Eumenida diskuze

Tibis - příběh ze života se světélkujícími paličkami pobavil. Ale skutečně reálně existují ženy i dívky, které rády čtou scifi či fantasy, a také se jim líbí filmy scifi či fantasy. Vy máte jen smůlu, že na takové v okolí nemáte štěstí.

1- čtu pořád ještě často, i když krátce, únava. Byly časy kdy jsem četla třeba i do třech do rána, když šlo o kousek, od kterého jsem se nemohla odtrhnout.
2.- proč? Nové světy, jiné světy, co kniha, to příběh, to jiný čas, země, nebo i vesmír. Protože v knihách lze dělat nemožnosti, které v reálném životě neděláte - vcítit se do aktivního hrdiny v případě, že vy sám jste pecka neprůbojná. Bát se něčeho příšerného, když víte, že ve skutečnošti tahle hrůza nepřijde (i když v dnešní době, kdo ví). Doufat, překonávat překážky, zklamat se, pomstít se, prožít tragedii a zažít katarzi, uzdravit se, poznat jiné světy, jinou dobu, jinou kulturu, zažít komické situace, trapné situace i srdcové situace. Být v každém příběhu a někde se i trochu sám poznat. Klást si otázky - co bych dělal-dělala já v této situaci, odpovídat si v lichotivém duchu a přát si, abych tu situaci nezažila osobně, protože realita by byla možná jiná. A v neposlední řadě být svědkem zázraků, cestovat na létajícím koberci, letět na hřbetě ptáka Noha, bojovat s draky, ze tří oříšků vylousknout tři exkluzivní plesové róby, najít svého krásného prince a žít šťastně až do smrti. Důvodů, proč číst, je spousta, a k tomu ten skvělý efekt, že si člověk rozšiřuje slovní zásobu, aniž by se musel slova a výrazy pracně učit a že lehčeji přijímá pravidla gramatiky, protože leckteré výrazy už má zažité a nemusí se ta pravidla složitě cpát do hlavy. Na případné nesrovnalosti jsou už různé pomůcky, takže někdy se dá říct, že čteme i z důvodu sebevzdělání, ať jde o slovíčka nebo o encyklopedii.
3.- to je hodně těžká otázka, protože každému může sednout něco jiného. Určitě méně náročnou a zábavnou knihu, která přitom může být i kvalitní. Vlastně ani na kvalitě nesejde, byly doby, kdy se s nadšením četl takzvaný brak - a jakou radost to přinášelo. Asi bych se řídila tím jestli dotyčný tíhne k nějakému konkrétnímu směru - scifi, současnost, dobrodružství, romantika. U dětí určitě neuškodí Čtvrtkovy knihy, později bych doporučily Štorchovky. A pohádky, i když tam bych zvažovala, co dát ke čtení prckům a co už odrostlejším dětem. U dospívání - pro holky třeba romány Lanczové, ta píše vážně chytlavě, pro kluky - třeba Deník poseroutky? Artemis Fowl? oboje psané lehkou rukou. A takový Harry Potter může zaujmout téměř vždy. - U studenta asi něco, co zrovna frčí. Třeba Mornštajnovou. Nebo z klasiky Remarqua, je to klasika, ale psaná velmi přitažlivě. Jo a výborně píše Pavel Kohout, ten by mohl zaujmout u mnoha knih. Asi bych doporučila spíš autory než konkrétní knihy - Dan Brown, Willbur Smith, ale i třeba Alexandr Dumas. Hrabě Monte Christo by mohl zaujmout i dnes.

Baghira: v souvislosti s "jak mo je", jakože jak se jmenuje, se mi vybavily dvě moravské pohádky, kde se hrdina jmenoval Jan a bylo to napsáno jako "bylo mu Jan." Taky mě to slovní spojení zaujalo, holt každej kraj má to svý.

Reader - to by mohlo být ono, děkuji! Už si fakt pamatuji jen útržky.

Efča M. - tohle mi připomnělo jeden román od Lanczové, tam taky unesli holku, ale ne z mejdanu, spíš při stopování, narvali ji drogama a nutili dělat prostitutku, a utekla díky pomoci zákazníka - ale nedobrovolné, podařilo se jí zavolat z jeho mobilu své matce. Takže děj není úplně stejný, ale podobný. Bohužel si nepamatuji název té knihy, a nejspíš to nebude ani ta, kterou hledáte. Přesto, shoda dost velká.

Hledám knihu, nejspíš staršího data, bylo v ní o skupince dětí nejspíš z nějakého činžáku, pamatuji si, že se starali o jeden skoro zašlý šeřík, který kvetl ve dvoře, a snažili se vydělávat přišíváním knoflíků, aby si koupili kolo - takže děj byl asi zasazen někdy do období předválečné, nebo první republiky, plus mínus. Kniha od českého autora nebo autorky.

Granada: knihu, kterou hledáte, neznám, ale můžu vám doporučit podobně zaměřenou, mě díky ní došlo, proč jsem vždycky tak převálcovaná, když se takzvaně srazím s blbcem. Ta kniha se jmenuje Kokoti jsou věční, zkuste si zagůglit, nevím jestli ještě v knihkupectví nebo jen v antikvariátu, ale je tam docela s přehledem a pochopitelně popsáno, proč se slušní lidi cítí tak zle, když jsou převálcováni zlobou nebo chtivostí jiných. (Možná se pod to dá zahrnout i ta závist a další negativní vlastnosti).

