Eumenida diskuze

Nocnymotyl38 Ještě se mi vybavila kniha Nový Gulliver od Říhy, ale to asi taky nebude ono. Ani není prezentovaná jako scifi, ale lidé v korunách stromů tam žili, aspoň v jedné části.

Nocnymotyl38 - nebyl to román Skleník, od Aldisse?

Katy62: ta kniha bude asi pod názvem Zlé lásky a napsal ji Vlastimil Šubrt. Skvělé tři povídky, taky se mi líbila.

Ještě k těm elektronickým podobám nebo kreativnímu ztvárnění: kdo je kreativní, nepotřebuje návody a čtenářský deník si povede barvitějším stylem.
K elektronickým podobám - doporučuji blogový systém. Tedy založit si blog, dobré servery ohledně jednoduchosti jsou blog.cz nebo blogspot.cz, a tam si můžete každou jednotlivou knihu zhodnotit. (Viděla jsem už spoustu recenzních blogů). Můžete dát svému blogu příjemné pozadí, aby to trochu vypadalo, knihy si ofotit a přidet je k hodnocení, volit barvu písma a podobně. Je to i zábavné i rychlé.

Jakahol: škoda, že nemůžete psát zápisky podle sebe. Myslím že je to kreativnější a jestli se to učitelce nelíbí, je škoda, a trochu to vypovídá o ní samotné. Opisovat anotace je samozřejmě k ničemu, opisovat záznamy z internetu je taky na houby. Mně se na čtenářském deníku líbí právě možnost vyjádřit svůj vlastní názor ke knize, pokud je to možné. Jo a jestli máte nějaké svérázné zápisky, nevyhazujte je. Po letech se budete divit, co jste kdysi dokázal sepsat (myslím tím, i v dobrém slova smyslu).

Cecetka: jasně, já to beru, nakonec podiskutovat o knížkách, které jsou příšerné, taky nese svoje, jen jsem chtěla říct, že hodnotit knihy jako příšerné je opravdu těžké, protože někomu se líbí a někomu ne. Mně třeba docela bavila tolik odsuzovaná Steelová a dokonce i tolik odsuzovaná Lanczová, která si myslím píše dost chytlavě a čtivě, nehodnotím kvalitu nebo superhloubku myšlenek. Třeba takového Garpa jsem přelouskala poněkud klopotně, ale zanechal dojem, King je pro mě číslo jedna, i když uznávám, že má své slabší kousky a taky beru, že ne každému se může líbit - jedna z mých kamošek z něj byla unešená a druhá ho nedokázala přečíst ani do půlky. :-)
Co mě fakt vyloženě unavovalo a deptalo, byly třeba Večery pod lampou, z doby, kdy jsem si jich pár popůjčovala a chtěla se pohodově odreagovat. To bylo děsně únavné čtení, přes všechnu tu jednoduchost příběhu. Ale nezavrhuju je, protože pro spoustu čtenářek je to možná právě to nejlepší čtení. Jeden čas jsem tláskala i harlekýnky, které jsou vlastně modernější obdobou, a je fakt, že hlavně z první doby vycházení těchto brožek jsem našla pár docela slušných kousků. Jinak všechno na jedno brdo, jak podle jedné šablony. :-)

Lidičky, mám dotaz. Týká se knihy Barbar Conan od Howarda.
Vím, že oficiálně se uvádí, že první Barbar Conan byl překládán a vydán v roce 1989 v SFK Winston s překladem J.Kantůrka.
Ale existuje ještě nějaké dřívější vydání?
Myslím, v češtině.
Děkuji za odpovědi, pokud nějaké budou :-)

Slovenštinu beru jako alternativu a jazyk, kterému ještě rozumím - navíc, je opravdu malebná.
Ale pokud mám možnost, beru knihy v češtině.
Na anglické nebo jiné originály nemám dost velké jazykové znalosti.

