Jana Mirovská

česká

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nová kniha

Jmenuji se Eva…

Jmenuji se Eva… - Jana Mirovská

Srdce se jí rozbušilo, pulzovalo vyzáblým, vyhladovělým tělem až do mozku, třásly se jí ruce, musela pevně držet papír, musela ten nával radosti rozdýchat, aby ... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Jmenuji se Eva… Jmenuji se Eva…

„Zajímavý příběh, moc mi ale nesedl způsob vyprávění.“
— Kopretina

Jmenuji se Eva… Jmenuji se Eva…

„Kniha byla velmi dobra, byl to konecne trosku jiny pribeh o valce, moc se mi libil. Mrzi me, ze pani Eva nedavno zemrela a ze jsem o ni slysela poprve.“
— Safrika

Jmenuji se Eva… Jmenuji se Eva…

„Některé knihy si chci přečíst, vidím obálku, přečtu si anotaci, jsem nadšená. Pam se mi knížka dostane do ruky, dojde mi hloubka tématu a pak nadšení opadá, nahrazuje ho realita. Nejvíce se mi to děje u knih o holokaustu. Chci se dozvědět víc, ale zároveň to moje citlivá část odmítá. A tak jsem to měla i s knihou Jmenuji se Eva... Dlouho čekala, než se do ní pustím a najdu odvahu. . V této knize se podíváme do období druhé světové války, které bylo kruté, dramatické, nepochopitelné, ale bohaté na silné životní příběhy. Vždycky když nějaký takový příběh slyším, mám zvláštní mrazení. A to se dostavilo i po několika stránkách románu Jmenuji se Eva..., který vypráví příběh Evy Smolkové - Keulemansové, rozené Weilové. . Tahle kniha není vyprávěním, ale zpovědí. Četla se krásně, i když dej nebyl vždy úsměvný. Hrozně mi seděl styl, jakým je kniha strukturovaná - kapitoly, krátké i delší úseky, hodně přímé řeči... Četla se opravdu krásně, ale nebylo to něco, co bych dokázala číst na jeden zátah. Nechávala jsem si rozestupy a četbu prokládala. . Příjemným bonusem při četbě jsou rozhodně černobílé fotografie s popisky. Díky tomu si trošku rozšíříte představu, o čem se v knize vlastně mluví. . Co mě zarazilo na první pohled je chyba v názvu knihy, kdy jsou vyjmenovány koncentrační tábory. Jeden z názvů je chybně. Chybný se vyskytovaly i v knize, bohužel. . Paní Eva si zažila hodně a je jedině dobře, že se její životní příběh vydal v knižní podobě. Nebylo to lehké čtení, dělalo mi společnost dost dlouho. Ale jsem si jistá, že se ke knize v budoucnu vrátím a nechám na sebe znovu vše zapůsobit. “... celý text
— Áňa 998

Jmenuji se Eva… Jmenuji se Eva…

„Krásná kniha o houževnatosti Evy Weilové, její život byl velice barevný. Půjčeno z knihovny.“
— JancaMia

Jmenuji se Eva… Jmenuji se Eva…

„ Všichni zpívali jako o života, protože život samotný, protože s touto hudbou nejde ztratit lidskost ani sám sebe, s touto hudbou se člověk přestane bát, dýchá a jde dál. To nejlepší na konec, říká se. A v případě poslední přečtené červnové knížky to rozhodně platí. V tomhle žánru mám načteno - to víte. Zároveň ho odmítám hodnotit slovy líbilo - nelíbilo, to víte taky. Zpočátku jsem měla pocit, že Jana Mirovská, která knížku napsala, zkraje úplně nevěděla, jak do psaní správně šlápnout. Bylo totiž znát, že je jí Eva velmi blízká a je pro ni důležité, aby se všechno povedlo tak jak má. A stalo se. Začetla jsem se. Bezhlavě a úplně. Prožila všechno od první do poslední stránky. Obdivovala jsem Evičku za její houževnatost, vnitřní sílu, schopnost radovat se z maličkostí a předávat tenhle dar i lidem okolo sebe. Moc se mi líbilo, že autorka zbytečně nezabředává do obecně známých detailů, pouze sem tam vypíchne nějaký důležitý fakt či událost. Text je doplněn o dobové fotografie a pasáže, ve kterých autorka reflektuje vše, co ji samotnou během psaní provázelo. Evin příběh je napsán čtivě, citlivě a s láskou. Na samém konci mi zbylo zlomené a zároveň šťastné srdce. A přesně tak to má být.“... celý text
— Mojepočteníčko

Přejít na knížky autora