Sven Lindqvist

švédská, 1932 - 2019

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Vyhlaďte všechny ty netvory
Vyhlaďte všechny ty netvory
Si mŕtvy: História bombardovania
Si mŕtvy: História bombardovania

Nové komentáře u autorových knih

Vyhlaďte všechny ty netvory Vyhlaďte všechny ty netvory

„Masakr. Brutální léčba šokem. Těžce stravitelný mix* cestopisu, osobních zamyšlení, fantasmagorických snových sekvencí i střípků ze života autora, odporných činů kolonizátorů, cestovatelů či diktátorů a k tomu kritické čtení (ne)relevantní literatury z pohledu postkolonialismu. Fascinující. Obsah je ve všem shrnutém a vybraném velmi hutný a zajímavý, nutí k zamyšlení, přemítání, hledání dalších informací. Zpracování je diskutabilní. Ale forma, ta je strašná a pro mě odrazující. Kdyby se to alespoň více drželo v úvodu vytvořeného rámování (ne)cestopisu po historii koloniálních zvěrstev. Zůstalo to ale někde na půli cesty... Ne, že by každá z částí neměla něco do sebe. Některé historické události i fakta jsem znal, ale spousta dalších mi zůstala skryta. Zaujala mě především výprava na záchranu Emina paši, silná káva jsou také Darwinovy zápisky o genocidě původních obyvatel Jižní Ameriky (Cesta kolem světa), nebo shrnutí osudu Tasmánců. To vše je rozhodně více než hutné číst dohromady a v kontextu. Jenže, každá ze složek není podrobná a míchá se to "každý s každým". Mě to pak nutně vedlo k dalšímu studiu a zjištění, že jedna věc je snaha o kontext, druhá je ale nedotažené zjednodušení. Rozumím, o co autorovi šlo, ale na mě to nefunguje. Jestli něco v literatuře opravdu nemám rád, tak klišé "píšu o tom, že píšu." A pak to, když se zjednodušuje historie s konkrétním cílem. I kdyby byl tisíckrát správný. ...a taky jde bohužel o další z knih (formou i obsahem), které čtou již přesvědčení lidé. Naopak ti, kteří by ji číst měli, si k ní asi nikdy cestu nenajdou. CITACE: "Těžko se vyhnout řečem o neutuchajícím vyhlazování celých národů, jímž se vyznačovalo celé 19. století. To my jsme myšlenku na něj potlačili. To my si ho nechceme připomínat. Přáli bychom si, aby genocida začala a taky skončila s nacismem. A byl by klid. (...) Vzduch, který Adolf Hitler i všichni lidé na Západě v době jeho dětství dýchali, byl prosycen přesvědčením, že imperialismus je biologicky nezbytný proces, který dle zákonů přírody nevyhnutelně vede k zániku podřadných ras. A v době, kdy Hitler tuto tezi nanejvýš svérázně aplikoval v praxi, už měla na svědomí miliony a miliony lidských životů." OFF TOPIC 1) Souběžně s knihou jsem také sledoval seriál Život na naší planetě, kde je zmínka o rodu Lystrosaurus. Ten díky svému "oportunismu" tvořil po určitou dobu 95 % všech suchozemských obratlovců. Je to jediný případ, kdy na Zemi v takové míře dominoval jediný druh nebo rod suchozemského živočicha. Oni sami pak později vyhynuli "na úkor" známějších dinosaurů. No a tento přístup myšlení o přirozeném střídání druhů byl v Darwinově době dle této knihy uplatňován i na konání člověka a jeho ovlivňování biodiverzity (mj. Charless Lyell), pokud ne rovnou na rasy lidí ("krvaví necivilizovaní divoši" apod.). Každý živočich, který se natolik rozšířil, počty dalších druhů snižoval (nebo rovnou vyhubil). Lidstvu tedy z mého pohledu zaslouží bod alespoň "za snahu", že si to konečně začíná uvědomovat. A oproti 19. století se "na tom maká". Teď by to chtělo ještě lidstvo převést podobně od mezinárodního realismu k liberalismu (války, mezinárodní organizace atd.). OFF TOPIC 2) Při čtení jsem narazil na tuto citaci: "Na území dnešních Spojených států žilo zhruba pět milionů původních Američanů. Počátkem devatenáctého století jich zbývalo půl milionu. V roce 1891, kdy proběhla bitva u Wounded Knee, poslední velký masakr amerických indiánů, spadly počty domorodých obyvatel na absolutní dno: čtvrt milionu neboli pět procent původního stavu." A pořád mi hlavou vrtalo, že už jsem něco takového o Severní Americe někdy četl. A ano... "Dnes se odhaduje, že Severní Amerika přišla během krátké doby o 34 ze 47 rodů velkých savců a Jižní Amerika jich ztratila 50 z původních 60. Zmizely šavlozubé kočky, které tu nerušeně lovily po 30 milionů let, a stejný osud potkal i gigantické pozemní lenochody, původní americké koně, velbloudy, velké hlodavce i mamuty. (...) nejčerstvější výkaly a nejmladší kosti pocházejí z doby, kdy Ameriku zaplavili lidé, tedy z doby 12 000 až 9 000 př. n. l. Jen na karibských ostrovech, zejména na Kubě a Hispaniole, se našly výměšky pozemních lenochodů z období okolo 5000 př. n. l., tedy také z doby, kdy se přes Karibské moře přeplavili první lidé a tyto dva velké ostrovy osídlili." (viz Sapiens: Stručné dějiny lidstva) * Psáno předtím, než jsem si přečetl popisek na zadní straně, který něco podobného – jen v pozitivním zabarvení – píše taky. Čekal jsem totiž po osobním doporučení něco trochu jiného. Soudržnějšího.“... celý text
— puczmeloun