Desítku nedám, protože už byla jmenována, ale přidala bych Jeho šerá hmota (Světla Severu, Dokonalý nůž, Jantarový dalekohled - první díl byl zfilmován pod názvam Zlatý kompas).
A taky séri o Kedrigernovi.
A co séri Zeměplochy?
Dá se připsat i Duna, i když ta se řadí možná spíš ke scifi.

Jak tady čtu příspěvky, myslím si pořád víc, že téma je ne moc šťastně zvoleno. Protože některé knihy jsou vynikající (Pán prstenů, Misery, Kingovy romány a povídky vůbec), některé průměrné, ale vůbec ne špatné. Jde spíš o čtenářův vkus. Mě překvapilo v jednom z komentářů tvrzení, že King je příšerný. Přitom jeho Mrtvá zóna patří k těm lepším, a povídky má výborné (i když slabší kousky se dají najít i u něj). Opravdu jde spíš o čtenářův vkus. Anebo je kniha čtena v nesprávný čas, pamatuji si, že zrovna Pán prstenu mě docela zklamal, poprvé, asi jsem od něj čekala něco víc Pak jsem román četla o deset let později a nadchl mě, protože jsem v něm objevila něco, co mi předtím uniklo. Možná i proto, že jsem v těch letech mezitím schytala pár šrámů, zažila několik ztrát, a deziluzí. Někteří jsou nadšení z Palahniuka (nemyslím teď lidi, kteří sem přispěli), já zkusila jednu knihu a naprosto úmorně jsem se tím prodírala, přitom téma bylo zajímavé a říkala jsem si, jak by se s tím popasoval takový King, například, nebo Koontz.
Ale souhlasím s jedním - takový Viewegh je absolutně hamburgrový. Přežvejkat a spláchnout pivem. Nebo kolou, abych byla stylová. Leč, abych Viewegovi nekřivdila, asi tři romány od něj mají i docela šmrnc, jako příklad bych dala Báječná léta pod psa.
Padlo tu i jméno Cartlandová... tady taky souhlasím. Nejsem proti červené knihovně, koneckonců se v ní dá najít pár dost zajímavýc kousků i na úrovni, ale série od Cartlandové snad není ani na odpočinek. (Možná s výjimkou tak dvou románů, které mají nějaký styl).
Vida, a Steelová - několik knih od ní jsem četla a nepřipadá mi tak úděsná, jak ji někteří vidí. Pár slabších kousků ano, ale našla jsem několik opravdu čtivých. Steelová je oddechovka, nic náročného.
Sama za sebe si teď nevybavím, která kniha byla úděsná nebo ztráta času. Asi jsem ji nedočetla, odložila a pak na ni zapomněla. Ale jestli si vzpomenu, hodím ji do placu! :-)

Liletka_a: k tomu spoilerování, pokud vám osobně nevadí, že se dozvíte konec dřív než si knihu přečtetete nebo film uvidíte, je to vaše volba - ale pokud vám spoiler vyletí z pusy před přáteli, nedivte se nevraživým pohledům. Ne každý se totiž k věci staví jako vy, někdo chce být překvapen. A věřte, že někdy vyzrazený konec opravdu ze srdce nasere. :D

Jaja1331 - přidávám se k Biki, opravdu to bude Ďáblova nevěsta, od Penelope Stratton. Mimochodem, dost dobré počteníčko :-)

REM a Woodward - baba je známá také pod názvem báč. V podstatě asi to samé jídlo, pečené v troubě. :-)

Binysek - možná by to nebylo špatné, zjistit si něco o islámu, ve smyslu, poznej svého nepřítele. Oni svého nepřítele, tj.neislámský svět, mají prostudovaný velmi dobře a dovedou využít všech slabin, tj. slušnosti, vstřícnosti, ochoty, soucitnosti a solidarity.

