Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Patnáctiletá židovská dívka z Prahy si začala psát deník koncem listopadu 1939 a pokračovala až do prosince roku 1940. Před nástupem celé rodiny do transportu v roce 1942 se podařilo deník ukrýt u známých. Eva Rodenová přežila Osvětim i Bergen-Belsen a k deníku se ještě krátce vrátila po návratu domů v roce 1945. Po kumunistickém převratu uprchla Eva Rodenová i s manželem Rudolfem do Kanady, kde žijí dodnes. Deník obráží její vnímání světa, zachycuje atmosféru po likvidaci Československa, zejména narůstající pocit stísněnosti a ohrožení, stále silnější útlak Židů, jejich úřední vytlačování z české národní pospolitosti a posléze z jakéhokoli normálního života vůbec. Deníkové zápisky si získají čtenáře nepředstíranou bezprostředností, s jakou líčí citové zmatky pubertální dívky, která navzdory všudypřítomnému a stupňujícímu se ohrožení touží prožít plný život, naplněný hlubokým citem. Deník je působivým a nanejvýš autentickým svědectvím o tom, jak lidé tváří v tvář absurdní a hrůzné době zápasí o svou elementární lidskost a důstojnost....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36631/bylo-mi-patnact-denik-z-let-36631.jpg 2.922
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Bylo mi patnáct. Deník z let 1939–1940

milamarus
08.01.2018

v pondělí, 18. prosince 1939

,,(…) Táto, mámo, snažím se být statečná, všichni si to myslí, že jsem, a možná, že si i myslí, že na vás myslím příliš málo, och, vy, kteří mě znáte od mého prvního vydechnutí, vy znáte, když se člověk v noci vzbudí a počítá hodiny, převaluje se z boku na bok, oči pálí a bílé záclony strašidelně září do tmy. A hrozně všecko bolí a mozek praská ustavičným myšlením na jednu a tutéž věc. A ráno se vstává s bolící hlavou a šíleným steskem. Táto, mámo, tak se mi stýská a připadá mi tak strašné někdy být rozumnou: ,,Vždyť už jsi velké děvče a musíš to pochopit.“ Člověku se těžce chápe, když touží po jediném slovíčku a jediném polibku od svých nejdražších a ví, že je to nemožné, nemožné; spát, spát, nebo číst a utápět se ve čtení a přesvědčovat se, že jsou lidé, jichž hoře je daleko větší než naše vlastní. Lehké to není, a proto spát, spát a nemyslet. – “

onRock
11.10.2017

Tínedžerský sporadicky písaný denník, ktorý dokumentuje hrôzu obdobia praktického politického antisemitizmu len na vedľajšej koľaji. Zväčša opisuje len dievčenské zaľúbenia a hľadanie seba samej. Možno by bolo lepšie denník doplniť skutočným príbehom, a state z denníku použiť len ako doplnok príbehu, ktorý denník nepodáva vôbec jasne. Každopádne dôležitá kniha, minimálne z dokumentárnych dôvodov.


Knihomura
30.05.2015

Zklamání. Rozhodně je plno jiných knih /na téma válka/, které děti zaujmou.