1. Domů
2. Autoři
3. Kateřina Pojkarová
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 12
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 1

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u knih Kateřiny Pojkarové

Krása místo popela (na saních)

„Bohužel tohle nebyl můj šálek kávy a kniha mě nebavila“
— whiolet

---

Návrat

„Útlá knížečka, která jen nudně popisuje výpravu s dětmi zasazenou do idealizovaného pohádkového světa. Jde o druhý díl. Šla jsem se tímto příběhem potrápit, protože už jsem kdysi do knížky investovala peníze a nedokázala jsem té knize aspoň nedat šanci mne ještě překvapit. Bohužel žádné překvapení se nekonalo. Opět bylo hrozné číst si o postavách, které jsou definované pouze jménem. Neurčitost věku, vzhledu a vůbec povah a osobnosti z nich dělala jen prosté loutky s napsaným jménem na čele, které autorka proti jejich vůli tak nějak vláčela příběhem bez logiky. Myslím, že v hlavě autorky to vypadalo všechno parádně a příběh měl potenciál, ale nedokázala to dostat na papír tak, abychom si ten příběh dokázali užít i my, čtenáři. Byl to prostě jen obyčejný a nudný a co nejstručnější popis toho, co se dělo. "Šli tam, zajali je, našli něco, co jim někdo řekl. Tečka." Vůbec nebylo vysvětlena postava Poutníka, nebylo ani na konci vysvětleno, co je to za jiný svět, který se objevil na začátku prvního dílu, prostě tohle bylo pro mne naprosto zklamání. Četla jsem se sebezapřením, abych se aspoň dozvěděla nějakou návaznost na to "zapomnění", které dalo název celému prvnímu dílu, a pořádně jsem se ničeho nedočkala. Prostě opět jen stručný nicneříkající popis "takhle to je a prostě to přijmi, čtenáři, a hlavně nedumej nad žádnou logikou a souvislostmi a pocity". Za mne jedno velké zklamání.“... celý text
— jitka_dankova

---

Návrat

„Tento druhý díl byl snad lepší než ten první. Příběh byl plný akce, dobrodružství, přátelství a lásky. Konečně zde bylo také rozuzlení a zodpovědění otázek z předchozího dílu a to vše knihu hezky zakončilo. Na knize se mi líbil vývoj postav dětí i samotné hlavní hrdinky. Nejvíce se mi líbila postava Poutníka, která v tomto díle získala úplně jiný rozměr a skvěle bylo napsáno všechno to tajemno okolo něj. Konec mě doják k slzám, což je pro mne na knize to nejdůležitější a to ze mě to donutí prožívat emoce nad příběhem.“... celý text
— maj_duli

---

---

Zapomnění

„Moc hezká kniha, akorát jsem trošku nechápala, proč se jmenuje zapomnění. Kniha mě velmi bavila, příběh hezký plynul a byl plný přátelství, odvahy a odhodlání.“... celý text
— maj_duli

---

Návrat

„Kayla se dál stará o Liamovy děti a zdá se, že se vše vrátilo do starých kolejí. Až na to, že je pryč Manny. Když už si konečně vyznali své city, musel odejít a Kayla každým dnem doufá, že právě ten den se vrátí. Jenže Manny se nevrací a na Karmalechu se dějí podivné věci. Když Liam zjistí, že jsou v nebezpečí i jeho děti, musí s nimi Kayla utéct. V té chvíli pro ně všechny nastává dobrodružná cesta, ve které se znovu setkají s Poutníkem. Kdo vlastně Poutník je? A vzpomene si Kayla konečně na svou minulost? Kniha je psaná er-formou, kapitoly jsou krátké a velmi dobře se čtou. Popisy přírody nebo prostředí mají až pohádkový nádech a s každým přečteným řádkem plujete na obláčku, na kterém se vám nemůže nic stát. V prvních kapitolách autorka lehce shrne hlavní události předchozího dílu, což jsem opravdu ocenila a mohla jsem plynule pokračovat navzdory několikaměsíční pauze mezi díly. Kayla mi v prvním dílu sedla mnohem více. Možná to bylo tím, že byl více akční, a Kayla se kolikrát musela "prát" o své postavení mezi muži. V tomto díle byla jen chůva a v mnoha případech se mi nelíbilo, jak byla uťápnutá a jak dětem ustupovala, místo aby ona udělala to dospělé rozhodnutí. Také její stýskání po Mannym se často opakovalo. Chápala jsem ho, ale zároveň, když se postupně dozvídala nějaké útržky o něm, mrzelo mě, že o něm i jen na chvíli pochybovala. V této knize nečekejte žádné velké akce. I když mi chyběly, po dočtení jsem pochopila, jakým směrem byl příběh veden. To jak člověka změní těžká zkušenost, když najednou nedosáhne na to, na co byl zvyklý. A že to nejzásadnější se propojilo až v epilogu, mělo také svůj význam. 3,5*“... celý text
— adela.hol