Každý může napsat knihu a vydat ji. Je to dobře?
Asi bychom měli definovat, co znamená smajlík na konci věty. Já ho používám tehdy, když napíšu nějakou vtipnou poznámku. Co vy ostatní?
To už je snad téma na jinou diskuzi, ne? To je úplně z jiného soudku, než bylo záměrem Zony, teda podle mého názoru, trochu úhybný manévr , jak obrátit téma naprosto jiným směrem.
KURACHJO2018: Naopak. Pokud se nevyjasní používání smajlíků, nemá cenu v této diskuzi pokračovat. Ten smajlík totiž dává větám úplně jiný význam podle toho, jak ho kdo chápe. Jak se říká, já o voze ty o koze :)
Poctivě jsem přečetla všechny příspěvky v této diskuzi. Tedy, první dvě stránky. Potom se to zde zvrhlo do stejné obecné diskuze jako v každém jiném vlákně. Asi tak. Tak snad se místní diskutující neurazí, protože napíšu svůj názor na věc. Z názvu vlákna.
Já si myslím, že je fajn, že v dnešní době si může kdokoliv vydat cokoliv. Ale má to tu druhou stránku. Vychází knihy dobré, ale i špatné z pohledu jednotlivých čtenářů i v rámci těch velkých vydavatelství. Potom jsou tady i ta malá vydavatelství. Problém je ale v těch, kdo za peníze vydají cokoliv komukoliv. Bez profesionálních oprav. Viz poděkování na konci knih autorů. Mě skoro přijde, že sice to je autor, jehož jméno je na obalu knihy, ale dalších padesát lidí se motá kolem, a potom je kniha klenot. A teď si vemte někoho nezkušeného, kdo jenom pošle někam svojí knihu, udělají mu z toho ebook a pokud má peněz trochu víc, vydá si to sám. Neříkám, že všechny tyhle knihy jsou špatné, vždy se to někomu bude líbit, a nemám ráda paušálizování. Ale v tom případě mi přijde, že autorovi chybí sebereflexe a pohled zvenčí. Možná proto je dobře, že vydavatelství hledají alternativní cesty. Stále víc autorů začalo svou kariéru na fan fiction, někdo si jich všimnul a bum.
Je to dost komplikované téma a dost pohledů. Rozhodně asi na dlouhý rozbor...
to Lenka.Vílka:
A pak tu máme "malá", nezávislá nakladatelství, která vydávají to nejlepší, co se na místním knižním trhu dá objevit. Jsou to knížky, která "velkým" tržním hráčům nestojí ani za pohled, protože by v nich jen topili peníze.
Dovolte mi vyjmenovat jen 5 příkladů s nimiž mám četné, pestré a výhradně kladné bezprostřední zkušenosti:
Meander (dětská literatura)
Archa Zlín (širokospektrální záběr - beletrie, poezie, naučná literatura, překlady z němčiny)
Opus (německá a švýcarská beletrie)
Fra (poezie)
Nakladatelství Pavel Mervart (filosofie a akademická šedá literatura zvláště).
Všechno jsou to nakladatelství "jednoho muže" resp. jedné rodiny, která pravidelně a často sbírají ceny v bibliofilských soutěžích, třeba.
Svět naštěstí ještě pořád není černobílý, jak by si vzývači klídečkového pořádečku vlhce přáli.
Text příspěvku byl upraven 05.09.18 v 07:47
Napíšu to ještě i sem: Uživatelce EmmaKrizová byla za její útočné příspěvky a napadání lidí zablokována možnost přispívat do diskusí.
Upřímně vám děkuji, milá a zasloužilá, pravá autorito DK, elfos, za vaši jednoznačně statečnou reakci.
Simona Vráblíková
Jinak, pokud jde o nakladatelství, mám taky několik, která mám ráda. Patří k nim mj. i nakladatelství pana Charifa Bahbouha, Dar Ibn Rushd.
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/charif-bahbouh-11798
https://www.databazeknih.cz/nakladatelstvi/dar-ibn-rushd-1249
Proč, to je zřejmé z tohoto rozhovoru:
http://www.novinyprostor.cz/clanek/kazde-rano-pohadku
Jsou i nakladatelé, kteří knihy a literaturu milují, a peníze u nich nejsou na prvním místě.
trochu z iného súdku. Jedno vydavateľstvo nemôže byť živé z vydania poézie, odborných publikácií, ktoré sú určené pre úzky okruh ľudí a sú tlačené s obrázkami a nedajbože so zlatým orezom. Niekto to z niečoho zaplatiť musí. Dobre sa vydávajú odležaní autori, ktorým už autorské práva vyčuchli. A napriek všetkému je o n ich ešte záujem.
No, děkuji.... ale veliké poděkování patří hlavně Danovi, na kterého jsem se obrátila s prosbou o posouzení příspěvků EmmyKrizové, jestli už příliš nepřekračují pravidla slušné diskuse.. (podle mne ano). Moderátoři nemohou zablokovat možnost psát do diskusí, to může jenom Dan, což je v pořádku.
Radost z toho moc nemám, vždycky mě mrzí, když se musí přistoupit k takovémuto řešení, ale někdy je to nutné. Jen doufám, že pokud tu bude někdy EmmaKrizová ještě diskutovat, tak že bude opravdu diskutovat, a ne útočit a napadat.
A souhlasím s bambou, že ty úžasné knihy leckdy nejsou zrovna ziskové. Obecně mám pocit, že to, co člověk dělá s nadšením a srdcem (nejen vydávání knih), často nepřináší finanční zisk. Ale přináší to zisk naprosto jiný - například radost.
