marlowe
diskuze
Člověče, to je na diplomovou práci!
Tak to vezmu neučesaně, na přeskáčku, jak mi slina na jazyk přinese. (Vidím, že první odvážlivci už své zku-šební balónky vypustili…)
Díky televiznímu seriálu jsou asi nejprofláknutější "venkovskou" detektivní sérií Midsomerské vraždy Caroline Grahamové (http://www.databazeknih.cz/serie/vrazdy-v-midsomeru-1136). Zkrátka anglický venkov jak má být!
Samozřejmě také Agatha Christie čerpala zhusta z vesnického prostředí, tady asi nemá cenu jmenovat nějaká konkrétní díla, bylo by jich bezpočet.
A když už jsme u klasiků: Pes baskervilský Arthura Conana Doylea se odehrává na "venkovském panství v pochmurné krajině vřesovišť".
Jelikož Dick Francis psal detektivky PŘEDEVŠÍM z dostihového prostředí, děj většiny jeho knih se také ode-hrává VNĚ města, na závodištích a ve stájích vesnických chovatelů koní.
Na venkově se odehrávají i některé detektivky George Simenona, namátkou Maigret a zločin na vsi, Dům u kanálu, některé povídky z knihy Doktůrek atd.
Hogofogohauzzy, všiml jsem si, že právě čteš jeden z románů ze skvělé "Kočičí série" paní Lilian Jackson Brau-nové. Tahle série je dalším naprosto nezpochybnitelným příkladem knih z venkovského prostředí – když odmyslíme prvních několik dílů, které se odehrávají ve městě. (Mimochodem, knížka, kterou čteš, má v sérii číslo 24, tak pozor! Tohle je přesně typ série, u které všechny postavy procházejí vývojem a je nutno číst od čísla 1.)
A abychom nezapomněli na domácí autory. S trochu přimhouřeným okem se "v přírodě" odehrávají nejméně dva romány Jaroslava Velinského (Temná studnice a Bestie z Tamberku) a přírody (byť nikoli na farmě, ale na archeologických nalezištích) si můžeme užívat i v některých detektivkách Václava Erbena (Poklad byzantského kupce, Denár v dívčí dlani atd.).
Možná by to chtělo trochu přesněji specifikovat zadání…
Má se snad jednat o detektivní romány, odehrávající se VÝHRADNĚ v přírodě (v lese, na poli, v buši)? Nebo pouze o romány "neodehrávající se ve městě "? (V tom případě by přicházelo v úvahu "prostředí venkova" – a s ním i nepřeberné množství titulů, Georgem Simenonen a P. D. Jamesovou počínaje a Jaroslavem Velinským a Václavem Erbenem konče…)
Watsonův román Dřív než půjdu spát (http://www.databazeknih.cz/knihy/driv-nez-pujdu-spat-92705) se objeví i na filmovém plátně:
http://www.centrum-detektivky.cz/vse/klaustrofobicky-depresivni-driv-nez-pujdu-spat-uvadi-kidmanovou-s-amnezii-a-firtha-v-nezvykle-roli
Dell, i mě, coby milovníka detektivek, ten tvůj citát zpříjemnil vstup do nového dne... :-)
1) Jiří Toman - Jak dobře mluvit (http://www.databazeknih.cz/knihy/jak-dobre-mluvit-174322).
Kniha je sice už letitá, ale určitě v ní najdeš všechno, co potřebuješ.
(Mimochodem, doporučeníhodné jsou i ostatní autorovy ,,sebevzdělávací´´ příručky: http://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/jiri-toman-3937).
2) Albína Měchurová: Jak dobře mluvit a úspěšně jednat (http://baila.net/kniha/90709976/jak-dobre-mluvit-a-uspesne-jednat-albina-mechurova - na tomhle odkazu najdeš i další tipy...)
Co se týče zrcadlových textů, solidní výběr má např. Garamond: http://www.e-garamond.cz/bilingua-c-27.html. (Kdo má rád detektivky, tak tady opět nabídka od Garamondu v tzv. Bilingua crimi: http://www.e-garamond.cz/bilingua-crimi-c-24.html)
A ještě tip pro ty, kteří už anglicky vládnou docela obstojně - světoví klasičtí autoři v angličtině: http://www.online-literature.com/author_index.php (u každého autora se seznam knih, čekajících na vaše otevření, nachází v levém sloupci).
Tak to tady pročítám – a najednou – ani nevím proč – jsem si vzpomněl na onu pověstnou diplomovou práci „Nové poznatky o dřevěném zákolníčku z dostavníku, ve kterém deportovali Karla Havlíčka Borovského do Brixenu“… :-)
Krása je vždycky v jednoduchosti…
A také pozor, abychom pro stromy nepřestali vidět les…
Trochu se mi zastesklo po dobré knížce.
