koupit knihy

John Wyndham Parkes Lucas Beynon Harris

John Beynon · Lucas Parkes · John Wyndham pseudonymy

anglická, 1903 - 1969

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (21)

"I když si někdy myslím, že je škoda, že dokonalý normálnosti se dá zpravidla dosáhnout jen za cenu jistý ztráty individuality. A přesto to tak je. Normálnost prostě znamená průměrnost." Chocky


„Mám všechno, co doopravdy potřebuju,“ řekla „a ty nám jednou vrátíš to ostatní, Bille.“Den Trifidů


Ale lidská hloupost - a zvláště hloupost, které se v patách šíří strach - je snad bezmezná. (Den Trifidů)


Byl bez práce a jak se zdálo, bylo to jeho jediné zaměstnání. (Den Trifidů)


Humor a soucit jsou nejvýznamnější z lidských vynálezů, ale nezakořenily ještě dost pevně.


I nad celým oceánem rozlitého mléka dokážeme prolévat slzy pouze dočasně - má-li být život snesitelný, všechno mimořádné se musí stát všedním. (Den trifidů)


Každý, kdo kdy vlastnil nějaký poklad, trpěl asi věčným strachem o život.Den Trifidů


Když se holubička bojí jestřába, není to zbabělost, ale moudrost. (Midwichské kukačky)


Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku. (Den Trifidů)


Nejotřesnější na tom je, když si uvědomíš, jak hladce jsme přišli o svět, který nám připadal tak bezpečný a zaručený. (Den Trifidů)


Nepravděpodobné věci už dokážeme spolknout naráz, u neuvěřitelných nám to chvilku trvá, ale srovnáme se s nimi taky. (Midwichské kukačky)


Objevitel a vynálezce jsou kletbou obchodního podnikání. (Den Trifidů)


Osamělost vám odhalí, že jste pouhý atom, vydaný napospas nekonečnu, a neustále čeká na svou příležitost, aby vás vyděsila, strašlivě vyděsila - to je pravý záměr osamělosti, a to jí také nesmíte nikdy dovolit. - Den trifidů


Smrt je pouze příšerný závěr živosti, teprve rozklad znamená definitivní zánik. (Den Trifidů)


Spoléhat na druhé je vždycky ponižující, ale nemít nikoho, na něhož byste se mohli spolehnout, je ještě mizernější. (Den Trifidů)


Spousta lidí jako by pořád nemohla pochopit, že když tě má brát vážně, musíš k němu mluvit jeho vlastní řečí. Když na ně spustíš bandurskou a cituješ přitom Shelleyho, berou tě jako nějakou cvičenou opici nebo něco na ten způsob, ale tomu, co povídáš, nevěnují nejmenší pozornost. Musíš prostě mluvit hantýrkou, jakou jsou zvyklí brát vážně oni. A platí to i naopak. Polovina politické inteligence, co chodí řečnit k dělníkům, nedokáže ty svoje moudrosti prodat - a ne snad proto, že by své posluchače převyšovali, ale protože většina z těch dělníků naslouchá spíš jejich hlasu než slovům, takže jim zas spousta věcí druhým uchem uteče; připadá jim to prostě víc jako fantasmagorie než jako běžná lidská řeč. Spočítal jsem si tedy, že je potřeba osvojit si několik různých způsobů řeči a používat vždycky ten pravý na pravém místě - a občas taky ten špatný na špatném, zvlášť když to od tebe nikdo nečeká. To bys nevěřil, jak to s lidma dokáže zacloumat! (postava Cokera v knize Den trifidů)


Stádo ovcí nedoženeš na trh přímou cestou, ale vždycky se najde nějaký způsob, jak je tam dostat.Den Trifidů


Tvrdošíjný odpor pohlédnout skutečnosti do tváře nic nespraví, natož aby nám pomohl. (Den Trifidů)


V chaosu slepých jednooký králem. (Den Trifidů)


Zde odpočívá panna přesycená láskou. (den Trifidů)


Zvyky v jednom století zatracované jsou v jiném parodovány. (Den Trifidů)