Simona Nečasová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1991

Populární knihy

Tajemství ztracené holčičky
Tajemství ztracené holčičky
Slza touhy - Román pro dívky, které rády sní
Slza touhy - Román pro dívky, které rády sní

Nové komentáře u autorových knih

Tajemství ztracené holčičky Tajemství ztracené holčičky

„Příběh, ve kterém hlavní hrdinka čelí kostlivcům z "rodinné skříňky" a zároveň usiluje o mladého atraktivního vdovce, který se stará o dvouletou dceru. Větší problémy než s duchem zavražděné holky má hlavní hrdinka s vyšinutou ženou, jež si dělá zálusk na stejného muže. Román je velmi čtivě napsán a ani obsahem mě nenudil, proto nemám problém ani s udělením čtyř hvězdiček ani s doporučením knihy druhým.“... celý text
— Kakho-Oto

Tajemství ztracené holčičky Tajemství ztracené holčičky

„Kniha na první pohled zaujme svou obálkou, ta je hodně povedená, avšak bude i obsah tak povedený. Hana po přestěhování z města na venkov si vysnila pohodový život, chce provést po rozchodu s přítelem restart života a to se jí díky dědictví kdy získala roubenku na kraji lesa poštěstí. Již po přistěhování se jí začínají dít podivné věci, okna se samy otevírají, nadpřirozená mlha před kterou utíkají zvířata zpět do lesa, a duch malé holčičky který ji prosí o pomoc, díky těmto příhodám začíná pátrat co se tu vlastně děje a proč se duch zjevuje právě ji. Až doposud byl děj super, lehký hororový nádech s detektivní zápletkou kdy chcete vědět proč se to vlastně děje, tady do příběhu vstupuje romantická linka a já už vlastně žádné klady ke knize nemám. Hana mi jako hrdinka z počátku byla sympatická a líbila se mi její odvaha kdy chtěla přijít na kloub záhadě, ale po příchodu Tomáška na scénu mi chováním začala připomínat ubrečenou náctiletou bez špetky rozumu, Tomáš ačkoliv v knize měl zastávat kladného hrdinu - kdybych mohla vezmu ho lopatou tak nevyrovnaného a nesympatického chlapa s hromadou vlastních nevyřešených problému bych ve své blízkosti nesnesla. Celá kniha byla protkaná zdrobnělinami - Hanička, Tomášek, Maruška, Růženka , Amálka.. od poloviny knihy mi to začalo dost vadit a extrémně mě to při čtení rušilo, když si k tomu připočtu časové nejasnosti - rande si domluvíme na 20h ale v 18 jsem u tebe jak na koni Knihu jsem dočetla jen ze zvědavosti zajímalo mě rozřešení příběhu ducha holčičky - ten se povedl, zbytek knihy byl za mě podprůměrný“... celý text
— Erinyie

Tajemství ztracené holčičky Tajemství ztracené holčičky

„Příběh s nádechem duchařiny? Proč ne Už při pohledu na obálku knihy jsem měla chuť si ji přečíst. Hlavní postava - Hana se odstěhuje z velkoměsta téměř na samotu, do roubenky. Konečně chce začít žít podle sebe a věří, že zde se ji to povede Ale bude to tak jednoduché a dle jejích představ? Nebo ji to někdo - něco naruší? Haně se začne totiž zjevovat pravidelně duch.. duch malé holčičky Ale proč? Co od ní chce? Vydá se tak do vesnice pátrat, ale měla to dělat? Na co přijde? Odhalí něco co odhaleno nikdy nemělo být? Nechyběla zde ani romantická linka, když se Hana na první pohled zamilovala do mladého vdovce z vesnice. Děj příjemně ubíhá, čte se poměrně dobře, i když jsou tam občas nějaké drobné nesrovnalosti, ale rozhodně bych to nenazvala žádnou tragédií. Doporučila bych knihu číst spíš na podzim, třeba při dešti s hrnkem dobrého čaje ne když venku paří sluníčko, jako jsem to udělala já Dodá to knížce tu pravou atmosféru.“... celý text
— lucie.svobodova

Tajemství ztracené holčičky Tajemství ztracené holčičky

„nedocetla jsem ani do stranky 50, psano strasne detinskym stylem, jako bych cetla ucebnici cestiny, ne realnej pribeh, co ma zaujmout“
— corpse.bride

Tajemství ztracené holčičky Tajemství ztracené holčičky

„Tak kde bych začala. Kniha mě zaujala anotací, četla se dobře text ubýhal a nebylo tam nic zdlouhavého. Ale neustále mě vytáčelo, že když už tam bylo nějaké jméno furt se všem říkalo zdrobnělinou. Takže to byla neustala Hanička, Helenka.. a kdovi jaký jména ještě. Taky musím říct, že teda jako některé ty situace.. pochopila bych kdyby těm hlavním postavám bylo 15, ale bylo jim snad něco kolem 30 a to co předváděli bylo děsný. Jakože první kniha co ani nevím jestli bych Vám úplně doporučila. Dost se sama divím, že jsem ji dočetla. Ještě jedna věc spisovatelka si pletla časy jednou se měli sejít v 8 pak najednou, že je 6 hodin a on už je u dveří… Takže jako nevím nevím..“... celý text
— Tessininka

Přejít na knížky autora