Si mŕtvy: História bombardovania Si mŕtvy: História bombardovania

„Otravnejšiu knihu som ešte nečítala. Sústavne tam musíte listovať, lebo jednoducho kniha nenadväzuje v jednej línii štýlom 1.. 2.. 3, ale čítate 1 odstavec pod ním je odkaz napr. číslo 58, tak teraz listujete v knihe hľadáte 58 odstavec a tam je zas je odkaz napr. na číslo 140 tak zas listujete.... Namiesto toho, aby to bolo v náväznosti napísané, tak sa len sústredíte na číselka. Ak čítate odstavec po odstavci 1 odstavec, 2 odstavec, 3odstavec atď, tak nedáva kniha žiadnu logiku. Logiku kniha dáva, ak listujete ako idiot... Tých pár strán, čo ma bavilo listovať, tie boli zaujímavé, ale 10min max som vedela trpieť takúto blbinu listovaciu“... celý text
— sattah

Vyhlaďte všechny ty netvory Vyhlaďte všechny ty netvory

„Kdyby se objevila čtenářská výzva „Kniha, jejíž děj se odehrává na hranici Alžírska a Nigeru“, titul Vyhlaďte všechny ty netvory by byl žhavým kandidátem. Strhující román na pomezí cestopisu a eseje střídá příběhové roviny, kdy na jedné straně sledujeme osudy utlačovaných národů na konci 19. století, na druhé straně prožíváme se Svenem Lindqvistem strastiplnou cestu nehostinnou Saharou. Informace, že s koncentračními tábory přišli poprvé Britové během Bůrských válek, je relativně známá. Ovšem o pozadí kolonizace černého kontinentu, řádění evropských imigrantů v Tasmánii či vytlačování indiánů anglosaskými osadníky toho víme poměrně málo. Lépe řečeno, nechceme vědět. Jak zdůrazňuje autor knihy, dokud se genocidy původních obyvatel neodehrávaly v srdci Evropy, budily kontroverze pouze v intelektuálních kruzích. Konec 19. století poznamenaný boomem Darwinovy evoluční teorie žel lidským právům a demokracii příliš nepřál.“... celý text
— Metcheque

Vyhlaďte všechny ty netvory Vyhlaďte všechny ty netvory

„"Nescházejí nám znalosti. Co nám chybí, je odvaha uvědomit si, co vlastně víme, a vyvodit z toho důsledky." Zásadní věta, která shrnuje podstatu této knihy i černého svědomí Evropanů. Kniha je, zejména ve sve první polovině, rozborem inspiračních zdrojů Josepha Conrada při psaní jeho knihy Do srdce temnoty, která pojednává o dopadech hrůzovlády Belgičanů v Kongu. Popisují se souvislosti dobového kolonialismu, antropologických poznatků, objevitelského patosu a literárních příběhů. Ve druhé polovině už se Lindqvist věnuje zejména zasazení holokaustu do kontextu německého, ale potažmo celého evropského, kolonialismu a zejména tehdejšího ospravedlnění vyhlazování "slabších" ras. Holokaust byl moderní formou téhož. Byl unikátní jen v tom, že se děl v Evropě.“... celý text
— memphisz

Vyhlaďte všechny ty netvory Vyhlaďte všechny ty netvory

„Knize se minulý rok u nás dostalo v jistých kurzích velmi vřelého přijetí a recenze byly velmi pozitivní o to větší bylo moje zklamání. Pokud bych měla dát knize přízvisko, pak by to bylo: O kolonialismu pro začátečníky. Asi nejzajímavější je na knize souhrnné sepsání zločinů (z dnešního pohledu ) kolonialismu evropských zemí v Africe a málo i v Latinské Americe. Tyto pak autor vkládá do souvislostí a spojuje například s myšlenkou holokaustu. Z neznámého důvodu, ale autor píše i o své cestě do Afriky, kterou s dějem knihy nepropojuje a tak působí celkově velmi rušivě. Naprůměrné hodnocení dávám hlavně proto, že kniha obsahuje myšlenky, které by si asi měl přečíst každý a nabízí je v celkem čtivé formě (přečteno za dva večery). Čtenáři tak nabízí odrazový můstek ke studiu tématu kolonialismu, například četbě vynikajícího díla Josepha Conrada na kterého jsou v knize četné odkazy.“... celý text
— luc_hru

Přejít na knížky autora