VíťaNT - v podstatě je to obdobné, to máte pravdu, ale myslím, že kniha je stálejší. Hudba se zaznamenávala na gramofonové desky, později na magnetofonové pásky, později na kazetové pásky, další volba byla CD, jako alternativa úložky může sloužit DVD, připadně MP3, úložiště na počítačích nebo v mobilech. Všechno proměnlivé a hlavně, hudba je pořád spíš sluchový vjem, takže jedno, jestli se hraje na kazetě, nebo na cd nebo z počítačových bedýnek.
Kniha je stejná od vynálezu knihtisku, možná se mění v kvalitě papíru, ve stylu písma, v tom, jestli je vázaná nebo brožovaná, ale ve své podstatě je po celou dobu neměnná a první změna jsou elektronická data. Myslím, že v tomto ohledu knize jako takové zánik nehrozí. Ale samozřejmě nevím, co bude třeba za třicet let. :-)
(Podobnou konkurenci a to obrovskou pociťují i prodeje DVD, snad proto šly prodejci s cenami hodně dolů - a v podstatě jen dobře, protože si myslím, že DVD od pěti set výš je docela nechutné okrádání zákazníků - a dnes vlastně sázejí na luxus, mimo pěkně vyvedených bukletů a popisků také možnost bonusů, které jsou u některých filmů hodně zajímavé, nebo výběr jazyků a titulků, včetně možnosti dabingu. Na což asi mnozí kašlou, ale najde se dost fajnšmekrů, kteří tyto vychytávky ocení.)
Proti úvahám tohoto typu - papírová kniha versus elektronická kniha, případně jejich budoucnost, nic nemám, i v blogovém světě se občas tyto úvahy vedou, ale co jsem si všimla, tak většina je skutečně spíš pro klasickou, papírovou verzi. Naštěstí. :-)

Killingjoke: aj, tak to mě mrzí, toho nápisu vyprodáno jsem si nevšimla. Pak už jenom zkoušejte na aurku nebo jakémkoliv bazaru... případně jestli ji nemají v nějaké knihovně. Dá se půjčit a ofotit, nebo půjčit a oskenovat, nebo půjčit a přepsat. Poslední možnost jsem jednou praktikovala, pro kamošku knížku Zpráva od nebožtíka, ta kniha nevyšla dobrých patnáct nebo dvacet let a já ji kompletně přepsala z půjčené knihy a vytiskla a svázala do rychlovazače.
Paradoxní bylo, že do tří měsíců od této akce kniha vyšla normálně oficiálně. Myslela jsem, že mě trefí.

Binýsek - k těm zapáleným učitelům - každý může jednou vyhořet, bez ohledu na to, jak zapálený pro věc je. Někdo je vytrvalejší, někdo to vzdá dřív, ale rčení, že stokrát nic umořilo osla, platí i pro zapálené učitele. Setkat se s omezeností a vzpurností jednou, to se dá přejít, setkat se s tím desetkrát (a pokaždé nemoci s tím nic dělat), to už dovede zatížit, a pak platí ta příslovečná kapka, kterou přeteče pohár.
Asi záleží spíš na odolnosti jedince, než na stupni zapálenosti k čemukoliv. (Protože to se dá vztáhnout i na ošetřovatele, zdravotní sestry, lidi pracující ve službách, prodavačky a vlastně všechny, kdo se v práci stýkají s lidmi, myslím tím s více lidmi, než jenom kolegy.)
Pročítám tu příspěvky a opravdu je to zajímavá různorodá debata.

