Eseje o věcech veřejných přehled
Výběr esejů pěti významných britských a irských autorů (filozofů, spisovatelů, dramatiků, novinářů) poskytuje barvitý a užitečný přehled dějin ostrovní esejistiky, co se týče odlišného stylistického zpracování, výběru témat a historického období vzniku jednotlivých textů. Počínaje rozvahou zakladatele novověkého empirismu sira Francise Bacona na téma lidské ctižádostivosti, přes odlehčenou satiru Thomase Dekkera, v níž tento alžbětinský pamfletista vypomáhá elegánům radou, jak se chovat v divadle, či sarkasmus z pera Jonathana Swifta nabízejícího nemilosrdné řešení, jak naložit s novorozenými dětmi žebráků, po kritické eseje „krále paradoxu“ G. K. Chestertona, s humorem a nadhledem rozebírajícího nedostatky, absurdnost a nelogičnost lidského chování a fungování společnosti obecně. Zkusme se tedy začíst do myšlenek, které nám mohou pomoci reflektovat dnešní stav společnosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Eseje o věcech veřejných. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 4 komentářůSouvisející novinky - Eseje o věcech veřejných (1)
57 nových eknih zdarma ke stažení
22.02.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Eseje o věcech veřejných v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 6x |
| v Mé knihovně | 16x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v Chci si koupit | 5x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Autoři knihy
irská, 1865 - 1939 Jonathan Swift
irská, 1667 - 1745 Francis Bacon
anglická, 1561 - 1626 Gilbert Keith Chesterton
anglická, 1874 - 1936 Thomas Dekker
britská, 1572 - 1632

88 %
20 %
72 %
50 %
Taky jsem čekal víc. Chápu, že to dobově podmíněné, že všichni ti pánové žili v úplně jiném morálním, estetickém, politickém a nebo i genderovém kontextu, ale je to hodně vzdálené a je to spíš jakýsi dokument doby. Bral jsem to ale do ruky s tím, že i přes dávnověkost textů to promluví k nám, současníkům. A to se stalo minimálně. A dokonce jsem si uvědomil, že nemuísm pana Chestertona, jeho ironie je pro mne taková jalová a drobet samoúčelná - vlastně nechápu, co se Karlu Čapkovi na něm tak líbilo. Ale možná jsme se jenom nepotkali.