marlowe
přečtené 2142
Joseph Fouché
2001,
Stefan Zweig
Stefan Zweig je skutečný Mistr-životopisec! Tohle byl naprosto unikátní zážitek. Napsat biografii o v podstatě nudném člověku TAKHLE dechberoucím způsobem, to svede málokdo. Posloucháno jako audiokniha – a za přednes Josefa Vinkláře přihazuji šestou hvězdičku. Vřele doporučuji!... celý text
Problém tří těles
2017,
Liou Cch'-sin
Knížku jsem poprvé přečetl v roce 2019 – a úplně spokojený jsem tehdy nebyl. Teď, když se nám tu zčistajasna vylouply dokonce hned DVA seriály, natočené podle prvního dílu (netflixácký Problém tří těles a čínský třicetidílný – a prý mnohem lepší – Three-Body), řekl jsem si, že než se do nich pustím, zkusím si Tělesa ještě jednou přečíst – třeba v nich tentokrát najdu to, co jsem v nich nenašel minule. Bohužel ale musím zůstat u původního hodnocení (3*), protože pocit z první četby přetrvává: Skvělá myšlenka, výborná zápletka, zcela inovativní přístup k motivu kontaktu s mimozemskými civilizacemi, ale na druhé straně (z mého pohledu) problematické literární zpracování, kdy je nepodstatným věcem věnováno příliš mnoho pozornosti a věci podstatné (klíčové momenty) jsou často odbyty několika odstavci. Ploché charaktery, neharmonické tempo vyprávění a občas i jistá zmatenost a nelogičnost v ději činí tak z četby poměrně obtížnou záležitost. Ale druhý díl ještě prubnu...... celý text
Mistr mystifikace
2018,
Sabine Ebert
Ano, autorka měla určitě hodně nastudováno – ale z mého pohledu jde jen a jen o zbeletrizovaný dějepis bez nějaké nadstavby, která by „prostému popisu historie“ (ten udělal to a ten zas tohle) vdechla ono kouzelné „něco navíc“, ten šém, co z Historického románu dělá Dobrý historický román. Při čtení Mistra mystifikace se určitě něco dozvíte – ale já, mám-li být opravdu spokojen, potřebuju k rovině didaktické taky (přinejmenším) rovinu emocionální, a to nemluvím o rovinách filozofických, psychologických atd. – a ty všechny mi tu zoufale chyběly. Do dalších dílů už nejdu.... celý text
Ves Stěpančikovo a její obyvatelé
1957,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Fjodor Michajlovič Dostojevskij je pro většinu lidí synonymem filozofujícího autora píšícího o démonech lidské duše, ale Ves Štěpančikovo do kategorie psychologického románu až tak úplně nezapadá. Sice se i zde jedná o hlubokou (ale zároveň i humornou, až groteskní!) sondu do myslí uražených a ponížených, ale román je současně také bizarním skupinovým portrétem produktů ruského nevolnictví, kde proti sobě stojí „opovážlivost a vypínavá drzost na jedné straně a dobrovolné poddanství a lehkověrná dobromyslnost na straně druhé...“ (mám-li ocitovat přímo autora). Ty projevy lidské podlézavosti a malosti při čtení někdy až fyzicky bolí – a jen deklarují starou pravdu, že čím více se plazíš v prachu, tím více kopanců schytáš. Jestli se něčeho postavičkám románu zoufale nedostává, je to hrdost a důstojnost. Ano, místy zdlouhavé a užvaněné – ale na druhou stranu geniální!... celý text
Dědina
2018,
Petra Dvořáková
Netuším, jestli bych byl knížkou tak nadšený, kdybych ji jenom četl z papíru. Ale audiokniha (s více interprety) byla pro mne obrovským zážitkem – a už teď je mi jasné, že si ji v budoucnu znovu poslechnu (což u mne bude spíše výjimka, než pravidlo). Jedním slovem nádhera! Ta řeč, ty dialogy, ta dynamika vyprávění...! Na rozdíl od mnohých komentujících si nemyslím, že by autorka ukazovala jen záporné rysy „vesničanů“ – naopak, tenhle výjimečný román je hlubokou sondou do lidských povah obecně, do jejich uvažování a prožívání reality, sice mnohdy ovlivněného člověčí malostí, ale i láskou k půdě a k práci, k tradici, vztahem k předkům atd. – a je úplně jedno, jestli všichni ti Václavové, Josefové a Maruny žijí ve města, anebo na vesnici. Takoví prostě jsme. Doporučuji – zvláště v podobě knížky do ucha (Pavla Tomicová, Dita Kaplanová, Jiří Vyorálek, Jaromír Dulava, Johanna Tesařová, Robert Hájek, Ivana Uhlířová).... celý text
Velká kniha detektivek: Zdánlivě nemožné zločiny
2023,
* antologie
Ani velká jména Mistrů detektivního žánru z tohoto povídkového souboru nedokázala vykřesat nadprůměrnou záležitost. Laťku mírně pozvedl snad jedině Gardner. Umístit nejblbější povídku na samotný závěr knihy považuji za vrchol editorského neumětelství. Jednu hvězdičku přihazuji za ilustrace a celkově za krásnou dárkovou úpravu knihy. A malé technické upozornění pro ty z vás, kdo rádi čtete v posteli před usnutím: Knížka váží dvě kila, tak si pořiďte nějaký stojánek s opěrkou...... celý text
