O čem sním, když náhodou spím
Andrej Babiš
Vize 2035 pro Českou republiku, pro naše děti. Vize politika Andreje Babiše o možném trendu politického a společenského vývoje České republiky.
Literatura česká , Literatura naučná , Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2017 , vlastním nákladem
více info...
Bude rozhodně zajímavé si přečíst knihu v roce 2035. Jen proto jí mám stále v knihovně. A hodnocení samotné knihy?...No je fajn mít sny, ale to ještě není důvod o nich psát knihu. Obzvlášť, když autor jen slibuje a skutek jaksi utek.
osud tomu chtěl a tato vláda - psáno 30.11.2023 dokázala jediné, přestal mně vadit Andrej - a to je co říct. Ono teď patří k takzvanému dobrému tónu dobré společnosti vykřikovat Antibabiš a Antizeman.. Šla jsem na poštu a v knihobudce byla tato knížka, popravdě evidentně nečtená. Tak jsem ji přečetla. Četla jsem v životě mnohem víc sraček, které se v té takzvané dobré společnosti považují za umění. Například u Sestry Jáchyma Topola jsem trpěla podstatně víc. Prostě Andrej, nic jsem od toho nečekala, nijak mě to neurazilo, pěkné ilustrace.
Super ctivo pro lidi, co chteji mit republiku z roku 2035. Skoda jen, ze Andrej je ke dnesku deset let u moci a z napadu v knizce neprosadil nic. Tak nevim.
Tato kniha bude mít jednou svoji hodnotu a to zejména jako odpuzující příklad pro budoucí generace. 282 stran plné populismu, lží, propagandy a politického marketingu. Gratulujeme!
Děsivě čtivě napsané. Copywriter má talent psát a budovat myšlenku v rámci kapitoly. Škoda, že informace jsou zkreslené, nepravdivé a v celé knize není citován ani jeden zdroj! Zato statistiky a tabulky na každé stránce.
Nápady Babiše jsou asi fain, jenom většina nereálná a podložená čísly bez uvedení původního zdroje.
Takhle to je spíš propaganda.
Absolutně irelevantní tento výkvět marnosti a plýtvání papíru vůbec komentovat či hodnotit. Tohle nebyla otázka hodnot, času ani energie ale spíše peněz, které mistr čobol musel investovat do PR týmu opic, který mu pomohl dát tenhle hnůj dohromady. Pro jeho sektu je to absolutně nepřehledné čtení plné rádoby inteligentních plků, pro minimálně trochu racionální zbytek je to automatický spouštěč epileptických záchvatů nebo střevních potíží.
Když se, tuším loni, ve výzvě objevilo téma "kniha z žebříčku nejhůře hodnocených knih" stoupla čtenost tohoto elaborátu opravdu vysoko. Také jsem si na ní dělala zálusk, ale nesehnala jsem jí. Letos na mě vykoukla v jedné knihobudce. No, neberte to, že.
Ono, kdyby člověk netušil, kdo je autorem a na obálce na vás nekoukal "náš" nejznámější politik poslední doby, vyzněl by celý text jako takové laskavé, více méně neškodné, naivní sci-fi. Což, napsané je to celé pěkně. Něco jako moderní sci-fi pohádka pro děti.
Kdyby ten politik nebyl tak známý a neměli bychom za sebou notných pár let jeho panování a byl by to jen nějaký začínající kandidát, co ještě neví, jak to ve vysoké politice chodí, možná by "kniha" vyzněla jako popis něčí nezkušené vize a plánů, které dotyčný nedomyslel, ale asi mohl by je mínit i vážně.
Jenže on z té obálky kouká, a i kdyby někdo snad zapochyboval nebo získal výtisk bez obálky, všude je jeho jméno. Knihu napsal a sám si jí vydal, na vlastní náklady.
Od Andreje Babiše celý text nezní jako dobře míněná naivní představa. Kniha vyšla v roce 2017. V tom roce působil jako místopředseda vlády, do té doby jako ministr financí, a v prosinci téhož roku usedl do premiérského křesla. Já osobně nejsem moc fanynka nadpoužívání digitálních a jiných podobných technologií, ale spoustě lidem se taková vize jistě zamlouvá. A co si budeme nalhávat, taková revize našeho zdravotnictví a zkostnatělého škoství, by také neškodila. Babiš měl tedy minimálně 4 roky na to, aby zrealizoval své vize a začal budovat ten svůj "ráj na Zemi". Jediné, co se mu za tu dobu podařilo, bylo ještě za ministrování EET, jehož funkce se ovšem ani v nejmenším neshoduje s popsanou vizí. Rozhodně vám nespočítá příjmy, výdaje, neodešle za vás DP; to si musíte beztak vyplnit sami, jen hlídá, protože co kdyby se náhodou někdo pokusil obrat stát o pár stovek. Miliony ve velkých firmách (zvlášť některých) hlídat netřeba. V době covidového šílenství ještě stihl vytáhnout eso v podobě aplikace Tečka. Ta ale vstup do kina, do restaurace a do jiných míst moc neusnadnila, spíš naopak. O tom, že by měla usnadnit komunikaci s úřady a institucemi se ani neuvažovalo. :D
Některé autorovy sny zní skvěle, ovšem kulturní atrakce od kin, přes divadla, zoologické zahrady zámky až po galerie, nejenže neudělal nic proto, aby mohly být zdarma, ale v důsledku mnohých jeho kroků musely zdražit. Mnozí drobní podnikatelé, kteří ještě zvládli skousnout EET, nepřežili karantény a omezení v minulých dvou letech. I jinde se zavíralo, v některých zemích byly lockdowny sice kratší ale mnoehm přísnější. Jakto že v Německu, které si Babiš v knize tolik bere za příklad, to většina zvládla? Že by si malých podniků Němci více vážili a jejich vláda nějak chápala, že to nejsou příživníci a darmožrouti, jak dával často najevo náš tehdejší premiér? Jakto že dnes chodí Babiš podporovat demonstrace, kde lidé dávají mimo jné najevo svůj nesouhlas s některými trendy současnosti, které ovšem v knize popisuje jako součást své vize?
