Alžběta a Nina

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tajemství mojí babičky. Nevyřčená slova kopou ty nejhlubší propasti. V pochmurných i krásných Sudetech se skrývají stíny minulosti, které Alžbětinu rodinu rozdělily na desítky let. Když ji vnučka Nina navštíví v léčebně, vymyslí způsob, jak babičce udělat radost: vyrazí s ní na výlet do míst, kde strávila dětství a mládí. Během cesty po zapomenutých krajích i zasutých vzpomínkách se Nina rozhodne – dost bylo mlčení. Jen pokud odhalí rodinné tajemství, může vykročit za splněním vlastních snů....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450942/big_alzbeta-a-nina-D5k-450942.jpg 4.1384
Nahrávám...

Komentáře (124)

Kniha Alžběta a Nina

Vlak7
04. srpna

Pěkný, čtivý příběh.

123Lussy
31. července

Kniha byla pěkná, to nebudu lhát, ale - některé konverzace mi přišly hrozně bizarní, svým způsobem trapné. Alžbětin příběh se mi velice líbil, to byly asi nejoblíbenější pasáže z knihy. Co mě ale zaráželo, že spisovatelka se snažila říct co nejvíce věcí, které však nedotáhla do konce, a tím tak příběh ztrácel na dokonalosti.


Zuzulinka
31. července

Krásná kniha!

EvikU.
01. července

Kniha se mi velmi líbila, mám ráda postupné odkrývání minulosti a tajemství s tím spojené. Nelehké osudy nás všech, vzpomínání babičky Alžběty na mladý život nelehký ve válce, v komunismu.

Oblíbila jsem si obě dvě. Ninu i Alžbětu. Kniha je krásně napsaná, kdo má rád historii určitě doporučuji. Také bych brala vyprávění babičky, já se ale žádné své babičky nedožila. Někdy mi to chybí víc, někdy míň, ale bolet to asi nikdy nepřestane. Obě moje babičky zemřely než jsem je mohla poznat.

Knihu jsem si moc užila, sedí mi autorčin styl psaní. Doporučuji.

gossipavlina
28. června

Jana Poncarová je pro mě zatím objev roku. Její další knihy mám v ,,chci si přečíst " a rozhodně tak učiním.
Neříkám, že Alžběta a Nina bylo dokonalé čtení. Největší výhrady jsem měla k postavě Niny. Nejen k jejímu charakteru a k jejímu neustálému rozebírání sebe sama. Každý se prostě občas ocitne na milniku a musí si najít tu správnou cestu. Vadil mi celkový vývoj její postavy, zdálo se mi to až nepochopitelné. Dlouhou dobu nevěděla co se sebou a najednou během minuty cvak a byl z ní jiný člověk. Jen díky tomu, že ji babička prozradila něco z rodinné historie? Zase tak bombastické odhalení mi to nepřišlo. Natož aby tak zásadně ovlivňovalo život lidí o 60 let později.
Zato Alžběta byla vykreslená velmi uvěřitelně. Taky mě její životní osudy bavily víc.
Ale celkově hodnotím knihu jako milé a v pozitivním slova smyslu překvapivé čtení. Styl JP mě bavil. U románů mám ráda dlouhé a podrobné popisy, opisy a hraní si se slovíčky. Nadto mě těší, že se jedná o českou spisovatelku.
Palec nahoru!

LooneyCZ
10. června

Četlo se to dobře, ačkoli na můj vkus mohlo být lyrických popisů o něco méně. Tajemství Alžběty, Hany a Evy se nakonec v podstatě odhalilo, možná jsem čekala něco víc šokujícího, ale v životě často člověk pátrá po senzaci, ze které se nakonec vyklube něco docela jiného. A v které rodině není nějaké to tabu, o kterém se raději nemluví.
Až potud dobré. Jenže...
Něco na knize mi nesedí. Možná je to množství naznačených a nedotažených postav (Marta, Věra, Helena). Taky některé historické reálie mi připadaly zvláštní. A rozhodně mám problém s Ninou. Bohužel je přesně z toho rodu ukňouraných třicátnic, které mi poslední dobou lezou v knihách na nervy. Proč pořád řeší, jestli je nábytek po Němcích nebo Židech?
Nejvíc mi ale asi vadilo, že nechápu spojení mezi Alžbětiným tajemstvím a Nininým prozřením. To, co se o rodinné historii dozvěděla, totiž nevysvětlilo ani Ninino (zřejmě) traumatické dětství a dospívání, nepovedenou oslavu desátých narozenin, ani rozvod rodičů. Jako kdyby autorka měla zajímavý příběh z minulosti na severu, jen ho potřebovala naroubovat na současnost. Mně to do sebe nezapadlo. Nina pozná svou babičku a to jí změní život? Pardon, ale to je na mě příliš patetické. On možná celý ten závěr je zbytečně patetický.
Teď to možná vypadá, že jsem knihu strašně sepsula, ale ono to není vůbec špatné čtení (na dlouhé jarní podvečery). Jen mi tam ten Ninin příběh připadá nadbytečný.

jjanca
05. června

Taký priemer. Príbeh Alžběty bol zaujímavý a pútavý, avšak Nine som nejak nemohla prísť na chuť. Čo to dievča vlastne chcelo?
Štýl písania mi tiež nesadol, na môj v kus to bolo až príliš lyrické. Uvidíme, či sa pustím do inej knihy autorky.

tabaluga
24. května

Kniha měla zajímavý příběh, ale nějak se pořád nedokázala pochopit rozervanost Nininyho života.. Pořád jsem uvažovala nad tím, že třeba měla problémy s manželem nebo s otěhotněním, ale konečný důvod mne naprosto ohromil... Dějová linka s Alžbětou se mi líbila, byla to v té době dáma, která šla proti konvencím i když některé události šli možná více rozvést. Nicméně je to první kniha od autorky, kterou jsem četla, nenechám se tedy zatím odradit a dám spisovatelce ještě šanci, třeba mi další kniha kápne více do noty mého momentálního rozpoložení.. :-)

1