Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Aristokratka série
< 4. díl >
Po tragické smrti princezny Diany se ruší repríza rozverné historické revue s Helenkou Vondráčkovou a Heinrichem Himmlerem a na Kostce je vyhlášen smutek. V zámecké kapli vzniká pietní místo s kondolenční knihou a z oken visí černé prapory. Aristokratka Marie využívá příležitosti a odjíždí na hájovnu za Maxem. Není ovšem jasné, jestli nejedná v pominutí smyslů. Na zámek dorazí několik osob, které rozpoutají vlnu zločinnosti. Podaří se Marii celou tu zašmodrchanou situaci rozplést? Tento titul je již čtvrtým ze série mimořádně úspěšných humoristických románů o „poslední aristokratce“.... celý text
Přidat komentář
Čtvrtá kniha vybočuje z řady tím, že je sepsaná jako popis vloupání na zámek Kostka. Otázka je, jestli je to ke škodě nebo k užitku. Předchozí formát už byl okoukaný a vtipy se opakovaly stále dokola. Na druhou stranu měl Evžen Boček i tak fanoušků požehnaně a mohl takto pokračovat donekonečna. Takže změna mohla čtenáře spíše odradit. Ale třeba taky přilákala zpět nějaké odpadlíky. Já osobně hodnotím nový formát docela kladně. Kniha mě tradičně pobavila, i když předchozí díly byly lepší.
Bohužel, s přibývajícími díly to jde z kopce, humor mi zde nepřišel tak bezprostřední, ale spíše vyumělkovaný. Ale i tak šáhnu po jakémkoliv dalším dílu :). Není na škodu se ze srdce zasmát.
Když si nějakou sérii oblíbím, jsem potom hodně tolerantní, i když je některý z následujících dílů slabší. I zde využiji této shovívavosti a nebudu knihu nijak zásadně hanit. Setkala jsem se tam opět se svými oblíbenými postavami, starým známým prostředím zámku Kostka, ale prostě z mého úhlu pohledu dostali málo prostoru. Retrospektivní líčení, jak vlastně došlo k oné vlně zločinnosti na zámku Kostka bylo vtipné, to mu upřít nemohu, ale raději bych si početla spíše o našich postavách - o rodině Marie, o paní Tiché, Spockovi, Miladě, Josefovi atd.
Když jsem četla první aristokratku, byla jsem nadšením bez sebe. Bohužel, s každým dalším dílem nadšení ubývá, ale na druhou stranu, ani by mě nenapadlo další díl nečíst. Ať je to jak je to, pořád se u každého z dílů ze srdce zasměji a za to to určitě stojí. Ve čtvrtém díle je mou jasnou favoritkou Deniska :-)
Podle komentářů jsem očekávala zklamání, přece jen, když se něco pořád natahuje dál, už to obvykle není tak dobré, jako první díl. Aspoň u druhého a třetího dílu jsem měla ten pocit. Čtvrtý díl mě ale příjemně překvapil. Tím, že autor přidal další postavy, podle mě kniha jen získala a byla to více než hodinová nálož humoru. Už dlouho jsem se u knihy tak nezasmála. Jistě, jde o humornou knížku, takže neočekávám hluboké myšlenky a náročnou četbu. Je to prostě výborný relax. Ještě štěstí, že jsem u čtení byla sama doma a nemusela tak každé 2 minuty odpovídat na otázku, čemu se pořád tak směju. Pokud smích prodlužuje život, tahle knížka k tomu určitě hodně přispívá.
Mě se knížka líbila, zasmála jsem se. Nové postavy mi nevadily, staré postavy se chovaly tak, jak jsme zvyklí. Taková pohodová knížka na víkend. Od knížky takového typu čekám jen zábavu, a tu jsem dostala.
Jako víkendová oddychovka to bylo fajn, ale pokud se objeví další díl, už ho číst nebudu.
Opět mě kniha na mnoha místech pobavila, ale ze čtyř dílů to byl bohužel zatím nejslabší článek. Na knize mi vadila hlavně jedna věc, že se děj už tolik netočil okolo mých oblíbených hrdinů (Josefa, pana Spocka, Milady, paní Tiché). Oproti předchozím dílům tu hrají bohužel už jen vedlejší roli. Celková pozornost je upřena na prvoplánové dvojice, které se snaží dostat na Kostku s nekalými úmysly.