Marsep:
Podle popisu mi to přípomíná Letopisy Narnie.
Ale tam nevlezly do televize, ale do skříně (i když v dalším některém dílu se tam dostali tuším přes obraz)
Mělo to celkem asi sedm dílů, které se daly číst i samostatně, a byl v tom náboženský podtext.
A taky mě to bavilo.
(Jenže může jít o něco jiného, než co myslíte, takže - jen hádám.)

Alexander 2404 - možná jde o knihu Mezi rakví a Araratem, tam šlo taky o generační let do vesmíru.

Vitaly0472 - ohledně dotazu na Vladimíra Neffa, myslím, že hodně dobře píše (nebo psal) Josef Pecinovský. A čtivej je i Jaroslav Velinský, známý pod jménem Kapitán Kid. ((Dobře píšících autorů scifi nebo fantazíček je určitě víc, ale tihle se mi vybavili jako první.)

Paya72 - Paměti lékařovy od Dumase. Historický román s faktickými událostmi, právě z tohoto období. Má asi 10 dílů, takže bude co číst (Jsou pod různými názvy, jako Josef Balsamo, Královnin náhrdelník, všechny si teď nevybavím)

iuca:
To mi připomíná román Pevnost, ale neodehrávalo se to v Bukurešti, ale v nějaké zapadlé pevnůstce v horách. Jinak ostatní souhlasí, tajemná bytost, zachraňující dívku proti Němcům, a taky proti megaupírovi.

Tester - ke scifi, kde budou všichni v pohodě a kde se budou bavit (no, skoro), tak zkuste Romeo a Julie 2000, od Párala. Dá se to číst, je to trochu utopické, co se týče propojené globální budoucnosti, hravé, trochu romantické a trochu jako společenský román. Dobrá oddechovka. (I když to nezamýšlel jako scifi, tak ten svět trochu scifi je a sakryš, ono se tam i pracuje, ale ta práce je přece jen spíš jako zábava, rozhodně ne taková odíračka, jaká se děje v dnešní době.)

Aniday - jestli něco tak skvělého, jako je Zaklínač, tak asi Hru o trůny.

Ametynka - Hra o trůny je skvělá a stojí za kup. Jestli si nejste jistá, zkuste si ji někde půjčit. Pokud znáte seriál, pak se hodně blíží románu. Postavy věrohodné, zápletky pekelné, drsná doba, jen se to tam zrovna nehemží elfy, draky, a čarodějkami, i když draci a čarodějky se tam vyskytují. Knihy jsem měla půjčené z knihovny a o kupu pořád uvažuji, i když je mám už přečtené.

Lopezo - možná nesu dříví do lesa, nejspíš už znáte a máte přečteno, ale doporučila bych Hyperion a na něj navazující Endymion, od Dana Simmonse.

Marthas - asi o dvě stránky dozadu jsem četla dotaz na knihu o andělech, modrý obal, pírko. Možná jde o knihu Angelopolis, napsala Danielle Trussoniová, kniha má modrý obal, a není tam sice vyloženě pírko, ale křídlo... třeba to bude ona.

Koka a Marthas i Waltraud5113 - díky za nápovědu, mně to fungovalo a pak jsem to přehlasované o najednou nemohla najít. Tak jsem to vzdala, no. Ale díky za tipy!

Kusma: pohodovou knížku - povídky od Fulghuma, možná znáte, jestli ne, tak doporučuji. Povídky od Herriota - i když tam se víc míchá smutek s veselím, protože osudy zvířátek jsou pestré. Přesto se kniha moc dobře čte. Znám bohužel spíš romány vydané před 89., takže z těch nejnovějších moc tipů nedám, ale když vezmu ty staré, tak dobré jsou romány od Zdeňka Šmída - Proč bychom se netopili, Miss Porta, nebo od Jana Šmída Čisté radosti mého života. Legrační knížka je Zpráva od nebožtíka, pohodové jsou romány od Austenové, a co se týká červené knihovny, skvěle píše Hana Marie Kornerová, s přehláskovaným o (nemůžu je najít na klávesnici), napsala třeba Andělskou tvář, ságu Pán hor nebo dobrý román Prosím vás sestřičko a Děkuji, sestřičko (přestože názvy můžou evokovat slaďáky z Večerů pod lampou, jsou to fakt dobře napsané romány).

waltraud5114: zkuste Vampýrskou akademii, je to docela čtivé, lehce dobrodružné, romantické i upírské, je tam láska, hledání, nebezpečí, přátelství, myslím že by se jí to mohlo líbit. A co romány pro dívky? Ty by ji nebavily? Od klasických jako Metráček, Martina, Alžběta a Babeta, Maliny zrají v dešti, pěkný román je třeba i Michaela, Říkali jí Motýlek, nebo Slovo proměny. Ale to jsou všechno starší romány, dnes holky možná frčí na něčem jiném. Dobře píše Lanczová, i když ta se sexem nešetří. Taky by mohla zkusit povídky od Herriotta, ty jsou moc pěkné a mohly by ji bavit, co by ji mohlo bavit z oblasti scifi, nevím, moc pěkný je román Branou z Ivory a Hrdinové z Ivory, je tam dobrodružná romantika, trocha lásky a taky trochu vtipná, tyhle dvě bych jí moc doporučila, jen nevím, jestli se dají sehnat. Ale zkuste. A kdyby z oblasti Fantasy, tak moc pěkná a milá je série o Kedrigernovi (Kedrigern a hlas pro princeznu, Kedrigern a kouzelná hůlka - je jich šest dílů a dají se číst jednotlivě.)