Čachtická pani
Jožo Nižnánsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/217132/bmid_cachticka-pani-217132.JPG
4
1921
1921
Čachtická paní série
1. díl >
V románe ožíva kus našich dejín, smutných dejín, keď cena života poddaného klesla na najnižšiu hodnotu. Do týchto smutných dejín sa čachtická pani zapísala svojou sadistickou ukrutnosťou najmä voči bezbranným mladým ženám a dievčatám. Usmrtila veľa nevinných žien a vyžívala sa v ich mučení. Pomáhali jej pritom kreatúry, ktoré jej boli zo strachu zaviazané slepou poslušnosťou. Keď v roku 1610 všetko vyšlo najavo, uväznili Báthoryčku doživotne na jej hrade, aby škandál ututlali. Tu aj v roku 1614 umiera.... celý text
Přidat komentář
Krásně se četlo, krásně se bálo. Čachtický hrad je nádherný, tajemný. Jako romantičce a při víře (jistě najivní) v to lepší v člověku mi byla bližší verze filmového zpracování pana Jakubiska.
Na hodinách literatúry, sme niekedy pri preberaní učebnej látky (ale aj mimo učebných hodín) s otvorenými ústami načúvali rozprávaniu vnučky spisovateľa (nič zvláštne, rozprávačský talent klokotá aj v jej krvi), čo spolu s nami drala školské lavice :D, o rôznych povestiach spracovaných jej dedkom, čím aj v mojom srdci rozplameňovala zvedavosť na to , aké príbehy sa tam schovávajú.
No, čuduj sa svete!, že v zrelom veku, keď sa mi zdalo, že som pristará na rozprávky (veď už som mala asi 10 rokov), som sa posunula k povestiam (v mojom ponímaní rozprávkam s určitými historickými faktami, na čom som rástla vo svojich očiach do velemúdrosti).
A objavila som, samozrejme po prečítaní povestí (lebo na romány som si netrúfla) "adoptovaného" pána spisovateľa, bohato zásobený knižničný regál s tvorbou pána Joža Nižňánskeho. To nastali pre mňa zlaté časy!
Čachtická pani sa asi najvýraznejšie zapísala do mojej pamäte, lebo tu som sa asi prvýkrát stretla s činmi, ktorých je schopná jedna ľudská bytosť voči inej - krutého týrania, mučenia, nečakanou beštialitou a toľkou zvrátenosťou (ospravedlňujem sa za svoju naivitu súčasným autorom, čo si na tom založili vlastnú tvorbu). Ale svetlé chvíľky príbehov a šťastný koniec nakoniec vo mne zahladili otrasenú dôveru v dobro a spravodlivosť. (Zdá sa, že ako dieťaťu mi to stačilo.)
Tato kniha se mi do ruk dostala diky vyzve a musim rict, ze mazec! Posledni 4 kapitoly jsem zhltla behem dne jak to bylo napinavy! Ale zaroven i otresny a nechutny.
Byť jsem si tuto knihu chtěl přečíst už od dětství, tak nějak na ni došla řada až teď a ničeho nelituji. Rozhodně bych to nenazval horrorem jak bývá někdy zařazováno. Vzhledem k stáří to působí spíše pohádkoidně až lehce naivně dobrodružně. Ano je tam mučení, spousty křivd, nespravedlností a podlých činů, ale zároveň za vše záhy přijde spravedlivý trest. Čte se to velmi dobře a slabší povahy vůbec nemusí mít strach. ;-) Tím nechci zlehčovat zločiny spáchané vrchností na poddaných v inkriminované době, je hrozné a jen těžko pochopitelné co se dělo a jak málo znamenal lidský život.
Brrrrr, tak tohle už znovu číst nemusím. V knihách snesu hodně, ale Čachtickou paní jsem četla jen po kouscích a dělala hodně přestávek. Četla se mi těžko kvůli popisovanému mučení, které bylo podáváno jako každodenní součást života, a také kvůli vědomí, že v dané době byli páni a paní opravdu téměř nedotknutelní a mohli se služebnictvem a poddanými jednat jako s věcmi, nikoliv lidmi.
