A. Einstein, popularizace vědy a naučná literatura
podobně parkinson píše i o rozhodování o úvěrech z hlediska "pochopitelnosti" částek, o které se jedná. Nějaká ta miliarda na jakýsi novátorský program, kterému nikdo pořádně nerozumí, se odklepne raz dva, zatímco pár desítek tisíc liber překlenovacího úvěru pro rolníka, který měl smůlu na počasí, bývá problém.
Text příspěvku byl upraven 26.03.16 v 09:31
Z nárůstu objemu vydávání naučné literatury a literatury popularizující vědu v posledních letech by se mohlo zdát, že na tomto poli je u nás všechno v pořádku. Protože ryzí náhodou byly poslední dvě instituce, v nichž jsem byla zaměstnaná, nositeli statusu v.v.i. , měla jsem možnost vidět, že celá věda i její popularizace se dělá jen a pouze díky grantům, pro jejichž získání musíte prokázat značné množství dosavadních "výstupů" (publikování), ze co jsou v grantovém řízení body, a pak výstupem podpořeného projektu opět musí být publikování výsledků, nejlépe v samostatné knize. Tento samooplodňující systém nám přináší obrovské množství publikací - od výpravných knih na křídovém papíře s cenou přes tisícovku, až po párstránkové bezplatné brožurky s již mnohokrát recyklovaným obsahem, označené na každičké straně logem EU, logem příslušného strukturálního fondu EU, logem příslušného ministerstva, logem příslušného dotačního programu atd. Za posledních 15 let vyšly takových publikací možná tisíce, tak bych čekala, že kvantita se už konečně začně proměňovat i v kvalitu a dopad těch knih, popularizace přínosů vědeckých poznatků, šíření nových metodologických přístupů atd., se začně už konečně na té společnosti "podepisovat" a projeví se i v praxi. A nic.
Nevidím, nezaznamenala jsem žádný zvyšující se zájem společnosti o vědu, žádný rostoucí respekt k vědcům a vědeckému zkoumání, žádný praktický dopad vědeckých výstupů na běžný každodení život nevědecké společnosti. Nebo se špatně dívám?
Jediné, co na poli propagace vědy opravdu zafungovalo, je vybudování (samozřejmě, z toho pomlouvaného Bruselu bohatě dotované) několika IQ-parků, které jsou však veřejně vnímáné zejména jako centra zábavy a volného času, na úrovni nadstandardně vybaveného dětského koutku v nákupním centru (ano, přeháním).
Text příspěvku byl upraven 26.03.16 v 10:38
koka: záměr je dobrej, realizace nikoliv. problémem není nedostatek informací - kdo chce, najde si je i bez záplavy publikací, z nichž jenom některé jsou svým obsahem přínosné. problémem je nezájem a libování si v omezenosti pohledu. toto je můj svět, moje práce moje rodina - a všechno ostatní je nadbytečné, rozptylující, odvádějící pozornost od důležitých věcí. potíž je v tom že čím omezenější pohled, tím méně kvalifikované posouzení toho, co je nebo není důležité.
Text příspěvku byl upraven 26.03.16 v 11:03
Jen pár drobků: Miloslava Stingla jsem jako dítě v televizi viděl, an ukazuje svůj náčelnický oblek a udělal na mne stejně ohromující dojem jako kapitán Dlouhá punčocha.
A za druhé, nejdrsnější diskusi na anglické Wikipedii, kde padaly P. T. odborníkům od úst čtyřpísmenná slova jako na běžícím pásu, jsem zažil u vorvaně: konkrétně šlo o to, zda se latinsky správně jmenuje Physeter macrocephalus nebo Physeter catodon.
Mně to jméno bylo povědomé - teď jsem zjistil, že jsem někdy před 30 lety četl od Pacnera Cestu na Měsíc. Kniha tenkrát u mě propadla - čekal jsem beletrii, ale té tam tolik nebylo. Dnes bych knihu asi hodnotil jinak.
Pacner má zajímavý rozsah zájmů - podle toho, z kolika rozličných oblastí napsal knihy.
Karel Pacner je novinář ze staré školy, což spočívá zejména v tom, že než začne o něčem psát, důkladně si to nastuduje.
Se zpožděním, ale přece jsem pročetla příspěvky zde (Velikonoce brouzdání po netu nepřály) - a chci nejdřív napsat díky koka a Lectorovi za příspěvky z 26.3.
Lectorovým odkazem na Pacnerovo výročí je myslím otevřen prostor k mnohovrstevnaté diskuzi, protože jak jste zmínili, rozsah oblastí, o které se zajímal a psal je větší.
Já se k němu dostala zase přes špionáže - a jak napsal Lector, také jsem v to období hledala co všechno bylo možné od něho ještě přečíst :-) Připomnělo mi to i sérii dokumentů, které se vysílaly v televizi (musela jsem si najít) http://www.ceskatelevize.cz/porady/1052236772-ceskoslovensko-ve-zvlastnich-sluzbach/ Knižní vydání bylo http://www.databazeknih.cz/knihy/ceskoslovensko-ve-zvlastnich-sluzbach-i-19738 - a další tři díly. Vím, že jsem ale na tento jeho soubor později četla i recenze, kde se mu vytýkaly menší faktografické a historiografické chyby a především osobní sympatie či naopak nevraživost vůči různým osobám. Tak můj názor na to tenkrát (i nyní) byl, že osobní názor a přístup k tématu o kterém píše má každý autor, ikdyž se to týká předkládání historických faktů a Pacner je nikdy nepředkládal přesmíru tendenčně.
Ještě bych připomněla i jeho zájem o lékařské osobnosti (že by stopy díky záchraně jeho života penicilinem?) http://www.databazeknih.cz/knihy/rytiri-lekarskeho-stavu
A odkaz na jeho osobní web, zmiňuje tam v nejnovějším příspěvku, že už má i svou první audioknihu CD DOTEKY DĚJIN - to pro ty z vás, kdo jim dáváte přednost před čtením.
http://www.karelpacner.cz/
Text příspěvku byl upraven 29.03.16 v 14:08
Ano, souhlasím woodwarde. Stejně tak i databazeknih.cz/knihy/dalsi-doteky-dejin-246057 a http://www.databazeknih.cz/knihy/nevsedni-doteky-dejin-218186 , ikdyž člověk narazí na občasné připomínky o zjednodušování faktů.
Mírně i například iliteratura.cz/Clanek/34403/pacner-karel-nevsedni-doteky-dejin
Moc děkuji za upozornění, Lectore! Už jako malej jsem prolistovával ilustrace k jeho knihám – nejlepší je „Klasický fotonový hvězdolet“ z Polidštěné Galaxie: toť věru veliká fantastika prezentovaná střízlivým způsobem! Půjdu se projít a představovat si avantgardní fotonové hvězdolety.
Lectore, díky za informaci - hned dnes Levné knihy navštívím. Nejvíce mě zajímají Velké otázky filosofie.
Moc děkuji, Lectore, objednáno. Dnes mi přišlo sedm Zolů, tak tahle odborná literatura to pěkně vyváží.
Vložit příspěvek