1. Domů
2. Autoři
3. Petra Lukešová
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 3
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze

Nová kniha Petry Lukešové

Pod taktovkou

Příběh o tom, jak tenká a křehká je hranice mezi láskou a nenávistí. Karin je dospívající dívka, plná nadějí a snů. Ale všechno se změní v okamžiku, kdy se ocit... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Petry Lukešové

Pod taktovkou

„Je vidět, že autorka má cit a talent pro psaní. Velice emotivní čtení, které mě až znepokojovalo, taková moje osobní noční můra. Sebeláska je základ a i moje cesta byla složitá. Připíjím na všechny silné ženy a i na ty, co se silnými teprve mají stát. Hvězdu strhávám za někdy trošku zmatečnost a nepřehlednost děje, kdy jsem občas musela číst celé odstavce znovu a stejně nepochopila co se děje, jako by mi kus textu chyběl nebo bylo vynecháno slovo. Knize a myšlence to však na kvalitě neubírá. Ještě si povzdychnu, že postava Olivera mi přišla nedostatečně vykreslená, a to obzvláště v závěru.“... celý text
— vlkove

---

Pod taktovkou

„Zajímavý námět, který autorka dokonale zničila útržkovitostí a nesmysly. Jsem ráda, že mi kniha sebrala jen tři hodiny čtení, víckrát se k ní vracet nehodlám, protože to byla ztráta času“... celý text
— Bianca23

---

Pod taktovkou

„Román o lásce, nenávisti, velkých snech a ještě větších propadech. O tom, že naděje někdy umře moc brzy. O ztrátě vlastní identity a trnité cestě zpátky k sobě samé. Hlavní hrdinku Karin potkáváme velmi netradičně nejprve v třinácté kapitole, ve které ji právě propustili z vězení. Její kroky vedou okamžitě k divadlu, kde to všechno začalo. Po tomto nahlédnutí do budoucnosti se přetočí ručičky času o pět let nazpátek. Karin slaví patnácté narozeniny a celý život má před sebou. Sní o studiu DAMU, o kariéře režisérky, o prknech, která znamenají svět. Jenže pár špatných rozhodnutí ji vykolejí z předem plánovaného směru. Prvních několik kapitol jsem byla, přiznávám, trochu skeptická. Karin mi připadala na svůj věk zvláštně naivní i vyspělá zároveň. Ale jak jsem společně s ní dospívala a její vyprávění nabralo spád, bylo najednou až moc těžké se od knížky odtrhnout. A pak to přišlo. Kapitola 6. Nechci spoilerovat, jen řekněme, že jsou určitá témata, na která jsem asi trochu přecitlivělá. A tahle kniha do nich neomylně bodá, zas a znovu, až se mi svírá hrdlo a bolí mě klouby. A já bulím. Jako želva. Na straně 98, potom na straně 115, znovu na straně 126 a pak už to ani nepočítám. Bavila mě jistá útržkovitost, která dodávala textu dynamiku a údernost. Bavily mě postavy (i když Oliver mi od začátku přišel divnej a podle mě by si na něj Karin měla dát pozor), bavilo mě, jak byl vykreslený vztah mezi Karin a její sestrou, bavilo mě, jak se pracuje s těžkými tématy, která jsou podávaná bez příkras, ale taky bez hysterie. Tahle krátká kniha, kterou rychlý čtenář vdechne za jeden večer, mě emočně semlela a udělala ze mě karbanátky. A nejhorší na tom je, že chci nášup. Takže ve zkratce. Zničilo mě to? ANO. Doporučuju k přečtení? MILIONKRÁT ANO!“... celý text
— iveta3315

---

---

Pod taktovkou

„Kniha byla průměrná, ničím nevynikala. Ani jazykem, ani příběhem. Hodnotím jako kdyby byla autorka studentkou posledního ročníku na gymnáziu a toto byl její debut. Neurazí, nenadchne, kniha plochá, nevysvětluje podstatné myšlenky, proč se některé věci staly.“... celý text
— Pisquosus

---

Pod taktovkou

„Miluji knihy, co mě od začátku do konce drží a nepustí. Ten malý detail, že první kapitola je vlastně číslo 13 je perfektní a zajistí tu akurátní zvědavost a já se nemohla dočkat až se dozvím, jak k tomu vězení hlavní hrdinka přišla. Nevěřila bych, jak rychle mi Karin přiroste k srdci. Na začátku to byla obyčejná pubertální cácorka, která nastavila krásné zrcadlo mě samé v jejím věku. Akorát že já jsem, na rozdíl od ní, měla vlastně relativně normální start do života a posléze i dospívání. A taky větší štěstí na chlapa. A to je další bod, co mě opravdu vyděsil, protože její partner byl popsán jako naprosto uvěřitelný jedinec, jehož obdobu asi každý z nás minimálně jednou v životě potkal. Autorce se skvěle povedlo vystihnout hned několik druhů emocí a jakožto matka jsem si některými bohužel prošla taky, jen ne v tak extrémní míře. O to víc ale oceňuji, že je tomuto stavu dán v knize docela velký prostor, jelikož je to pořád jeden z problémů, který se hodně bagetalizuje a je až k nevíře, jak velké procento žen nepocítí tu euforickou radost hned v první sekundě. Hodně jsem přemýšlela nad vztahem Karin a Nicol a asi nemůžu říct, že bych ho úplně pochopila. Někdy mi totiž přišlo, že je Nicol chladná a její mladší sestra ji nezajímá, vzápětí ale udělá nějaké laskavé gesto. O to víc mě právě mrzí, že i když kniha krásně popsala to probuzení a zvedání se ze dna vlastními silami, už se tolik nevěnovala tomu sesterskému vztahu a nějaké, byť jediné, promluvě, jak se obě ženy cítí (cítily). Kniha se mi velmi líbila, byla plná emocí, dobrých i špatných, s nadějí na lepší zítřky na konci. Určitě hodlám autorku dále sledovat a vyhlížet další tvorbu. Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od Knihy Dobrovský“... celý text
— Vjeerus