Taró Hirai

Edogawa Rampo, Edogawa Lampo · pseudonymy

japonská, 1894 - 1965

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Zrcadlové peklo Zrcadlové peklo

Edogawa Rampo je v českých luzích a hájích docela neznámý a trochu nechápu proč. V Japonsku jsou jeho povídku a novely slavné, byly mnohokrát zfilmovány a animovány. Je jedním ze zakladatelů japonské verze detektivních románů a erotického groteskního nonsens. A je to asi moje krevní skupina. V porovnání s ostatními detektivkami je Edogawa takový japonsky úchylný. Prostě mňam. Tahle sbírka obsahuje šest povídek a jednu novelu - Slepá bestie. Bohužel novela, která zabírá skoro půlku knihy, je asi nejslabší. Je hrozně roztahaná a končí velmi neuspokojivě. Se zbývajících šesti povídek to jsou dvě, které mě zaujali nejvíc. Člověk křeslo je velmi skvěle napsaný a gradovaný příběh, který je přesně o tom jak se jmenuje ta povídka. Postupně rostoucí pocit neuvěřitelnosti a znechucenosti vyústí ve skvělý závěr, kdy vlastně ani mi ani hlavní hrdinka netuší jestli se jí někdo doopravdy neschovává někdo pod zadkem. Další povídka - Housenka byla docela síla. Kombinace znechucení, izolace, týraní a sexuality je prostě skvěle namixovaná. Prostě fuj, ale pětihvězdičkové fuj. Edogawa mě zaujal a pokusím se najít jeho další (asi anglické) překlady. Ještě poznámka k doslovu. Jan Levora tam má pěknej překlep, kde vliv na Edogawovu spisovatelskou dráhu připisuje Morganu Freemanovi (předpokládám, že to měl být R. Austin Freeman - autor anglických detektivek a ne slavný herec). Ale alespoň si to nespletl s vrahem Arthurem Phillipem Freemanem.... celý text
SirChico


Zrcadlové peklo Zrcadlové peklo

Dlouho jsem se snažil ke knize dostat. Dostala mne už vazba knihy samotné. Bez klasického hřbětu s barevně vyvedeným jménem autora a vazbou .... Edogawa Rampo. E.A.Poe je úžasný představitel temna, Edogawa Rampo je zcela jiný level. Nevím jestli je to naprosto jiným světem příběhů (třefně poznamenáno ... zdi z papíru omezují záhadu zamčeného pokoje) nebo pojetím. Pod dojmem Slepé bestie jsem hranici mezi detektivním příběhem a hororem nepoznal. Opačná logika nehledání vraha, ale být vrahem vše nahrazuje děsem, hororem, neskutečným pohledem a zvrácenou fantazií a detailním popisem ....... celý text
Vec1980


Zrcadlové peklo Zrcadlové peklo

Nijak zvlášť nezaujalo. Naštěstí povídky nebyly hrůzostrašné, jak inzerovala anotace, spíš detektivní, snad s výjimkou velice odpudivé poslední novely, kterou jsem nakonec musela odložit. Ostatní jsem hodnotila a okomentovala samostatně. Zajímavé setkání s autorem, který si vzal za pseudonym fonetický přepis jména svého vzoru E. A. Poea. Jinak z povídek nečiší ani japonská kultura či mentalita, ale ani nezanedbatelné stáří bezmála sta let. Česká vazba knihy je opravdu překvapivá, nic podobného jsem ještě neviděla a zprvu jsem se lekla, zda je to tak v pořádku. Dle všeho ano - hlavně se dala báječně otevírat, a tudíž číst. Na ilustrace jsem mrkla jednou dvakrát, pak už ale raději ani ne...... celý text
soukroma



Tajemná žena markýze Ogawary Tajemná žena markýze Ogawary

ekniha je znovu v prodeji Podle tiráže viz. níže jde o druhé upravené vydání Kniha se četla dobře – šokující vyuzlení. Tajemná žena markýze Ogawary Copyright © Edogawa Rampo, 1954 Translation © Jaroslav Jelínek, 2021 Cover © Splendidum družstvo, 2022 Czech Edition © Splendidum družstvo Vražné, Hynčice, 2022 Druhé upravené el. vydání ISBN 978-80-7681-021-1 (EPUB) ISBN 978-80-7681-022-8 (MOBI) ISBN 978-80-7681-023-5 (PDF) Podle japonského originálu 化人幻戯 , přeložil Jaroslav Jelínek.... celý text
Pavla65


Zrcadlové peklo Zrcadlové peklo

Zajímavá sbírka příběhů. Strašidelné? Neřekla bych. Groteskní? Určitě. Ač nemůžu říct, že bych se do knihy naplno ponořila, bavily mě povídky natolik, aby mi zpříjemnily dlouhé cesty MHD. Nebo je možná lepší slovo pobavily, protože nelze říct, že by pro mě byly příběhy "příjemné". Jsou divné, odporné, ale v nápaditosti originální. Nemůžu říct, že bych se kdy někde setkala s něčím jako Člověk křeslo, což je asi moje nejoblíbenější povídka ze sbírky. Je to velký bizár a křeslo popsané tak do detailu, že ho člověk úplně vidí před očima. Že by ve mně povídka probudila nový typ paranoi? Zajímavé, avšak dost předvídatelné byly i psychologizující povídky Vražda na kopci D. a Psychologický test. Ostatní příběhy také ušly, avšak ničím mě nenadchly, nevystupovaly tak moc z řady. Zkrátka mě nenapadá, co o nich říct. Prostě čtivé, trochu zvláštní povídky. Nejméně mě bavila bohužel nejdelší povídka, Slepá bestie. Koncept by mohl fungovat, pokud by byl příběh mnohem kratší. Po prvním případu už bylo vše velice repetitivní, a ač byly způsoby vypořádávání se s obětmi originální a někdy dost bizarní, nerealističnost způsobila, že povídka nebyla ani trochu strašidelná, ale jen nechutná. Celkově byla tato kniha za mě průměr. Ukrátí čas, pobaví, ale v paměti nejspíš neutkví. Hvězda navíc za originalitu nápadů a za naprosto nádherné vydání, které by si samotné zasloužilo 5*. Ilustrace byly zajímavý mix typických japonských grafik a bizarních současných ilustrací, což mi na vibe knihy dokonale sedí. Možná by se o nich dalo říct, že jsou ošklivé, ale to podle mě groteskní povídky Edogawy Ranpa naprosto vystihuje. Také cením krásné barevné vázání, které nejvíc zazářilo na hřbetu. Prosím, víc takových vydání, Argo!... celý text
BeyondHorizon