Barva kouzel (limitovaná sběratelská edice)

17.02.2019

Já měla tu smůlu, že jsem už za sebou nějakou tu Zeměplochu měla a viděla jsem tenhle drahokam poněkud opracovanější. Barva Kouzel je ještě poměrně neohrabané dílko a lehce napadá na jednu nohu. Na těch tři sta stran toho bylo až příliš: kouzla, pochodující nábytek, hrdinové, démoni, bohové, nemrtví, draci, Smrť, astronauti, piráti... Byla to až moc šílená jízda.

28.01.2019

Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2019 – "15. Kniha od autora, který napsal více než 20 knih"

Mrakoplaš, Dvoukvítek a samozřejmě Zavazadlo nakonec zůstali kousíček pod vrcholem... ale jen o špičku Mrakoplašova (ne)kouzelnického klobouku (ten mu ostatně ve víru událostí na hlavě nemohl zůstat ani pět minut).

O Pratchettovi samozřejmě vím už od dětství, ale Barva kouzel je teprve moje první přečtená kniha. I přes mírné obavy naštěstí neodkládám knihu zklamaný. Vlastně naopak. To, co zde autor předvádí, totiž nemá v jiných sériích obdoby. Neskutečná fantazie sálá z každého střetnutí, z námětu, ale i pečlivě vystavěného fantaskního a chvílemi až groteskního světa, kde je možné skutečně všechno (za všechno zmiňme třeba draky a jejich "hnízda" nebo třeba vodního skřeta a jeho původ)!

Námět je v Barvě kouzel vlastně jednoduchý. Příběh neskutečně naivního a až dětsky zvědavého turisty se Zavazadlem na bezpočtu nožiček a jeho průvodce –magického packala, není sám o sobě bůhvíjak objevný (objevující je ale kniha určitě). Působí ale jako funkční pojítko mezi místy a událostmi, kdy máte občas pocit, že čtete ten nejpozoruhodnější cestopis na světě!

Pratchett píše občas poměrně zvláštně a to ho činí unikátním. Přiznám se, že popisy fyzikálních zákonů a způsobů fungování Zěměplochy byly v některých případech skoro tím nejlepším z knihy, občas mi ale přišly naopak zdržující a nepodstatné. Zvláštní je také autorův přístup k popisu hlasu jednotlivých postav. Schválně si všimněte kolikrát a vždycky trochu jinak je popisována barva hlasu třeba u záhrobního pána Smrtě.

Jediná věc, co malinko ubírá lesku Barvě kouzel je způsob, jakým se stále dokola dostávají hrdinové z bezpočtu svízelných okolností. Skoro vždy zde sehraje obrovskou roli náhoda, správné načasování, nebo si autor prostě něco vymyslí. Takové Zeměplošské Deus Ex Machina. Nebo že by jenom Osud s Dámou měli zrovna rozehranou partii?

Zakoupeno v roce 2018 za 185,- z e-shopu Megaknihy.

Zkráceně? Barva kouzel je živoucí humornou fantasy, u které se možná nebudete přímo chechtat, ale úsměv vám na tváři vykouzlí spolehlivě. Tedy pokud přistoupíte na její zákonitosti... Zeměplocha se dost pravděpodobně přetaví v něco, na co budu tady v komentářích pět pravidelně ódy!

Hodnocení na DK v době přečtení 85 %; Moje hodnocení 85%

24.01.2019

Neuvěřitelná snůška absurdit a zlomyslností plná pseudohrdinů, pseudozločinců a pseudokouzel. Nic není, jak má být... tohle není lecjaká fantasy nebo science fiction. Terry Pratchett zbořil veškeré známé jistoty světa reálného i fantastického. Nenechal téměř žádné opěrné body. Většinou nacházím ve světě fantasy magické postavy a prostředí a schopnosti, postavené však na známých vzorcích chování a myšlení. Ale tady ne. Kdepak. Člověk nesmí polevit v pozornosti. Už už má pocit, že má pevnou půdu pod nohama a tuší, o čem Pratchett mluví a kam se příběh odvíjí, a v tu chvíli je mu jedinou črtou pera odebrána. Vlastně pardón. Vybrané globální jistoty přetrvávají i v Pratchettově světě. Pojištění, ekonomika... Tohle není science fiction. Tohle je parodie na parodii science fiction. Neskutečná představivost, neskutečná škodolibost. Je jasné, že svět Zeměplochy není pro každého. A já se těším na další pokračování Pratchettovy fantasmagórie a jeho poťouchlý smysl pro humor. I když malý výkladový slovník na konci knihy by se hodil. Pan Kantůrek, který zeměplošný jazyk Terryho Pratchetta zvládl bravurně, odvedl při překladu mimořádnou práci.

