Miluju tě k zbláznění

od:


KoupitKoupit eknihu

Básnická sbírka, obsahuje cykly Náhodnejch 23, Vlhký básně a jiný příběhy, Krajina s Indiánama.

https://www.databazeknih.cz/images_books/58_/5839/miluju-te-k-zblazneni-5839.jpg 4.3109
Žánr:
Poezie
Vydáno:, Atlantis, Revolver Revue
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Přidat komentář
ronnie_vrh
15. ledna

jedna z mejch oblíbenejch věcí je opilá si v noci číst tyhlety verše a topit se v nich, dělat, jak moc jim rozumím a užívat si ty naštvaný slova, co se zdaj tak lehký, tak náhodný, a přitom jáchym topol v jednom rozhovoru popisoval psaní svých básní jako nekonečný proces opisování a opravování, dokud nedojde k pomyslnému lehkému stavu bez tíže, ke kterému stálo hodně těžkosti se dostat.
tuhle poezii prostě miluju k zbláznění

000nugatovej
17.10.2018

Tahle "nazlobená" poezie mne baví. Tak třeba:
"sráči, ty sráči"/ slyšel zřetelně pohrdání / v hlase toho září" (báseň Září, str. 17)
A vysvětlení té nazlobenosti (spojené s toužebným postesknutím):
"kdyby tahle něžná kráska / ... / věděla že svou agresivitu / vybíjím v pitomých sprostých básních / o samotě v noci / nepřešla by na druhý chodník / usmála by se" (báseň Pitomé sprosté básně, str. 44)
Prostě takový je život lyrického subjektu této sbírky:
"vůbec nechci, ale musim / vím že musim / protože nevim vůbec nic" (báseň Emoce, str. 118)

mahdal
12.10.2018

Tuhle knihu jsem četl už podruhé a stále objevuji nové myšlenky a zajímavé postřehy z každodenního života rozervaného člověka. Syrové verše mě nutí k zamyšlení nad běžícím životem, který ale nežijeme - přežíváme. Ostrost, depoetizace, strohost básní jakoby nutila čtenáře číst dál, jako by ho dále popichovala. Jenže - co je dál? Zase jen další den... Škoda, že Topol nepublikuje častěji.

lukas.fojtu
15.04.2018

Spolu s Krchovskyho sbirkami se tyci na vrcholu zebricku cesky poezie...

rubicka
10.04.2018

Topol má dar psát krutou pravdu, která hodně bolí, ale taky svou opravdovostí hladí - Vstanu a du
řvu láskou potichu trpim a du

Damato
08.02.2018

Asi mám trochu problém- a vyloženě pocity-nepocity. Něco ve mě chce psát, že to bylo ulítlé, něco mi brání to napsat takhle naostro. Možná tím, že divadlo Sklep jsem jako mladá hodně sledovala a na Vávru se Šteindlerem jsem nedala dopustit a tím také později Monika Načeva vstoupila do mého rozporuplného světa, kdy jsem záviděla spolužákům jejich brigády SSM ( kam mi tatínek pod hrozbou okamžitého vydědění zakázal vstup) a na druhou stranu jistého rebelství , které mě právě k těmto útvarům, jako Sklep nebo Vpřed přitahovalo . Takže zpět ke knize- možná se to dá brát jako jakási vzpomínka na jakési vzpoury a úlety mládí a časné dospělosti, ale jako hodnotnou literaturu bych to asi určitě nebrala.

-Pečivo-
29.01.2017

Něco skvělý, něco míň. Ani po třicítce jsem nepronikl do tajů poezie a Topolova próza mi přijde mnohem lepší. Navíc mám pocit, že autoři, kteří píšou jak poezii tak prózu, tu poezii vždycky píšou zlitý. Nevim jak Topol teda.

Znám osobně jen jednoho autora a ten to tak dělá vždycky. To sice neni na škodu, ale asi by to člověk měl pak taky číst zlitej. Já mám ale problém, že nemůžu míchat alkohol a čtení, protože si nepamatuju co pak čtu a hlavně prej nesmím chodit nalitej do práce. Jelikož čtu poezii jedině ráno na záchodě, tak je toto opravdu veliký a neřešitelný problém. Srovnatelný třeba s konflikty na Blízkým východě.

02.10.2015

Rozporuplný pocity. Přesně to jsem cítila, když jsem četla Miluji tě k zbláznění v r. 1991 a stejně tak dnes. Jedná báseň ve mně vyvolá euforii a o pár stránek dál knihu znechuceně odložím. Bizarní sprostá milostná poezie. Avantgarda, které ne vždy rozumím. Jak je jiné ji číst a jak jiné ji poslouchat zpívanou od Filipa Topola. Ano, Psí Vojáci ji dokázali pozvednout na vyšší úroveň. To spojení (ne)veršů a hudby je zcela mimořádné. A kdo to zažil, tak se mnou asi bude souhlasit.
-------------------------------
nedělní chvilka poezie

jsem tak děsně inteligentní
a šíleně sečtělej
že ti vůbec nerozumím
letištní hajzl
je míň frekventovanej
než muj mozek
navštěvovanej démony
měla bys mě vidět !
jsem opravdový básník
když tiše a skromně
močím z postele
a těším se na další vavříny
mám pocity vesmírný hrůzy
který zakouším za celý lidstvo
a tak se nezlob
ale vůbec nerozumím tomu
že mi nechceš vykouřit péro

v neděli večer
když je mi blbě

Finskej
06.02.2014

"Když sereš na hvězdy / padá ti to na hlavu." Básně Jáchyma Topola, dnes už v podstatě klasika. Pozoruhodné obsahem i svérázným přístupem k jazyku českému. A krom jiného i dokonalá sonda do existence za socialismu. Řadu Topolových textů zhudebnili Psí vojáci, svůj díl práce odvedla i Monika Načeva.

WEIL
20.08.2011

Co zažil J. Topol za minulého režimu, to zapsal i do poezie. A tohle je výsledek.

Miru
31.05.2011

"A duše na talíři rozprostřená je jak lágr....sebe si nesu svůj otrok, sebenegr..." aneb každej si hledá svý, kam sebe vrazit. Jedna z nejlepších knih poezie, která se mi kdy dostala do rukou.

Arlique
02.01.2011

Jedna z nejlepších knih české poezie

Štítky

poezie

Autor a jeho další knihy

Jáchym Topol

Jáchym Topol
česká, 1962

všechny knihy autora

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených2x
v Přečtených185x
v Čtenářské výzvě4x
v Doporučených10x
v Knihotéce53x
v Chystám se číst69x
v Chci si koupit10x