Samotný fakt, že vymýšlí, jak zatočit s korupčníky, daňovými a dotačními podvodníky všeho druhu a sebe jaksi delikátně přelédl, mě tak moc nepřekvapil.
Jednoduchým a populistickým způsobem napsaná kniha, která je určená pro voliče s podprůměrným IQ. Každý soudný člověk pochopí, že myšlenky uvedené v knize jsou sice líbivé a všem by se nám zamlouvaly, ale jsou naprosto nerealizovatelné.
Tato skurilní kniha se mi nelíbila. Chyba ale není ve mně: „Přéčinó je chebná elektrónka é třenáct z podniko Katóda Holomóc ". A motýle!
Hm, nebyl to úplně promarněný čas. Ale mohlo to být kratší, přeci jen to bylo pořád to samé dokola. Každá kapitola o tom, jak kdyby to mohl udělat takhle, bylo by to pro všechny lidi lepší. Taková malá osobní utopie. Některé kapitoly se daly považovat za možná realistické, většina za science fiction. Ale věřím, že jeho volič na to slyšel a už se viděl v tom překrásném novém světě...
Samozřejmě neuvěřitelný blábol podaný žoviálním podbízivým stylem, na který nemálo Čehonů slyší. Fascinující jsou kapitoly o tom, jak by podnikatelé měli přispívat k pozvednutí komunity, obcí a okolí, kde jejich firmy působí. Zvláštní, že s tím tak nějak sám nezačal už před lety u sebe... Kecy, kecy, kecy. Ten člověk představuje Zlo s přívlastky, jež se hodí i k "jeho" knize: banální, podlézavé, podprůměrné. Přesně takové, jaké H. Arendtová odhalila v Jeruzalémě. Lidé, kteří mu za drobky ze stolu pomáhají v jeho tažení za osobním obohacením a oddalováním nástupu do vězení (včetně ghostwriterů této brožury), mají mentalitu a morální úroveň normalizačních komunistů.
Je vidět, kde se Andy (teda ne, že by to psal on osobně) inspiroval, vždyť ta jeho kniha, to je celý Neználek, ten bolševický nešika žijící v ideálním utopistickém světě, kde jsou si všichni rovni a všechno je skvělé a báječné. To Rusáci cpali svým dětem, tu naději, že bude líp, až budou velké. Navíc si mohli po přečtení knihou přitopit, případně jí v době hladomoru i pojídat. Celý Andrej.
Při přečtení zdejších komentářů mě napadlo, kolik jejich autorů skutečně tuto knihu přečetlo a kolik se jich bez ohledu na její obsah nechalo ovlivnit jen jménem uvedeného autora.
Žvásty, žvásty, žvásty
Autor popisuje svoji vizi ideálního světa. Některé myšlenky jsou zajímavé a líbivé, bohužel neuskutečnitelné. Žádný diktátor nedokáže změnit lidské myšlení a zařídit, aby na sebe všichni byli slušní a hodní i když by to bylo krásné....
Už tomu budou 4 roky, co jsem toto „dílo“ četl. Obvyklé, hezké a líbivé myšlenky pro průměrné voliče. Ovšem nic nového. Kniha říká co by (asi Babiš) chtěl, ale nikde není napsáno jak toho dosáhnout. Člověk by řekl, že když už se napíše kniha, tak by v ní mohla být i odpověď na otázku „Jak?“, ale to se zde nedočtete. Za ty 4 roky Babišovi vlády je také vidět, že je to hlavní problém, který sám Babiš nemá vyřešený. Mluví o snech co má, ale nikde nezjistíme, jak jich dosáhnout. Co na knize mohl býti k chvále je grafika. Ta je ovšem velmi podobná knize „Konec prokrastinace“. Takže zase, nic originálního, nic nového. Pořád ta samá písnička. Utopických románů se napsalo mnohem více a kvalitnějších; není tedy důvod tuto knihu vůbec otvírat.
Štítky knihy
politika propaganda Státní bezpečnost (StB) podnikání privatizace populismus
Kniha O čem sním, když náhodou spím je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 285x |
Čtenářské výzvě | 24x |
Knihotéce | 83x |
Chystám se číst | 17x |
Chci si koupit | 2x |
dalších seznamech | 1x |