Eumenida diskuze u autorů

Sapkowski a Zaklínač, tihle dva mi k sobě patří, ať se mu to líbí nebo nelíbí. První povídku Menší zlo jsem objevila v jakémsi fantasy věstníku, už ani nevím jak se jmenoval, ale tahle variace na Sněhurku mě nadchla. Fantasy pohádka pro dospělé, se špetkou drsnějších scén a hlavně, i filozofických úvah na téma - co je horší a pro koho. Aneb, pravda má několik tváří.
Jeho povídky jsem objevila o nějaký čas později, ještě ve starém brožovaném vydání (Winston Smith) a hned jsem si kupovala další díly. Objevovala návaznosti, které vykrystalizovaly ve třetí sérii (Ciri a dítě osudu). Přestože nemám ráda popisy soubojů, souboje Sapkowskiho mě nikdy nenudily, charakteristiky lidí (i nelidí) byly výstižné, dialogy perfektní a děj odsejpal bez zádrhelů.
A co víc, jestli mě něco přimělo zamáčknout slzu, byl popis závěrečné bitvy, velmi sugestivní a emotivní. Popisy bitevních scén mě nikdy moc nebraly (snad až na Remarqua), Sapkowski dokázal, že jsem těch několik stran přečetla se zatajeným dechem a knedlíkem v krku.
Jeho další knihy mě už tolik neoslovily, snad ještě několik povídek v knize Tandaradei (perfektní hororové scény v povídce Muzikanti a Tandaradei). Jeho husitská trilogie, kterou psal později, mě moc nenadchla, i když po literární stránce je na dobré úrovni.
Prostě, Zaklínač je Zaklínač...
(Pozn. - povídku Menší zlo jsem objevila jako první, netvrdím, že ji jako první napsal)

Ad Kafanka - udělala jste dobré rozhodnutí, protože povídky, předcházejícíc sáze, vlastně uvádějí postavy do děje a splétají nitky vztahů, příčin a následků.