Debata se rozplizla, takže se jaksi ztratilo původní "zadání". Na otázku, je-li dobře, že každý může napsat a vydat knihu nelze odpovědět jinak než kladně. Je to dobře. Protože kdyby to směli jenom nějací "vyvolení" bylo by to špatně.
Pojmy jako "dobrá kniha", "špatná kniha" mají svou platnost jen za předpokladu, že existuje norma společného vkusu. Ta může existovat třeba v rámci stolní společnosti Žízeň, kde se k diskusím o četbě scházejí občané naladění na stejnou vlnu - mají podobný vkus, podobné názory, podobný přístup ke světu a životu, čtou podobné knihy, poslouchají podobnou hudbu atd. Pokud by ale stolní společnost Žízeň měla právo (moc?) rozhodovat o tom, že nikdo nesmí vydat knihu vymykající se vkusu (zájmům, choutkám) jejích členů, bylo by to špatně.
Vím, že existuje literatura tzv. pokleslá, neboli brak, škvár a bůhvíjak ještě se tomu říká. Tu a tam si i já s chutí nějakej ten krvák přečtu a znám spoustu inteligentních, kultivovaných lidí, kteří to dělají taky tak. Takové knihy rozhodně nejsou nijak zvlášť chytré ani povznášející. Občas se mezi nimi objeví i dílo, jehož autor doopravdy neumí psát - resp. neumí fabulovat a vyprávět, ale to se stává přece jenom málokdy. Nakladatelům sice může být (a často bývá) ukradené, jestli svou produkcí zušlechtí a povznesou ducha svého čtenářstva, ale docela určitě dbají na to, aby knihy, které vydávají, si své čtenáře našly. A pokud je to brak, musí být aspoň ke čtení. Čili ani v tomto případě, kdy lze hovořit o "pokleslém" žánru, nelze tvrdit, že jde o knihy "špatné". Pro účel a pro čtenáře jemuž mají sloužit jsou dobré. To, že čtenářům s náročnějším vkusem dá víc práce a zabere víc času prohrabat se hromadami krváků a červené knihovny při pátrání po dílech více oduševnělých, je prostě daň za svobodu. My, kdo pamatujeme nekonečné fronty u knihkupců ve čtvrtek odpoledne, pokud se rozkřiklo, že ten den vyjde nějaký zvlášť očekávaný titul, se s tím rádi smíříme.
Knihy jsou jako lidi. Každá je jiná a na každé je něco, co dokáže přilákat zájem čtenářů - i když pokaždé jiných. Zakladatel tohoto vlákna v podstatě předpokládá, že existuje jakýsi univerzální pojem "kvality" - což je pitomost. Nic takového není. U knih, ani u lidí. Jak kdysi dávno zpíval Sváťa Karásek: "My můžem třídit brambory, nás ať si přebere Bůh."
Tsal: V zásade áno, dá sa to aplikovať na selfpublishing všeobecne.
Akurát ma zaráža, že autor článku vyberá ako príšerne odstrašujúce príklady ešte pomerne nadpriemerné texty na blogové pomery. Videla som už aj iné „perly“. :-)
môj kamarát 6 rokov mal kníhkupectvo - z radosti. 6 rokov bol v mínusových číslach a bola som nesmierne rada, keď to konečne zavrel. Dotovať mínusy môže človek, ak má z čoho. Inak to ide na úkor rodiny, ako v tomto prípade. Ale mal to na druhej strane ako malé protialkoholické a protidrogové liečenie. Trochu ale predražené.
"Produkovat" nezávislou&nekomerční kulturu je bez podpory zastupitelů obce a/nebo lokálních mecenášů až filantropů vždycky ztrátové.
Proto svou vysněnou čajovnu budu mít teprve jestli se dočkám důchodu.
Ovšem na dramaturgii, logistice, grafice, designu, propagaci a hlavně KONTAKTECH&PR(sic!) pilně a neúnavně pracuji už ... dlouho.
:-)
Opakovane sa tu objavuje výčitka k fráze „zlá kniha“. Opakujú sa názory, že kvalita knihy je záležitosť vkusu, že treba aj brak na oddýchnutie si, atď.
Ja si myslím, že „zlá kniha“ naozaj existuje. Je to taká kniha, v ktorej nekvalite sa zhodne drvivá väčšina sčítaných posudzovateľov. Obsahuje prakticky nediskutovateľné chyby, ako napríklad gramatické, záplavu pridlhých viet, opakujúcich sa slov a iných štylistických porúch. Ďalej kniha, čo nemá konzistenciu, čiže príslovečnú hlavu a pätu. Napríklad hrdina má v jednom momente modré tričko a v druhom červené, zmení sa mu meno, autor začne operovať s postavou, udalosťou, predmetom a pod. ak predtým nestúpil na scénu, či iné veci prítomné na scéne záhadne zmiznú, a tak ďalej. Samozrejme, s výnimkou prípadov, kedy sú tieto prvky zjavným umeleckým zámerom.
Pojem „zlá kniha“ nie je o deji, ale o tom, že autor nedokáže svojmu čitateľovi dej ani len vylíčiť. Vyslovene „zlé knihy“ sú knihami, kde nie je diskutabilné, či to bolo dobré či zlé, ale to, o čom to vlastne (a či vôbec o niečom) vôbec bolo. Takéto knihy by mal bez milosti odfiltrovať každý redaktor.
Až keď má kniha hlavu a pätu, keď sa zmysel viet a obrazov dá pochopiť bez heroickej námahy, až potom nastupuje vkus a relatívnosť čitateľa. Tie zahŕňajú rozpravy o uveriteľnom správaní postáv, či je to zdĺhavé alebo nie, o tom, či tam je či nie je klišé a podobne.
Vložit příspěvek