Jaroslav Matějka

česká, 1927 - 2010

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 17 knih
Náš dědek Josef
Náš dědek Josef
Rodáci a Odrodilci
Rodáci a Odrodilci
Jakub Nemrava
Jakub Nemrava
Kam jdete, rodáci?
Kam jdete, rodáci?

Nové komentáře u autorových knih

Život sira Winstona Život sira Winstona

„Soudruha Matějku ovál svěží vítr osmašedesátého (připomnělo mi to jak stalinistický prozaik Erenburg napsal po smrti svého patrona Stalina najednou novelu Tání) a stvořil docela objektivní a čtivý životopis W. Churchilla. Podstrčil mi ho někdy na konci vlády jedné strany můj skvělý šéf, abych se dovzdělal a musím říct, že ten životopis (na rozdíl od dalšího tehdy vydaného od jakéhosi sovětského "historika" a "propagandisty") byl zajímavě a svižně napsaný a v rámci toho, co jsem měl možnost přečíst a zjistit později i v zásadě objektivní. A dojímavě byl popsán i Churchillův pohřeb, kde zejména zmínka o přítomnosti jeho politicky nesmiřitelného rivala Attleeho (slova stařeček jako věchýtek neměla vůbec hanlivý nebo jakkoliv dehonestující význam) a přitom přítele v onom anglosaském slova smyslu byla až dojímavá. Pro mě je tohle jediné dílo oficiálního komunistického spisovatele z party těch Kalčíků, Pilařů a jim podobných, které mi sedlo. Poprvé jsem se z něj dozvěděl, jaký byl vlastně sir Winston dobrodruh už od mladí, nebo jaké měl nepříliš radostné (ne po materiální stránce) dětství. Můj výtisk byl z roku 1968 a nezaznamenal jsem v něm nějaké tendenční prokomunistické výrazy a úvahy. Asi až to další vydání z roku 1970 soudruh revidoval v rámci toho správného názoru, který po okupaci ´68 na dalších dvacet let převládl.“... celý text
— jadran

Náš dědek Josef Náš dědek Josef

„pro mě totální srdcovka, zaprvé se točilo u nás ve vinohradě a za druhé jsem definitivně propadla Sváťovi Skopalovi!“
— PospecBrno

Náš dědek Josef Náš dědek Josef

„Knihu jsem našla a je to velmi pěkné čtení, skvěle napsané. Navíc jsem zjistila, že je i zfilmovaná a kde dědka Josefa hraje Bohouš Záhorský, tak to musím dohledat.“... celý text
— Paris2000

Náš dědek Josef Náš dědek Josef

„Hezké a hřejivé čtení,s moudry obyčejných, dávno ztracených lidí. Ač nerad,jednu hvězdu musím ubrat za osmou kapitolu o kolektivizaci, která byla v knize navíc. ( Takhle to zkrátka nebylo) Ach jo,ta poplatnost době...Ale jinak autor psát umí, rozhodně nelituji, že jsem po knize sáhl,bavilo mě to.“... celý text
— frantisek0724

Náš dědek Josef Náš dědek Josef

„"Pití je dobrá a zdraví prospěšná věc. Jen kdyby nebylo to, co přijde potom," píše Matějka na str. 137. A nebo dál: "Když se totiž chcete upít k smrti, musíte mít železné zdraví." (s. 141) A takovýchto mouder je kniha plná, ba dokonce na nich stojí. Přistupoval jsem ke knize, o níž jsem si přečetl, že patří k nejlepším dílům autora, s velkou rezervou. Jak může dlouhodobý pracovník Ústavu marxismu-leninismu a autor zkreslujících (až lživých) Rodáků napsat něco dobrého? Fajn, je Moravan každým coulem, snad ze své původní prapodstaty vykřeše když ne diamant, tak alespoň pěknou broušenou vázu. Četl jsem velmi ostražitě, kde na mě vykoukne nějaká demagogie, kde budu obelháván bodrostí, jako tomu bylo v případě Jana Kozáka a jeho pokřiveného Adama a Evy. A musím upřímně uznat, nebyl jsem obelhán. Zemitost, s jakou je epizodický text napsán, působí věrohodně. Už po druhé kapitole jsem totiž rezignoval na umělecký zážitek a nechal se jenom nést rozličnými situacemi vesnického/maloměstského života, které jsou líčeny svérázně, je to vlastně kaleidoskop legrácek a zemitých pravd. Nakonec jsem to leporelo přijal a docela mě to bavilo. Že bych se smál, to ne, je to taková nostalgie odcházejícího světa, do kterého se už dere kolektivizace a zakládání družstev, čemuž tato vesnice odolává, ale je jasné, že i autor se raduje, že se to nakonec všechno zkolektivizovat podaří. Dobrá. Tři hvězdičky jsou docela pěkné ocenění, že to nebyl ztracený čas a mělo to svůj rukopis a svéráz. Přidávám ještě pár ukázek: "Máš recht, Honzo, páni só páni. A cgudé abe to dycky vodsral," uzavřel Chroust (s. 41) "Každý marodění je ze zaraženyho pití." (s. 43) "Teda na Ščedré den mně bode šestadevadesát. Ale stár néso." (s. 48) "Kulis býval u esenbé. V šestačtyřicátém mu banderovci na Slovensku prostřelili břicho. Dostal řád, malý důchod a žízeň. Věčnou, velkou, nekonečnou." (s. 57) "Matka láteřila, že si nedá pooj s ženskými ani o hodech." ... Dědek: "A gde to má honit, deš né vo hodech. Nech ho bét. Je holt mladé. Co mo přinde do rane, mosi vobslóžit. Na stary kolena bode litovat všecko, co venechal..." (s. 65) "Ženské po něm šly jak divé. Když je v šestnáctém na italskou frontu, zapomněl se u jedné Tyrolačky. Než tam u ní dojódloval, měli jsme republiku." (s. 74) "Velebné pán povidal, že pré umřel v Rakósko náš bévalé barón", oznamoval Huňáček. "Dé mo pánbu věčnó slávo, to bela pěkná potvora," zavzpomínal náš dědek. (s. 79) "Pan hejtman s poštmistrem začínali (v hospodě) vysokou politikou a končili obyčejně pod stolem." (s. 96)“... celý text
— Apo73

Přejít na knížky autora