Ad Richie a jeho srovnání s cédéčky nebo dvd (likvidace půjčoven cd a videokazet díky možnému stahování z netu) - tohle u knih nehrozí. Opravdu věřím, že papírový svět knih nezanikne ani díky e-knihám, dokonce ani díky možnostem si e-knihy stahovat (protože kupované e-knihy mi připadají dost drahé, vzhledem k tomu, že jde o soubor dat a odpadají výdaje s tiskem, s náklady na papír a uskladnění. Jsou možná o třetinu levnější než knihy skutečné, ale v tomhle případě bych si raději tu třetinu připlatila a měla v ruce něco reálného, něco, co se mi z flešky nebo disku neztratí.
Ale to jsem odbočila, chci říct, že pro mnohé jsou papírové knihy prostě přitažlivější. Na rozdíl od těch datových je totiž lze vzít do ruky, ohmatat, zalistovat, přivonět k tisku, ohodnotit i obálku, barevnost, případně vložené obrázky (u těch dětských, hlavně). Čtečky a e-knihy jsou dobrý nápad pro cestování, například, a taky možnost přečíst si knihu dřív, než si ji koupím, dnes jsou knihy docela drahý špás a vyhodit čtyři stovky za knihu, kterou možná ani nedočtu, mi v dnešní době připadá jako plýtvání.
Na druhou stranu, kniha, kterou si přečtu na čtečce, se mi může zalíbit natolik, že bych si ji chtěla koupit. To jsem zjistila třeba u knihy Pí a jeho život, tuto knihu bych si opravdu chtěla pořídit i v klasické podobě.

Teď čtu bouřlivé příspěvky o nedostatku fantazie a dostatku fantazie a taky lenosti, příspěvek od Tester může být v něčem podnětný (opravdu uvádí, že může jít o některé případy, nemíní tím o všechny případy) a trochu mi souvisí s výrokem Binýska z 21.10., kde zazněla citace, že "zčásti souhlasím s tester, fantazie je pro čtenáře podmínkou, Napadlo mne to až při diskuzi s jedním nečtenářem, vzdělaným mužem, který mi vysvětlil, že pro něj je kniha, myšleno beletrie, příběh, jen ploché nezáživné vyprávění, postrádá schopnost do děje se vcítit a prožít ho ve své fantazii. Vzhledem k tomu, že je ze čtenářské rodiny takto vybaven jen sám, diskutoval to opakovaně, takže je schopen pochopit, jak to vnímají čtenáři, ale vnímat tak nedovede. !
Mě zas pro změnu napadlo, jestli ten čtenář prostě nedostal do ruky knihu nebo pár knih, které ho prostě neoslovily, protože nebyly psané jeho stylem. Taky mi několikrát přišla pod ruku knížka, která byla vážně stupidní, zblitková nebo nudná a říkala jsem si, kdybych začínala se čtením, jestli by mě tato kniha neodradila od čtení vůbec. Coby mnohaletá čtenářka různých žánrů už jsem zjistila, že i nejoblíbenější spisovatel může mít ve své tvorbě dva nebo tři kousky, které pokládám za nezáživné, ale vím, že je spousta jiných a dobrých. Ale ten, co se odhodlává k přečtení nějaké knihy vůbec poprvé (mimo hodiny povinné literatury), tak může být románem znechucen a znuděn a čtení zavrhne jako celek. Vždyť i slavný Harry Potter připadal některým nudný nebo přehnaný nebo nelogický nebo já nevímco.
A nedílnou součást může hrát opravdu nedostatek fantazie. Nebo nedostatek empatie, schopnosti vcítění se do osudů hlavních postav. Stejně jako by někdo trpěl u hospodských keců u piva nebo u fotbalového utkání nebo při partii šachů, tak někdo může trpět při čtení.
Přichází tak sice o mhohé zážitky, ale vlastně, pokud ty zážitky nedokáže procítit, tak je pro takového člověka čtení opravdu bezvýznamné.
Jediné opravdové mínus ale je, že se tím ochudí o slovní zásobu, která při čtení snad naskakuje sama, aniž by se člověk musel učit některým výrazům nebo je pracně vyhledávat ve slovnících.
Možná je tento příspěvek už trochu jinde, ale nedalo mi to, abych nezareagovala.

Tester - Úlohu osobnosti v dějinách fakt neznám, ale jestli se jedná o to, co popisuješ, tak to musí být vážně depresivní čtení a dalo by se zařadit vedle Orwella a jeho 1984. Zářivá budoucnost.