I detektivkáři májí rádi Vánoce... :-)
http://www.databazeknih.cz/knihy/stedry-vecer-na-87-okrsku-85572
http://www.databazeknih.cz/knihy/vanoce-v-aspenu-33101
http://www.databazeknih.cz/knihy/vanoce-hercula-poirota-213
Je to stejné jako s režiséry, scénáristy, sportovci nebo atomovými fyziky: prostě poměr Česko-Slovensko versus zbytek světa rovná se patnáct miliónů ku sedmi miliardám. Z čehož plyne, že člověk častěji narazí na dobrý román od zahraničního autora než od toho tuzemského, stejně jako mnohem častěji natrefíme na ,,nedomácího´´ olympijského vítěze v běhu odněkud někam, na držitele filmového Oscara nebo nositele Nobelovy ceny. Matematické zákony platí i v kultuře.
Přesto – a možná NAVZDORY matematice – existuje spousta a spousta dobrých českých a slovenských autorů – stačí odložit předsudky a trochu se porozhlédnout.
Původně jsem tu chtěl pár svých oblíbených českých autorů vyjmenovat, ale protože jsem zjistil, že by jejich seznam vydal na špalík až příliš tlustý, nahodím jen pár jmen z ranku pro mě nejbližšího – z detektivní literatury. A protož i těch by se kupodivu našla pěkná řádka, tak jen namátkou: už zmiňovaný Karel Čapek, Jaroslav Velinský, Vítězslav Houška, Václav Erben, Eduard Fiker, Emil Vachek, Eva Kačírková, Zdeněk Lahoda, Zdena Salivarová, Josef Škvorecký, Jan Zábrana, Antonín Winter – a abych nezapomněl: vynikající současný slovenský autor Dominik Dán.
Takže jediná možná správná odpověď na otázku, jaké autory upřednostňuji, už zazněla výše (viz Richie, Dudu a newtory): ty DOBRÉ!
Pajonku, klobouk dolů, k tomu nemám co dodat.
Úplně na začátku jsem chtěl jenom potěšit fanoušky Michaela Connellyho – a vyšel z toho tvůj traktát o detektivních filmech a TV inscenacích.
Za mě dík.
Pajonku, tak na všechny ty inscenace si vzpomínám, jak říká Luděk Sobota v jedné scénce: „Vybavilo se mi to celé…“
Přiznávám, že čeští představitelé 87. revíru mně tehdy úplně nesedli (stejně jako kašírovanost „kulis“), ale na druhé straně to byl od dramaturgů docela odvážný tah zinscenovat zápaďáckou detektivku v socialistické televizi. (A ruku na srdce, kašírovanost, nekašírovanost, všichni jsme byli sakra rádi, že je tu konečně něco, na co se dá koukat!)
Mimochodem, Panenka je jedním z mých nejoblíbenějších McBainů…!
A Těžký život dobrodruha jsem jako kluk miloval...
Citace:
„Honzo, pojď, už to začne." - „Už nastavovali zrcadlo?" - „Ještě ne." - „Já přijdu, až nastavěj zrcadlo." - „Americký film Harpuna, který vám teď nabízíme, nastavuje nemilosrdně zrcadlo měšťácké společnosti, v níž je dolar alfou a omegou života. Snímek natočil v roce 1962 režisér Francis S. Jones."
Tuhle scénku si asi dobře pamatujete. Ale snímek Harpuna jste určitě neviděli, protože je vymyšlený, stejně jako jméno jeho údajného režiséra.(Konec citátu.)
Zdroj: http://magazin.aktualne.cz/kultura/film/recenze-wall-street-zase-nemilosrdne-nastavuje-zrcadlo/r~i:article:678780/
Koukám, že jsem měl šuplík pojmenovat spíš Z babiččiny krabičky, pamětníci (zdravím tenaxe) se začínají slétávat jako vosy na lízátko… :-)
Koka, jestli myslíš Manon s Preissovou a Štěpánkem, tak i na ni si vzpomínám, dokonce pod jejím vlivem jsem si tehdy půjčil některé další věci od Nezvala – a tak to má fungovat!
Tenaxi, Cestu řeky k moři si bohužel nevybavuji...
Další pamětnická lahůdka, která mě, budoucího milovníka detektivek, výrazněji oslovila: adaptace Chaseova románu Pracka v láhvi (1978, Steinmasslová, Čepek, Rázlová…).
Koka – To je přesně ono: "zapomenutou a překonanou"! Při mudrování nad názvem šuplíku jsem na TV inscenace prostě zapomněl. Což je neoddiskutovatelný fakt. Stal jsem se zkrátka obětí současného pojetí mainstreamového modelu audiovizuálního vesmíru.
Na Mária a kouzelníka si také pamatuji, Kukura se mi vybavil okamžitě – byť další obsazení (Kňažko, Mistrík, E.Vašáryová) už jsem si musel vygooglovat. Ale někde dole to tam zůstalo, ten pocit… Máš naprostou pravdu, mnohé inscenace z té doby se člověku dostaly pod kůži. Prostě proto, že byly výborně napsané, dramaturgicky bezchybně "ošéfované" a téměř stabilně profesionálně zahrané a zrežírované. To není nostalgické smutnění po starých dobrých časech, ale realistické konstatování faktu. Protože narazit dneska v našem tuzemském rybníčku na profesionálně odvedenou práci je spíš výjimkou než pravidlem – a to jak u filmů, tak u seriálů (kde je ta bída asi nejmarkantnější), u rozhlasových her – a bohužel mnohdy i u literatury.