U prvního dílu jsem se smála nahlas... a to bylo v této sérii naposledy. Předpokládám, že autor má v plánu ještě tak nejmíň dvacet dílů, ale měl skončit u prvního.
Tento díl jsem se opravdu nasmála. Obsahem se vyrovnal prvnímu dílu. Sice mi trochu chyběly staré známé postavy, které se dějem jen tak mihly a když to udělaly stálo to za to. Ale i tak jsem se smála od začátku až do konce.
Na Aristokratku nedám dopustit, mám doma všechny díly a již mnohokrát jsem se k nim vrátila. A na mne vždy působí jako takový nárazový antidepresátor, tudíž nepotřebuji ani prozac ani ořechovku :-).
Tentokrát je tradiční obsazení obyvatel Kostky mírně upozaděno, ale nové postavy jsou neméně praštěné, takže já se opět prosmála celou knížkou až do závěru. A to mně u takové knihy bohatě stačí, nic víc neočekávám....
.
Z tohoto dílu mám dost smíšené pocity. Děj, který se odehrává přímo na Kostce je skvělý a podle mého názoru vtipností dosahuje úrovně prvního dílu. Většina knihy se však točí kolem postav, které nemají s předchozí sérií nic společného a jejich dějová linka mě vůbec nenadchla. Doufám, že v příštím díle stráví aristokratka víc času na Kostce s panem Spockem, Josefem, paní Tichou...
Podle mě mnohem slabší než předchozí díly,taková řada groteskních situací, hodně mi to připomínalo staré němé filmy, které jsem nikdy moc ráda neměla, takže jsem se ani moc nezasmála, proto jen dvě hvězdičky.
Když čtu knížku napsanou lehkou rukou a založenou vyloženě na situačním humoru, mám pocit, že bych ji měla trochu zkritizovat. Dva důvody, proč to neudělám: celý nápad s poslední aristokratkou se mi od začátku líbí a znovu jsem se bavila. Autor uvedl na scénu někoho ještě hloupějšího než je Deniska (dokonce ve více kusech), šije do Hillary C. a Helenky V., esesáků i hollywoodských hvězd, učitelů a povrchních tupců. Až si budu chtít přečíst něco hlubšího, sáhnu jinam. Tady, stejně jako u předchozích dílů, jsem se zasmála a jsem za to vděčná.
Byla jsem plná očekávání, ale jak to tak bývá, tak další a další díly, které navazují na počáteční top první knihu, úplně nezaujmou. Trochu mi vadily delší kapitoly a to jak se překrývali Majerovi a Sony. Ale o srandu ani v tomto díle nebyla nouze. Bylo to extrémně nabušené akcí od začátku do konce. Chyběli mi brblající zaměstnanci, kteří chtějí výplaty, psi, kteří všechno zničí apod. Škoda. Prostě mi tam chyběl rozvoj hlavních postav z Kostky. Vůbec nevíme co je s Maxem kromě toho, že je o něm zmínka na začátku a malý štěk na konci. Lepší by bylo, kdyby se děj točil opět kolem Marie. Možná bych vyměnila Denisku, už mi trochu leze krkem. Ale těším se na další díl. Nad knihou jsem strávila příjemný večer :)
Z nové Aristokratky jsem lehce rozpolcená. Na jednu stranu se mi líbila a bavila mě. Na druhou stranu bylo strašně moc situací naňahňaných do této útlé knížečky a byly takové prvoplánové. A na muj vkus tam bylo málo paní Tiché.
Bohužel o hodně slabší než předchozí díly. Oproti předchozím dílům až moc málo Josefových hlášek. Ale stejně pobavilo.
Miluju tenhle styl humoru. Na každé stránce se člověk směje jako pako a mnohokrát se musí smát nahlas, protože to nejde zastavit. Není to o nic slabší než jakýkoli z předchozích tří dílů, v mnohém snad ještě lepší. Děj se tady netříští na mnohaměsíční období, ale odehrává se víceméně během jediného dne. Dokonalý popis dvou totálně zbabraných krádeží, k tomu staré známé osazenstvo Kostky. Lahůdka.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Poslední aristokratka |
2013 | Aristokratka ve varu |
2016 | Aristokratka na koni |
2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
2020 | Aristokratka u královského dvora |
Sice se jedná o úplně jiný styl humoru než je ten Wodehouseův, na něhož odkazuje název, ale i tak jsem se náramně bavil. Jen škoda, že kniha je příliš krátká.