Bertolt Brecht

Brecht je hlavně známý jako divadelník, jeho jméno je mnohdy spojováno s pojmem Epické divadlo. Přesto, tento pojem vymyslel jeho učitel, režisér Erwin Piscator, a prvky epického divadla lze najít už v mnohem starších dílech. Např. tradice Divadla na divadle (Hamlet, Pirandellovo Šest postav hledá autora,...).
Co to teda to epické divadlo je?
Klasické, starší divadlo předvádí, jak příběh probíhá, děje se skutečně teď a tady před našimi zraky. Vidíme přímou akci- většinou v dialozích.
Epické divadlo ukazuje, co se stalo. Herci (dle teorie Brechtovy) ukazují postavy v daných situacích, nejsou jimi (oproti Stanislavskému).
Tímto vzniká větší odstup od děje, od emocí, divák, i herec jsou více ve svém raciu, než v emocích.
Brecht toto vše okořenil takzvanými zcizovacími efekty, ty lze chápat jako takové facky, které přiletí na tvář diváka, vždy, když začne propadat kouzlu představení, začne věřit, že to co se před ním děje, je skutečné. (Herec vystoupí z role, začne komentovat, co se stalo, ptá se diváků, začne zpívat pro diváky, objeví se nápis- titulek, který ukazuje kde a kdy se teď bude děj odehrávat.)

K čemu to všechno? Brecht chtěl divadlem změnit svět, chtěl aktivovat diváky, dát jim možnost kriticky myslet....