Jinak já vzpomínám na MNOHÉ televizní inscenace, kterými nám v minulém století zpříjemňovala (doslova a neironicky) život Československá televize, jednou z těch, které mě "navždy" poznamenaly byla např. adaptace Havlíčkova románu Neviditelný, tu asi, Koka, pamatovat nebudeš, vysílali ji v roce 1965 (jak jsem teď zjistil), Luděk Munzar, Jaroslava Tvrzníková a především nezapomenutelný Rudolf Hrušínský, černobílý neostrý obraz a televizní bedýnka, silně připomínající tříhvězdičkovou králíkárnu, ale vnější forma výsledný dojem ovlivnila pranepatrně, podstatný byl obsah, autorovo sdělení, a tam to zafungovalo naprosto spolehlivě a přesně v tom duchu, o kterém píšeš, protože TOHLE zpracování mne zastihlo na správném místě a "ve správný čas" (respektive "ve správném věku")…
P.S.: pojem "Televizní inscenace" není k dohledání ani na Wikipedii…
Protože jsem nenašel žádný vhodný šuplík, do kterého bych umístil níže uvedenou informaci (někde mi v názvu vadil výraz „versus“ – „Knihy vs filmy a seriály“ – jinde příliš konkrétní zadání – „Filmy, které jsou lepší, než kniha“ – a jinde zase v názvu chyběla celá jedna velká audiovizuální oblast, konkrétně TV seriál – „Film natočen podle knihy“), rozhodl jsem se založit téma nové. Snažil jsem se šuplíček pojmenovat co nejobecněji, aby mohl sloužit všem, kdo mají (a v budoucnu budou mít) potřebu se k tématu vyjádřit.
Nuže tedy, informace pro všechny, kdo mají rádi kriminální romány Michaela Connellyho: Detektiv Harry Bosch přichází i na televizní obrazovky!!!
http://www.centrum-detektivky.cz/vse/detektiv-harry-bosch-prichazi-i-na-televizni-obrazovky
CSFD: 80%: http://www.csfd.cz/film/365505-bosch/
ivzu77: Všichni jsme se na DK registrovali v okamžiku, kdy jsme měli už nějakou tu knihu přečtenou. A drtivá většina z nás se – předpokládám – spokojila s tím, že jsme si tyhle už načtené knihy prostě dali do kolonky „Přečtené“ – a nanejvýš jsme je ohvězdičkovali. Doplňovat k nim zpětně komentáře jsem alespoň já považoval za zbytečné a nevypovídající. (A také mi to nebezpečně zavánělo „honěním bodů“.)
Jinak plně souhlasím s mhutani: RADOST to napsala opravdu hezky a výstižně! – Je to RADOST číst takovéhle příspěvky… :-)
to MadyDollar: Protože patřím mezi ty, co se snaží VŽDYCKY číst knížky v tom pořadí, v jakém byly napsány, jsem pochopitelně rád, když někdo k sériím přistupuje podle stejného klíče.
Takže ti poradím. (Ostatně tentýž postup by ti doporučil každý druhý uživatel DK.)
Do vyhledávacího okénka si zadej jméno autora (Jo Nesbø), až se tě načte stránka, v pravém sloupci si najdi oddíl „Série“, tam odklepni „Harry Hole“ – a seš doma. Pořadí jednotlivých dílů série tady máš na stříbrném podnose.
Pár tipů ze žánru „krimi“:
http://www.databazeknih.cz/knihy/smrt-ve-stinu-mao-ce-tunga-87372
(Vynikající detektivní román od čínského emigranta Čchiou Siao-lunga, žijícího v současné době v USA. Vřele doporučuji. Pro středoevropana naprosto fascinující pohled za železnou oponu současné komunistické Číny, konkrétně čtyřiadvacetimiliónové Šanghaje, „velkoměsta plného protikladů“.)
http://www.databazeknih.cz/knihy/rudy-demon-95607
(Další detektivka od Čchiou Siao-lunga.)
http://www.databazeknih.cz/knihy/body-a-primka-59960
(Velice zajímavá detektivka od "otce" japonské detektivní školy.)
http://www.databazeknih.cz/knihy/pohrbeni-ve-snu-deset-a-jedna-japonska-detektivka-28427
(Soubor jedenácti povídek předních japonských autorů.)
Ani nevíte, Pajonku a MM, jakou jste mi udělali radost. Už jsem si myslel, že jsem nějakej úchylnej.
Ani já jsem totiž nedokázal Pána prstenů přečíst. (A Hobita jsem zvládl jen proto, že mi jej vnutil kamarád – a bylo mi blbý mu ho vracet nepřečteného.)
Filmové zpracování Prstenu se mi líbilo.
………
Pajonku, seš lepší! JÁ nastupuju na důchod až za 107 dní!!!