo tak až do roku 2000, kdy byly vyčísleny ztráty na životech i na zdravotních následcích, nejen na dětech, ale i na dětech později narozených. Z ženského pohledu se ztrácím v technických detailech, ale pocit tragedie ve mně zůstává.
Knihu jsem si zakoupil po zhlédnutí seriálu na HBO, abych si pokud možno doplnil a upřesnil informace uvedené v seriálu. K tomuto účelu slouží kniha velice dobře. Je ale pravdou, že by mohla být stručnější a přehlednější. V některých místech jsem se ztrácel jak množství jmen tak v pochopení některých souvislostí.
Výhodou tejto knihy je jej komplexnosť a to ako zachytáva dianie pred katastrofou, aj po nej. Treba si však nastaviť očakávania. Toto je literatúra faktu, akoby ste počúvali článok z Wikipédie. Iná kniha - Modlitba za Černobyl - ide viac po pocitoch a osudoch ľudí. Seriál bol zase výbornou dramatizáciou aj za cenu zjednodušení. Táto kniha dopĺňa môj pohľad na Černobyl o komplexný prierez udalostí a množstvo detailov, o ktorých som inde nečítal. Má však aj slabšie miesta. Odborné popisy havárie a diania v reaktore sú lepšie popísané na Wikipédii. Autor spomína výkon v miliónoch megawattov, pričom megawatt je milión wattov a reaktor mal výkon 1000MW, prípadne 3200MW tepelného výkonu. Ďalšia nepresnosť bolo oznámenie o evakuácii Pripjate, v knihe sa spomína mužský hlas, pritom oznam nahrala žena, nedávno som s ňou čítal aj rozhovor. Človek, ktorý o téme nič nevie, bude spokojný, aj keď dosť možno aj zmätený z množstva mien a informácií. Čitateľ, ktorý už má tému trocha načítanú z iných zdrojov, si rozšíri obzory a nad prípadnými nepresnosťami (možno spôsobených aj prekladom) privrie oko. Každopádne som rád, že po vypočutí tejto knihy lepšie rozumiem celkovému presahu havárie až k urýchleniu rozpadu SSSR, ako aj genéze vzniku nového sarkofágu, či spôsobe konečného odstavenia Černobylu v roku 2000.
Velmi poutavá kniha.CHvilkama se těžko četla,musela sem číst pomalu i nahlas,abych tomu na některých místech porozuměla.
Na knize nejvíce oceňuji autorův záměr popsat nejen samotnou nehodu, ale i aspekty, které ji předcházely, ať už politické, tak technologické.
Štítky knihy
atomová energie radiace Černobyl zamoření jaderná energetika katastrofy jaderné elektrárny
Černobyl. Historie jaderné katastrofyKniha Černobyl. Historie jaderné katastrofy je v
| Právě čtených | 27x |
| Přečtených | 540x |
| Čtenářské výzvě | 99x |
| Doporučených | 41x |
| Knihotéce | 319x |
| Chystám se číst | 287x |
| Chci si koupit | 79x |
| dalších seznamech | 8x |
Poslechnuto jako audiokniha. Skvělé zpracování poměrně náročného tématu (náročného, protože dodnes se člověk může setkat s řadou nepřesností a chyb v různých televizních dokumentech). I zde se vyskytují drobné faktografické nepřesnosti (hlavně z výpovědí osobních účastníků protože tyto části popisují jejich osobní vnímání dané situace, nikoliv přesnou skutečnost), ale každopádně hodně dobrá kniha.