23.01.2019

Prave docteno a porad proste nevim ???? Knizku jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Na jednu stranu se mi příběh líbil, na druhou stranu me matly ty různé zeměpisné a fyzikální názvy a popisy. Ale nemohla jsem přestat číst, protože jsem byla zvedava, jak se to vyvine dal. Docteno a pocity porad rozporuplne. Asi zkusím další díl, ale ted si od Pratchetta dam chvíli pauzu.

09.01.2019

Tak jsem se rozhodla doplnit si vzdělání a přečetla něco od slavného Pratchetta. A je to asi jak se říká - buď to milujete, nebo si po přečtení řeknete něco jako “Cože?!?” Patřím ke druhé skupině... Příběh je každopádně čtivý, zhltla jsem to za dva dny, nicméně mě svět Zeměplochy neuchvátil.

31.12.2018

Začátek knihy byl slabší, ale pak se objeví Mrakoplaš a Dvoukvítek a kniha dostane spád. Je to moc hezký příběh, který jsem jen hltala.

31.12.2018

První kniha Zeměplochy, která podle mého názoru měla v sobě něco, co ty ostatní už ne, nějaké jedinečné kouzlo. Ano, i další knihy se mi líbily, ale Barva Kouzel je jen jedna.

30.12.2018

Ano, taky jsem plný rozporuplných pocitů a rozpaků. Na jedné straně Mrakoplaš, Dvoukvítek a jeho zavazadlo, Smrť a další, prima vyvedené postavy, které si člověk oblíbí po prvních stránkách knihy. Ovšem na straně druhé pelmel fyzikálních, magických a jiných dějů, stavů a (ne)zákonitostí mě celkem srazily na kolena. Je toho prostě na prvních 200 stran moc na vstřebávání, no uvidíme co bude dál, další díl už mám rozečtený, tak snad to půjde.

27.12.2018

Rozhodla jsem si doplnit mezery ve vzdělání a konečně si přečíst něco o té slavné Zeměploše. A začít pokud možno od začátků. Můj první dojem byl: "to je teda fakt blbost a snůška nesmyslů". (Než mně fanatičti fanoušci, za ten názor odsoudí, prosím, aby se podívali kolik hvězdiček jsem tomu dala ;) , opravdu nenacházím jiná slova, kterým bych to pochválila, právě ta vtipná absurdita se mi na tom líbí. Určitě si přečtu další díly.
Jedno bych tomu vytkla, v některých místech si postavy vykají a v dalším odstavci si tykají, v dalším opět vykají, anglický umím velmi málo, ale z toho co o tom jazyku vím, předpokládám, že je to chyba překladatele.

26.12.2018

První seznámení s Pratchettem... Chvílemi jsem byla zmatená, než jsem Zeměplochu a její zákonitosti probrala, ale postavy jsou úžasné a moc mě to bavilo. Těším se na pokračování!

20.12.2018

Bohužel, ani tento pokus ze mě milovníka Zeměplochy neudělal. Je to jistě úžasný svět vytvořený s obrovskou fantazií a Mrakoplašovým a Dvoukvítkovým eskapádám jsem se mnohokrát zasmál, v druhé půlce knihy mi však jejich příhody přišly už hodně repetitivní. Chápu, že je to jen první díl obrovské ságy a Pratchett a celá Zeměplocha za ta léta urazili dlouhý kus cesty. Chápu, že je to především parodie klasické high fantasy, ta se teď už ale nepíše zdaleka tolik jako v 80. letech. Hlavní problém je totiž asi ve mě, Já prostě nejsem na literární grotesky. A tak to, co mi asi nakonec z celé knihy utkví v paměti nejvíce, bude výborný doslov Jana Kantůrka. Jsem rád, že jsem ho mohl ještě alespoň takhle slyšet.

15.12.2018

První díl Zeměplochy, který dokáže nadchnout pro čtení pokračování, ale zároveň nenasazuje laťku tak vysoko, aby v dalších dílech nešla překonat. Mrakoplaš a Dvoukvítek jsou super dvojka :)

25.11.2018

Inteligentní vtip, nadprůměrná představivost ale jinak nic víc...

