G. Weston DeWalt

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká

Nové komentáře u autorových knih

Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu

„V 90. letech jsme s outdoorovými přáteli tragickou noc na Everestu obšírně diskutovali. Ale až po tom, co jsem viděla film Everest (2015), začal mě ten příběh skutečně fascinovat. Přečetla jsem Krakauera, načetla další články a nakonec si obstarala i The Climb od Bukrejeva (v angličtině je dostupná za normální peníz). Co k tomu říct, no. Mezi těmi dvěma knížkami je obrovský rozdíl. Krakauer je zkušený novinář, jeho líčení je napínavé, profesionálně podané. Jeho pohled na osudnou expedici je pohledem klienta, který očekává, že se o něho placení vůdci budou starat. Bukrejev ve svém výrazně „sušším“ líčení dává pohled zevnitř organizačního týmu a ukazuje, jak strašně důležité je materiální zabezpečení, logistika a řízení. Fischerova začínající Mountain Madness neměla dostatečné finanční zázemí, což vedlo k nedostatku technického vybavení (kyslík, rádia) a horšímu týmu šerpů. Fischerův manažerský přístup asi nebyl ideální – spoléhal na individuální výkony, jeho vůdci neměli konkrétní společný plán, mezi členy týmu byla jazyková bariéra. K tomu všemu soutěživost mezi agenturami, tlak z přítomnosti novinářů... Konflikt Krakauer – Bukrejev hodnotit nechci vůbec, protože pravda o tom, co a jak bylo domluveno, umřela na hoře s Fischerem a Hallem. Bukrejev měl obrovskou jazykovou nevýhodu a možná mohl být sebestředný a arogantní. Faktem zůstává, že za klienty Roba Halla, mezi které patřil Krakauer a mezi kterými byly oběti na životech, neměl Bukrejev žádnou zodpovědnost a všichni klienti z jeho výpravy přežili. Pro mě jsou obě knížky dvěma dílky skládačky, které dohromady dávají kompletní pohled na tragédii, každá z trochu jiného úhlu. P.S. Co nepochopím, je, jak se Krakauer i Bukrejev při sestupu úplně vykašlali na ubohého Becka Weatherse. Oba o sobě tvrdí, že byli fyzicky v pohodě, a stačilo, aby ho prostě doprovodili dolů sebou. Jenže něco zpětně hodnotit z pohodlí gauče je strašně jednoduché. A vlastně úplně mimo.“... celý text
— Pavlaj

Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu

„Skvělá kniha! Viděla jsem film Everest, na netu si přečetla pár informací o tragédii r. 1996 a zarazilo mne nařčení J. Krakauera. Rozhodla jsem se, že by mne zajímala právě tato kniha, nikoliv subjektivní a asi i čtivě napsaný náhled JK. Ač knihy s touto tematikou běžně nečtu - byla jsem stržena dějem - kniha se nedala odložit - vyjma poslední těžké části o vysvětlení toho, co se dělo po smrti Anatolije. Naprosto nechápu o co JK šlo, že takto neskutečným způsobem dlouholetě napadal a silně ublížil AB, který tak hrdinským činem, jako jediný ze všech, kteří tam byli, dokázal zachránit několik životů . JK mne velice zklamal! Určitě se tam stala řada fatálních chyb a souhra nešťastných okolností, ale stěží se dá připsat AB. Ještě mne zajímá náhled tak zkušeného a velice zodpovědného Eda Viesturse, přítele Roba i Scota, v jeho knize Na vrchol žádné zkratky nevedou.“... celý text
— Ada0004

Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu

„Nejprve jsem četla Krakauera. Je čtivý... a je to novinář, takže psát umí. Následně jsem sáhla po Výstupu... Co si člověk má myslet? Různé pohledy na jednu expedici. U Bukrejeva žádný pokus o vylíčení "senzace". Skoro mám dojem, jako kdyby Krakauerovi nepůjčil na noc plyšáka a Jon mu to vrací tím, že ho ve svém "Pekle" očernil, jak se dalo. Jo, introverti a samotáři to mívají těžké... Ať dělají svou práci poctivě, jak mohou, nedrží-li přitom ještě někoho za ručičku, někdo začne plkat. V závěru Výstupu je přepis rozhovorů na páscích. Běhá mi z toho mráz po zádech. Asi mám moc bujnou fantazii.“... celý text
— Netopyr07

Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu

„Četla jsem až po Krakauerovi a souhlasím, nechápu, co si tím honem na čarodějnice kompenzoval. Tato kniha je možná méně čtivě napsaná, ale plná informací, které jinde nebyly. Velmi hodnotný je také přepis nahrávky, kterou přeživší katastrofy pořídily ještě v základním táboře hodiny či dny po tragédii. Zajímavé je, že třeba Neil Beidleman tam též říká něco jiného, než ve svých pozdějších heroických interview. Největší nevýhoda Anatolije je ta, že zaprvé neuměl dobře anglicky, za druhé byl Rus a v 90. letech nikoho na Západě jeho verze nezajímala a za třetí rok po tragédii zemřel. Nemá se už jak bránit. Moc doporučuji k přečtení, opravdu hodně změníte názor. Ne jen na základě vyprávění, které je subjektivní, ale i díky dalším důkazům, rozhovorům, nahrávkám atd. Je smutné, že dodnes si o hrdinovi, který podal neuvěřitelný výkon, na youtube pod dokumentem natočeným 2 měsíce po události přečtete, že to byl sobec a viník. V daném dokumentu se sám objeví - nechali ho tam říct celá tři slova a zbytek ustřihli...Pro fajnšmekry ještě doporučím Zločiny na vrcholech, tam se dozvíte i to, o čem se jinde taktně mlčí.“... celý text
— kristyna3877

Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu Výstup – ctižádost pohřbená na Everestu

„Měli by tuto knihu prodávat spolu s Krakauerovým Peklo blízko nebe - stejný námět, dva odlišné podhledy. Obě knihy se mi četly samy. Úplně nechápu Krakauerův "hon na čarodějnice" na Bukrejeva. Jestli šlo o reklamu nebo se opravdu cítil nějak ublížen (spíš mi přišlo, že nebyl dostatečným hrdinou akce). V čtivosti by nejspíše vyhrála kniha Peklo blízko nebe, ale v lidskosti pro mě vyhrál Bukrejev.“... celý text
— Nevr

Přejít na knížky autora