Jáchym Topol citáty

česká, 1962

Citáty (10)

"... tak vymaloval i Mikeše, mluvícího kocourka, co ho ukradnou cikání, a ta krvička Micinka ze Světic ho chce vojet, a vůbec všichni cizí mu ubližujou, ale Mikeš tím vším projde, prosadí se v cirkusu, kde jinde, dyť taškáři jsme rozený, pozná svět, navíc vychovává svého následovníka, čertovo kvítko kočičí, Nácíčka, jakože fašounka, víme? (...) To bylo eště před druhou světovou, Mikeš byl chytrej, nikdo nevěděl, kam se válečný štěstí přikloní, takže mít v rodině aspoň jednoho fašounka bylo setsakra výhodný." (Citlivý člověk)


"Bára je člověk, který má svůj střed. Potkáš spoustu zářivých, krásných, inteligentních bytostí a u jedný z milionu poznáš, že je to člověk, co má střed. Ona je vědoucí Čína a já revolucemi zmítaná banánová republika."


Bratříčku, proč ses obul do těch gumových bot? Nožky ti budou moc dlouho hořet. V té gumě.


Cítil jsem se špatně. Jako u zubaře v čekárně. Neustálý nervy. Škola byla pro mě nepřítel. Vůbec jsem nevedl sešity, vůbec nic jsem si nepamatoval. Jednou jsem se vzbudil, nějak oblík a vyběhl. Moc jsem se divil, že je škola zavřená. Byly tři ráno. Stres nakonec vyvrcholil tím, že jsem dostal horečky, a dokonce byl sledovanej na psychiatrii. Ke škole jsem vždycky cítil nenávist a nemůžu říct, že by mě to opustilo.


Chlapy donutili běhat dokolečka, aby se unavili. Pak je zahnali do stodoly a upálili. Ženský a děti upálili v druhý stodole. Proč se lidi nebránili? Protože Slovan je hovado? Ne, oni tomu prostě nevěřili. Do poslední chvilky. Že by házeli děti do ohně. Proč by to někdo dělal? Nikoho nenapadlo, že se to stane, než se to začalo dít. To měli vrahouni dobře vymyšlený.


Já prostě použiju to, co mi říkal můj kamarád Michal Singer, že když on dělá něco, když maluje, tak už i pozdrav zabíjí. A to je opravdu taková infantilita, je to hrozný, je to opravdu pitomý, ale fakt jako při tom dělání mi opravdu vadí říkat komukoliv čau. A navíc fakt cejtíš takový hrozný nervy, že ty lidi otravuješ a mučíš ty nejbližší; přitom možná to co děláš, to co ty píšeš, se ti nevede, že jo - je to třeba blbý. To je hrozný! Kdyby aspoň člověk je votravoval a mučil a tejral a řval a byl nepříjemnej a věděl, že pak přinese nějakou knížku bezvadnou...aspoň měl tu jistotu, tak by to šlo. A když je to vlastně furt nejistota, tak je možná lepší se sbalit a vypadnout.


Musíš tomu všemu trochu věřit – aby ses neztratil – aby tě nenapadli bezbrannýho velký psi – nepřejelo kolo – nedostala černá vdova, svině – doma, na konci světa, potmě.


Musíš tomu všemu trochu věřit. Aby ses neztratil aby tě nenapadli bezbrannýho velký psi nepřejelo kolo nedostala černá vdova svině doma na konci světa potmě.


Pro intelektuály jsme byli špinaví androši, pro androše zase zasraný intelektálové.


Před očima mi pochodovaly hroby. A v nich lidi. Nepříjemný okamžik..nepříjemný tak silně, že jsem si ho spletl se skutečností.