Knihu čtu, už podruhé a stále se kní ráda budu vracet. Četla jsem několik knih o Čachtické paní, ale žádná znich mě nezaujala jako tato. Vřele doporučuji.
Tuto knihu si dodnes pamatuju, i když jsem jí prvně měla v ruce už jako velmi mladá, cca kolem 15.roku. Už tenkrát mě zaujala.
Po mnoha letech jsem se ke knize vrátila. Až na překombinovaný konec mi přišla opět skvělá.
Asi nejvíc na mě příběh Alžběty zapůsobil,když mi o její železné panně vyprávěla babička v těch zřídkavých okamžicích,kdy jsem ji uprosila na nějaké příběhy,nebo pohádky.
Knihu mi před lety daroval kamarád a já jsem ji přelouskala za pár dní.
Jakubiskův film jsem viděla. Je krásný. Je o jiné Alžbětě a s knihou bych ho nesrovnávala. Klasika je klasika.
Knihu jsem četla jako malá a tehdy jsem ji strašně hltala. Když tu čtu ty komentáře, asi po ní sáhnu znovu a uvidím, jak se mi postoj k ní změní.
Po dlouhých letech jsem opět sáhla po Čachtické paní a vůbec toho nelituji. I když je kniha místy až červenou knihovnou (ta 30. léta se nezapřou), tak je i krásně dobrodružná, napínavá, dramatická. Rozhodně jsem ji nečetla naposledy.
Divná knížka, četla se dobře a zároveň vůbec neutíkala. Jsem ráda, že už to mám za sebou což není nejlepší recenze pro knihu.
Hezký psané, viděla jsem dva filmy, ale s těmi se to vůbec nedá srovnávat... A mučící technika? Brrr
Knihu jsem četla poprvé před 25 lety a díky čtenářské výzvě jsem si ji s chutí přečetla znova. Pokládám ji za velmi čtivou a dobře napsanou.
Nechtělo se mi do ní, odhodlávala jsem se několik let až mě nakopla čtenářská výzva a její bod: oblíbená kniha rodičů. No, četla jsem ji měsíc, ani nevím proč, četla se mi těžko. Není to špatné čtení, má spád, ale přišla mi taková těžkopádná.
Naprosto skvělé překvapení - četla jsem do "Výzvy" jako oblíbenou knihu mojí mamky. Z počátku jsem se velmi málo orientovala ve směsici různých postav s dost krkolomnými jmény. Po pár stránkách jsem už byla plně pohlcena do zbojnického příběhu o zle, krutosti, lásce a spravedlnosti.
Během čtení mne stále provázel pocit zoufalství a bezmoci, protože pokud jste hraběnka, tak Vás nic moc hrozného nečeká. Rozhodně nic tak hrozného, co jste dělala ostatním Vy sama. Stále aktuální věc - spravedlnost je více nakloněna bohatým a mocným, než obyčejným chudákům a poctivým lidem. Doufám jen, že stejně jako čachtická paní po čase došla svého trestu, tak i v naší době se spravedlnost objeví v pravém světle.
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Alžběta Báthory, hraběnka, 1560–1614 16.-17. století sadismus Slováci a Maďaři Uherské království krev slovenské pověsti mučení
Autorovy další knížky
| 1971 |  Čachtická paní |
| 1971 |  Žena dvou mužů |
| 1993 | Právo první noci |
| 1992 | Lásky Žofie Bosniakové |
| 2008 | Cholera |
Tuto knihu jsem četla kdysi v dětství a přišlo mi to jako horor. Teď jsem jí četla znovu a zdála se mi více romantická a těch hororových částí tam bylo pomálu. Každopádně krásně a poutavě napsaná kniha.