Karel Veselý

česká, 1976

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u autorových knih

Kov Kov

Hrozně těžko jsem se do knihy začítal. Vypadalo to trochu jako zárodek hnutí šířícího nenávist vůči všem. A vlastně to tak i dopadlo. Jenom doufám, že to není temná věštba. Moc naděje jsem tu nezískal.... celý text
engelbert


Bomba★Funk Bomba★Funk

Od samého začátku jsem se skvěle bavil a napjatě čekal, jestli se FL. podaří zvrhnout nastávající revoluci. Příběh byl velmi čtivý a oddychový, ale na druhou stranu po krátkém zamyšlení i děsivý.... celý text
bánanos


Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti

Celý koncept i nápad knihy se mi líbí, autoři se snaží veškeré věci dávat do souvislostí nejen po stránce hudební, ale zajímají se i o širší kontext, což je rozhodně velké plus. Na druhou stranu mám asi trošku problém se subjektivními interpretacemi některých textů, ze kterých mám pocit, že je autoři prezentují jako nějakou "obecnou pravdu", a tak mohou být některé pasáže trošku zavádějící. Kdybych se o to sama nezajímala a neměla vystudovaný obor, který se interpretacemi různých textů zabývá, věřila bych každičkému slovu, co autoři napíšou. Další mínus spatřuji v některých chybně zmíněných informacích, například to, že Lil Peepa našli předávkovaného v bytě, ale každý, kdo se o jeho osobu alespoň malinko zajímá ví, že ho našli předávkovaného v tourbuse na jedné z posledních zastávek na jeho tour k desce COWYS a že kolem jeho smrti je dodnes několik nejasností. Rozumím tomu, že při takovém rozsáhlém záběru období a umělců je to občas složitější, nicméně si myslím, že když už někoho autoři zmiňují, neměli by uvádět chybné informace. Obecně asi musím říct, že jsem od knihy čekala mnohem víc, ale z velké míry za to mohly asi ohlasy od známých, kteří ji četli přede mnou, a mé očekávání se tak během mé četby bohužel nenaplnilo. Tím ale nechci říct, že by byla kniha nějak špatná, to rozhodně ne, jen bych asi nevěřila všemu, co autoři v textu píšou a nebrala jejich subjektivní interpretace za objektivní pravdu.... celý text
mandybiers



Kov Kov

Metalem jsem nepolíbená, proto jsem si v rámci čtení Kovu pouštěla ukázky zmiňovaných kapel, oprášila jsem Kmeny, ve kterých je kapitola věnovaná Black metalu, a ve starém čísel VICE jsem našla dvojstranu o zásadních metalových kapelách a jejich filosofii. Tohle jsem si odnesla. Black metal je subkultura na okraji metalové scény vycházející z misantropie, tedy nenávisti k lidstvu (nikoli však prý k člověku jako jednotlivci) především za to, jak se chová k planetě. Na druhé straně je zde zásadní obdiv k přírodě. Původní blackové kapely vyznávaly satanismus, ten ale u současných kapel ustupuje do pozadí. Co se týká účinku hudby na mě, zaprodance systému, mamynku nakupující ve slevách a stádní ovci, ten byl takový, jaký metalisti jistě zamýšleli - odpudivý. Jsem si ale vědoma toho, že kdybych black potkala v době dospívání, kdy jsem se musela popasovat se svoji rozervanou duši a identitou, že bych v něm dost možná našla útočiště, jako jsem je tenkrát našla v jiném hudebním směru. Nemít valné mínění o společnosti a mít komunitu a místo, kam se před světem můžu schovat, a když nemůžu, tak se aspoň zahalit do zvuku ze sluchátek, to dobře znám. V tom hlavnímu hrdinovi Nikovi rozumím. Nikův příběh je jistě pozoruhodný, místy mrazivě dystopický, podle mě má však kolísavou kvalitu. Některé linky jsou skvěle propracované (například linka syna), mizí a objevují se, když to nečekáme. Jiné mi zůstaly záhadou. Jak se k moci dostala metalová strana a jaké byly vůbec její cíle? Místy mi život podle metalové strany připomínal anarcho-kapitalsmus, zároveň však šlo o totalitu, což si dost odporuje. Nevím. Asi bych se potřebovala zeptat autora. Každopádně mám pocit, že Kov je jednou z knih, které si musíte (musím) přečíst víckrát, aby vynikla jejich celistvost. Na začátku knihy jsou útržkovité a bez kontextu fádní informace, které si jako čtenář nejsem schopna zapamatovat a propojit s pozdějšími informacemi v knize. Z konce knihy jsem proto přeskočila znovu na začátek a příběh mi zapadl do sebe. Přes výhrady mi to přišlo dobré a dávám 3,5 hvězdy v pěti.... celý text
MilaSliacka


Kov Kov

Drsné, temné, depresivní, metalové. A ještě drsnější, temnější, depresivnější a death/black... metalovější než jsem čekal. Pokud někdo knihu zvolil, jako já, kvůli příslibu zajímavě znějící metalové dystopie, musím ho hned ze začátku zklamat*. Je tam, ale jen jako něco v pozadí, co na hlavní postavu/y dopadá. Není to rozvedeno do hloubky/větší podrobnosti, kniha se na to cíleně nesoustředí a už vůbec to není její větší část... ...přesto je Kov více než zajímavý a v českém literárním prostředí něco podobného vítám všemi deseti. Je to o otcovství, zneužívání, depresi všeho druhu, vztazích (ale jinak, než v převážné většině české beletrie!), drogách, normálnosti, malo/měšťáctví (v B i Z)... Dokonce i seřazení kapitol cíleně míchající s roky (od 1981 po 2041), které může přijít čtenáři samoúčelné, získává na posledních stránkách důvodnost. A dramatičnost! I když ne překvapivost, dumavější čtenář ty zvraty končící "na jednom místě" očekává (a vlastně si ani nejsem jist, zda autor někoho překvapovat chtěl). Proč potom jen tři hvězdy? -1 za to, že je to na mě až moc pesimistické. Literaturu čtu kvůli novým myšlenkám/nápadům všeho druhu a utápět se až v takové depresi není pro mě. Čekal bych, že metalový román z "černé knihovny" na mě bude působit víc než Jane Austen, ale třeba Pýcha a předsudek přes veškeré své cílení na jinou čtenářskou skupinu dokáže tnout i do mě silněji (opravdu tady píšu takové přirovnání?). -1 za to, že tomu nakladatel nedal dostatečnou péči. Ano, i v lépe připravených knihách se najdou hrubky a překlepy, ale tady jsou chyby nejen ve slovech, ale v celých časových linkách (kapitolách). Především je očividně špatně umístěn rok 2032 (patří pravděpodobně o šest let do budoucnosti), ale dalších drobných chyb je tam více (neodpovídající roky či návaznosti, viz komentáře na Goodreads). Přitom stačilo, aby si to redaktor/korektor/autor přečetl v chronologickém pořadí. A pak ta obálka, nejen, že je graficky opravdu nepovedená, ale i ten černý materiál na koruně se škrábe už jen, když knihu držím v ruce a čtu. Dvojí škoda, to si Kov nezaslouží. *Že já TL;DR a Kulturák tehdy neposlouchal poctivěji, opakováno je to v obou podcastech. A v prvním zmíněném dokonce přichází s teorií, že jde jen do dystopie zabalené pokračování naší reality, jen s novými pojmy popisujícím dnes už věci známé/používané a jinak pojatým "táborem".... celý text
puczmeloun