21.11.2018

Barva kouzel není Pratchettova první fantasy, přeci jen měl v době jejího vydání rozjetých několik dalších sérií a samostatných knih, na kterých se mohl procvičit. Osobně se mi ale Barva kouzel vždy zdála taková neotesaná a neučesaná. Ano, poprvé se zde setkáváme s Mrakoplašem, Dvoukvítkem a hlavně fenomenálním zavazadlem, ale některé příběhové linky mizí do ztracena, nebo naopak vyúsťují ve zbytečný surrealismus. Další díly jsou pak už mnohem lepší.

18.11.2018

Poslouchal jsem jako audioknihu. Nevím co na tom Pratchettovi všichni vidí, ne že bych se nebavil, ale bavil jsem se zatraceně málo. Očekával jsem humor o kterém každý mluví, ale až na pár vtípku jsem na něj nenarazil. Jako fantasy to není špatné a autor musel mít obrovskou představivost. Pokud by moje rozhodování záleželo na četbě této knihy už bych se Zeměplochou nepokračoval, při poslechu je to mírnější a nejsem tak vybíravý, navíc Lehké fantastično jsem už nakousl v pátek při práci, takže u Mrakoplaše ještě chvíli vydržím.

01.11.2018

Při čtení Barvy kouzel, jsem došel k zjištění nepříjemné věci a to sice, že když člověk od 14 let čte prakticky jen high-fantasy, dost ho to poznamená. Neustále jsem totiž očekával intriky a zrady hlavních postav ale ty se v knihách od pana Pratchetta pravděpodobně vůbec nevyskytují.
Samotná kniha je psaná dalo by se říct velmi jednoduchým způsobem. Mrakoplaš a Dvoukvítek spolu putují, pak se ocitnou v nějaké velmi zlé situaci, ze které se ale vždy zázrakem dostanou. V podstatě je to taková pohádka, kterou bych neměl problém číst dětem před spaním. Já sám jsem, ale měl dost problém knihu dočíst protože mě to prostě nebavilo. Pana Pratchetta bych rozhodně doporučil dětem, začínajícím čtenářům fantasy a nebo lidem, kteří dokážou při čtení trochu vypnout mozek.

Knize dám samozřejmě 5*, nejsem typ člověka, který by knihu shazoval jen kvůli tomu, že mi nesedla. Napsaná je furt kvalitně. A ruku na srdce, když vejdu do knihkupectví, žádná knižní série nemá tak překrásné obálky jako Úžasná Zeměplocha. Pan Kirby udělal skvělou práci a knihy bych si jednoho dne koupil klidně jen kvůli tomu aby mi zkrášlili mou skromnou knihovnu. :)

04.10.2018

Nemůžu se rozhodnout, jestli se přikláním spíše ke 4* nebo ke 3,5*. Barva kouzel je mně zcela něčím neobvyklým a asi nejzamotanějším, co jsem kdy četla. T.Prachett měl opravdu velkou představivost, protože vymyslel úplně nové přírodní zákony, časoprostory, představy o kouzlení, jména a vůbec celou Zeměplochu. No, je to taky trochu na houby- jakoby se příběh uzpůsoboval potřebám hl. postav a všichni mohli všechno, všechno bylo možné. Na druhou stranu, příběh je díky tomu hodně pestrý. Nejvíc se mi líbil konec, přišel mi nejzáživnější, nejzábavnější a nejakčnější. Plusem byly vtipy a hlášky - jemný humor, ale vtipný.

04.10.2018

Tahle Zeměplocha není úplně taková jakou ji my čtenáři celé série známe. Je vidět, že se Terry Pratchett ještě trochu hledal. Smrť zasahuje do dění, trpaslíci jsou trochu jiní trpaslíci, mágové jsou zatím čarodějové... Prostě jeho fanouškům známá pravidla jsou v této knize pasé. Každopádně to byl po letech zajímavý návrat na začátek a jsem ráda, že Terry tak krásně vyspěl a Zeměplocha se později stala víc tím, čím je.

07.09.2018

Nespočet roztodivných stvoření, věcí, míst, zvláštností magična, časových rovin a prostorových rozměrů, a to mnohdy až na samé hranici lidského chápání, to je úžasně barevný a nezaměnitelný svět Terryho Pratchetta. Kdybych měla vyjádřit ve zhuštěné podobě své pocity po přečtení Barvy kouzel, řekla bych jen: "Byla to jízda". Dovětek: Zvláštní pozornost si u mě vysloužilo zavazadlo vyrobené z magického dřeva Myslícího hruškovníku chodící po stovkách malých nožiček... asi bych si takové také ve skrytu duše přála mít :-) Dále z mé strany bez povšimnutí rozhodně nemohla zůstat postava Smrtě, jelikož situace, ve kterých se objevila, byly více než úsměvné.