Jan Čáka

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1929 - 2018

Populární knihy

/ všech 16 knih
Cesta na severovýchod
Cesta na severovýchod
Junácká symbolika
Junácká symbolika
Poutník Mácha
Poutník Mácha
Zmizelá Vltava
Zmizelá Vltava

Nové komentáře u autorových knih

Brdské toulání Brdské toulání

„Přečteno jak v rámci výzvy, tak i z důvodu mého putování po Brdech. Začíná obdobím osídlení Slovanů a končí Partyzanskym odbojem. V knize jsem se dozvěděla celkem dost informací jak o přírodě, tak i o historii. Například o J. J. Rybovi a jeho pohnutém osudu. Vzhledem k tomu, v jakém roce je vydaná tak je trochu poplatná době,coz asi jinak nešlo. Docela mě na konci knihy pobavila kapitola "Než vezmeme batoh" kde jsou uvedené různé "zotavovny" a jiné kulturní objekty, které už dnes neexistují.“... celý text
— maca_t

Zmizelá Vltava Zmizelá Vltava

„Kniha, která má ohromnou cenu již jen kvůli nádherným dobovým fotografiím.“
— ULtraAktuar

Toulání po Brdech Toulání po Brdech

„Nestárnoucí klasika pro milovníky brdských hvozdů a pro všechny zájemce, kteří by se o této krásné, magické lokalitě rádi dozvěděli něco víc, než co se dočtou z obyčejných turistických průvodců.“... celý text
— stanlus

Střední Brdy - krajina neznámá Střední Brdy - krajina neznámá

„Šlehají až do povozu staré modříny. Jedem srázně v hloub a zvolna v strmé výšiny! Cesta hvozdy nekonečná, kolem vůně, chlad, šumí lesy, jak by kdesi zpíval vodopád. (Cesta na Valdek, Jaroslav Vrchlický) Když jsem poprvé navštívil střední Brdy v jejich srdci, byl to pro mě zážitek opravdu nezapomenutelný, takřka mystický. Měl jsem v plánu pokořit nejvyšší horu pohoří Tok, ale spletl jsem si cestu a svůj výlet si docela prodloužil. Za odměnu jsem však viděl krásná místa, o jejichž existenci jsem neměl předtím ani ponětí a která na mě udělala takový dojem, že jsem byl sám sebou nucen se na ta místa vracet a hledat nová. Nevím, čím je způsobeno to neuchopitelné tajemno, co v Brdech sídlí. Snad je to dáno relativní samotou, které je tam člověk vystaven a nebo možná velkolepostí a neopakovatelným půvabem brdských scenérií. Mám však vlastní teorii, proč Brdy působí na své návštěvníky tak jak působí. Byly odjakživa dějištěm podivuhodných událostí a pohnutých osudů mnoha lidí, byl to kraj pro loupežníky, pytláky a ztracence, jak píše Čáka. Zdá se mi, jako by les vším, co se v něm odehrálo nasákl jako houba a v jeho atmosféře se to promítlo. No, možná jsem trochu ovlivněn čtením Holdstockových románů, ale obdivovateli Brd byli i mnozí slavní umělci v čele s Máchou, Holanem či Durychem. Někteří z nich(ti co ještě žili), zorganizovali protestní hnutí proti zřízení střelnice v této oblasti. Jak jistě všichni víme, příliš úspěšní nebyli. Za první republiky bylo vojenské pásmo ještě celkem přístupné, ale po válce bylo rozšířeno a neoprávněný vstup dovnitř byl velmi přísně trestán. Mimochodem při tom rozšiřování bylo zničeno několik vesnic, včetně pár docela pozoruhodných architektonických památek. Nicméně je třeba uznat, že zřízením vojenského újezdu byly Brdy zároveň celkem dobře chráněny, zejména před hromadnou turistickou mánií v sedmdesátých letech. Ano, do krajiny se zakously projektily z těžkých armádních děl, ale les byl stále svým pánem. V budoucnu se však bude muset podrobit civilizaci více než byl zvyklý. Vojenský újezd se plánuje otevřít veřejnosti a já nejsem schopen říci jaké budou následky. Zavalí čistou přírodu tisíce samostatných biologických zbraní místo těch kovových? Ztratí potom Brdy svůj typický charakter? Určitě však nehodlám proti otevření bojovat, je to nevyhnutelný jev. ke kterému stejně někdy musí dojít. Nelze si syslit Brdy pouze pro sebe a tvářit se při tom jako bůhvíjaký ochránce přírody. Každý má právo užívat státní majetek stejně, neměl by být zvýhodňován ten, co je dostatečně drzý na to, aby ignoroval nápisy „Pozor střelba“. Přiznávám, bylo mi(a ještě chvíli bude) příjemné prohánět se po Brdských vrších takřka sám a užívat současně plodů, které tento způsob dává. Ale jak napsal jeden slavný příbramský spisovatel: „z hlediska vyššího principu mravního“… Bohužel před svědomím se člověk neschová ani v brdských lesích. P.S. - Děkuji autorovi za jeho mnohaletou vynikající práci.“... celý text
— Vojta

Přejít na knížky autora