A neřekl jediné slovo / Biliár o půl desáté

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román A neřekl jediné slovo je vnitřním monologem hlavních postav, manželů Bognerových. Jejich monology se navzájem doplňují a překrývají a podávají tak bezprostřední svědetví o rozkladu jejich manželství. Vlastní děj románu se odehrává o jediném podzimním víkendu, jehož vyvrcholením je precizně vykreslené milostné setkání obou manželů v ubohém hotelu. Biliár o půl desáté (zfilmován v roce 1954) představuje Böllovo stěžejní dílo. Ve vyprávění o jenom dni, o 6. září 1958, se zpětně zobrazuje celá polovina století: historie kláštera, který roku 1908 vybudoval Robert Fämel, roku 1945 odstřelil Jindřich Fämel a roku 1958 se plánuje jeho opětná výstavba, kterou má provést Josef Fämel. Historie jedné rodiny, tří generací a jejich přátel, historie Německa. Ve třinácti kapitolách autor vypráví - vždy z perspektivy jiné postavy - o onom dni a zlomkovitě o minulosti. A jako i v jeho jiných románech jsou zde lidé rozděleni na úspěšné, bez skrupulí, a na chudé, bez vlivu. Lidé hospodářských a jiných podobných zázraků všeho druhu Bölla nezajímají. Raději se neustále obírá těmi, kteří jsou jejich pravým opakem, pasívními a málo zdatnými outsidery, kteří se nedovedou zařadit, neboť jsou obtíženi pamětí a svědomím....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/104304/a-nerekl-jedine-slov-104304.JPG 4.215
Žánr:
Literatura světová, Romány, Psychologie a pedagogika

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Und sagte kein einziges Wort / Billard um halb zehn, 1953


více info...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha A neřekl jediné slovo / Biliár o půl desáté

Hanka_Bohmova
02.12.2021

Při čtení jsem myslela na Léona Bloye a nepřekvapuje mě, že byl pak v doslovu zmíněn - zejména druhý román je takový útok na svědomí v jeho stylu (ale pro sytého čtenáře se střechou nad hlavou se mi zdá Böll snesitelnější než Bloy). Nesmlouvavé připomenutí odpovědnosti těch, jimž byla svěřena moc nebo materiální dostatek. Nakolik je náš životní klid zaplacen morální korupcí?

"U každého člověka se ptám, jestli bych mu chtěl být vydán do rukou, a je pramálo těch, u kterých bych řekl: ano."

Acamar
31.10.2020

První dílo "A neřekl jediné slovo" popisuje jeden den manželů, kteří spolu nežijí, ale onen den si dají schůzku v hotelu. Trochu sociální nádech, ale hlavně psychologická sonda o vnímání všedního života, manželství, rodičovství z pohledu muže a ženy v pravidelně se střídajících kapitolách.
Biliár o půl desáté je podobně soustředěn zasazením do jednoho dne, který vrcholí společnou oslavou, jen těch aktérů a ponoru do jejich mysli je mnohem více, také mnohem abstraktnější (či symbolickou), rozptýlenější, lyričtější formou. Ve svých myšlenkách reflektují dějiny první poloviny 20.století v Německu, etická dilemata, která museli řešit, postoje, jaké zaujali a kam je dovedly... Mnohem náročnější na soustředěnost, složitější, ale také propracovanější a komplexnější než první kniha.


Čtenářka7317
05.10.2020

Pana autora jsem neznala, prvni knihu - A nerekl jedine slovo - jsem si z popisu predstavovala uplne jinak. Byla jsem prekvapena. Mile, urcite stoji za precteni!

Druhou knihu - Biliar o pul desate - jsem chtela skoro vzdat. Podle popisu mi prislo, ze me dej nezaujme. Chtela jsem se povzbudit komentari zde, ale to me jen utvrdilo: necti!
Nakonec jsem se rozhodla cist. A k memu prekvapeni, cetlo se mi velmi lehce. Mozna, ze jsem mela dobry knizni “strecink”, mozna mam podobne narocne a krkolomne premysleni, mozna mi pomohla sklenice vina. Nevim.
Kniha je velmi tezka, ale nerkla bych, ze az tolik na udrzeni koncentrace nebo v orientaci mezi postavami. Je velmi tezka emotivne. Boll vyjadril tolik mych myslenek, na ktere bych sama slova nenasla. Oprasil tolik emoci... nedovedu popsat, co citim.
Jen chci predat vahajicim ctenarum - nebojte se toho, ctete. Mozna se nesnazte studovat kazde slovo, ale nechto to kolem sebe plynout a berte vsechno, co se vas dotkne...

Taťka Hraboš
18.10.2018

Ne nadarmo patří Böll k nejlepším německy píšícím autorům. Jeho knihy jsou stylisticky i jazykově vytříbené, umí bravurně vykreslit své postavy i dobu a prostředí, ve kterých se pohybují. První z obou děl velmi realisticky popisuje, jak snadno může nedostatek peněz destruovat i jinak fungující manželství. Tím slabým článkem je tu muž, který se, zřejmě i proto, že patří k takzvané ztracené generaci, která ve druhé světové válce ztratila veškeré iluze a pocit smysluplnosti života, nedokáže s každodenní tvrdou realitou vyrovnat jinak, než s pomocí alkoholu a hraní na automatech, a sklouzne dokonce tak hluboko, že, ač je miluje, bije své vlastní děti.
Biliár o půl desáté je pak o poznání složitější. Ve mně tento mnohovrstevnatý román evokoval představu mohutné řeky s řadou přítoků – nejen proto, že v něm vystupuje mnoho postav (všechny jsou ovšem tak výrazné, že člověk nemá problém se v nich orientovat), ale hlavně stylem psaní – skoro jednolitý proud řeči, nejčastěji formou vnitřního monologu, s dlouhými, rozmanitě členěnými větami (mně se to tak líbilo, ale věřím, že někomu tenhle styl mohl činit problém). Hlavním tématem románu je snaha hlavních postav vyrovnat se s německými poměry před a v průběhu druhé světové války. Nejde o jednoduché čtení, ale pověst jednoho z nejlepších románů 20. století si určitě zaslouží.

TipsyChipsy
21.02.2017

Autor je u nás asi dost neznámý, asi proto že západoněmecký, po roce 68 i zakázaný. Nositel Nobelovy ceny. Byl ve wehrmachtu a po válce se vyrovnává s nacizmem ve svém díle. První román této knihy A neřekl jediné slovo, byl zajímavý syrovým realizmem, detailními popisy života obyčejných neprůbojných manželů v chudobě poválečného velkoměsta. Druhý román Biliar o půl desáté by mělo být vrcholné dílo zobrazující tři generace mužů na pozadí 20.století. Dočetla jsem jen do půlky a vzdávám se. Text je pro mě nevstřebatelný. Nedokáži vnímat vnitřní monology nepřehledných neposedných myšlenek.