koupit knihy

Francis Bacon

anglická, 1561 - 1626

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (78)

"Není dokonalé krásy bez jisté nedokonalosti proporcí." (Eseje, čili rady občanské a mravní)


„Ctižádost je jako žluč, šťáva lidského těla, která člověka činí činným, bdělým a pohyblivým. Když jsou její vývody ucpané a nemá potřebný odtok, stává se palčivou a tím zlou a jedovatou.“


„Ctnost je jako drahokam, nejlépe vynikne, jeli prostě zasazen.“


„Čas je největším novátorem.“


„Dobrota je ze všech ctností a důstojností ducha nejvyšší hodnotou, blízkou božství; bez ní je člověk neklidnou, zlomyslnou a ubohou věcí, o nic lepší než kdejaký hmyz.“


„Důkazy jsou protijedem proti jedu očitých svědectví.“


„Hněv dělá nudné lidi vtipnými, ale udržuje je v chudobě.“


„Jen řídíce se podle přírody, můžeme si ji podřídit.“


„Jsou lidé, jejichž přirozeností je nezájem o cizí dobro.“


„Když se ptali Thaleta, kdy se má člověk ženit, řekl: "Mladí lidé ještě ne, staří už ne."“


„Krásná tvářička je doporučení beze slov.“


„Láska čistí krev.“


„Láska se lépe vyjímá na jevišti než v lidském životě. Neboť na jevišti bývá láska předmětem komedií a tu a tam tragédií, ale v životě natropí mnoho neplechy, někdy jako siréna, jindy jako fúrie.“


„Lidské vědění a moc jsou totožné. Vědění je moc.“


„Mlčení - ctnost hlupáků.“


„Největší díla zásluhy o obecné blaho nalézáme na účtech mužů neženatých a bezdětných.“


„Není nic moudřejšího, než přesně vědět, kdy máš co začít a kdy s čím přestat.“


„Nic nepůsobí ve státě více škody, než když chytráci jsou považováni za muže moudré.“


„Přísnost vzbuzuje bázeň, ale hrubost nenávist.“


„Statečně pomlouvej, vždy něco ulpí.“


„Závist nezná oddechu.“


„Závist si nikdy nedělá svátek.“


„Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.“


„Znalost příčin je skutečná věda.“


„Ženy jsou milenky mladých mužů, družky středního věku a ošetřovatelky starců.“


Běží-li člověk po nesprávné cestě, vzdálí se pravdě tím více, čím je schopnější a rychlejší.


Bohatství je dobrou služkou, ale tou nejhorší paní.“


Člověk totiž věří tomu, co chce považovat za pravdivé. Protože nemá dost trpělivosti k objevování, zavrhuje věci nesnadné, dále věci střízlivé, jež jdou do větší hloubky, neboť je pověrčivý. Zamítá rovněž světlo zkušenosti, protože je pyšný a nadutý, aby se nezdálo, že v mysli prodlévá u věcí nepotřebných a pomíjejících, dále odmítá věci paradoxní, poněvadž podléhá běžnému mínění.“


Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele.


Chování lidí by mělo mít vlastnost jejich šatů; nemělo by být příliš volné, ani příliš těsné, ale pohodlné na práci a pohyb.“


1