Helen Epstein

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Děti holocaustu

Nalezená minulost

O čem se nemluví

Nové komentáře u autorových knih

Děti holocaustu

„Pozor - psychicky velmi náročná kniha. Ale až mrazivě pravdivá. O tom, jaký měl holokaust vliv na děti a dokonce i na vnoučata, prostě na další generace, třebaže nebyli přímými svědky. Otřesné, zajímavé a bohužel pravdivé.“... celý text
— ŠafránkaFénix

Nalezená minulost

„Autorka pátrá hluboko v minulosti po kořenech své rodiny a přitom přibližuje dějiny židovského národa. Kniha několika žánrů mi dala spoustu nových informací.“... celý text
— osuška

O čem se nemluví

„Nalezenou minulost jsem četla krátce po jejím tuzemském vydání před 20 lety. Zaujala mě a některé pasáže si z ní pamatuji dodnes, i když na mě přes sdělnou hodnotu a literární kvalitu přece jen působila trochu studeně. Podle slov autorky v knize O čem se nemluví zamýšlela po smrti své maminky sepsat autobiografický příběh o nich dvou, ale namísto něj nakonec vydala, jak sama říká, až "akademické" dějiny matčiny české rodiny. O čem se nemluví má být v rámci volného trojdílného cyklu (s úvodními Dětmi holocaustu) naopak otevřenější zpovědí ve vztahu k rodině, láskám, životním postojům... Otevřela jsem knihu bez konkrétních očekávání, nezjistila jsem si dokonce ani originální název „The Long Half-Lives of Love and Trauma“. Během čtení mě tak občas zaskočila vypravěččina rozkolísanost, neplánované úniky z reality, výpadky paměti… Postupně, když se začínal odhalovat skutečný námět, tedy v dětství (domněle nebo skutečně) prožité trauma, se tyto postupy objasnily, ale přesto pro mě byla dlouhá analýza doprovázená podrobným popisem návštěv psychiatra nakonec už velmi těžko stravitelná. Helen Epstein si vážím za její důkladnost, novinářskou etiku, touhu po objektivním pohledu a hledání pravdy. Právě pro nesporné sympatie k ní jsem závěrečné desítky stránek vydržela. Téma není nezajímavé a popis historických okolností, jakkoli úsporný, má svou výpovědní hodnotu. Ale přiznávám, že bych radši autorku vnímala jako bystrou, silnou a soudnou ženu. Přeji jí, pokud popsané vyústění své cesty pokládá za úspěšné, ale bojím se, jakkoli je mi to líto, že o uzavření ve skutečnosti nejde. A ani při hledání všech dobrých důvodů upřímně nechápu detaily, do kterých byla ochotná zajít nejen při svých četných hovorech s přáteli i odborníky, ale zejména při psaní této zdánlivě útlé knihy. Po úvodních stránkách jsem chtěla hodnotit 4 hvězdičkami, v poslední třetině knihy jsem se přiklonila ke 3 a po dočtení ani nevím, co doporučit. Snad radši: zajímáte-li se o historii a holocaust, přečtěte si Nalezenou minulost.“... celý text
— Clair16

Nalezená minulost

„Když ke kořenům, tak zgruntu... Vynikající práce mezi beletrií a literaturou faktu. Tereza, Pepi, Franci - a Helena. Komplexní historie židovského národa, dějiny nenápadné ženské emancipace, nástup fašismu a komunismu přes líčení každodenního života krok za krokem - plus kvazihistorická detektivka. Autorka má kromě osobního zaujetí schopnost poutavě vyprávět, umění porozumět kontextu i psychice svých hrdinů/ předků a smysl pro detail. Osvětlila mi některé souvislosti, které by mě ve snu nenapadly - a k tomu jsem si čtení užívala. Díky!“... celý text
— petrarka72

Děti holocaustu

„I takové knihy je dobré si občas přečíst, už jen proto, aby se holocaust postupně nevytratil z lidských pamětí.“
— jprst

Přejít na knížky autora