Emanuel Mandler
česká, 1932 - 2009
Populární knihy
/ všech 8 knihNové komentáře u knih Emanuel Mandler
Škodolibé úsměvy svobody z let 1955 až 1992
„Kniha zanechávající rozporuplné pocity, stejně jako autor sám. Zpočátku jde o zajímavé líčení jeho "stýkání a potýkání se" s komunistickým režimem, novinářských aktivit, opozičních aktivit, a samozřejmě výroby gumových figurek. Zajímavé je pak líčení pokusů o navázání dialogu s režimem na konci 80. let a situaci kolem vzniku a působení Demokratické iniciativy.
Sám jsem při čtení prošel určitým vývojem, jelikož zpočátku mi Mandler byl sympatický svými nonkomformními postoji, stejně jako dle mě rozumným přístupem ke snaze o vyjednávání s komunistickým režimem. Autor se brání ostrakizaci, kterého se mu mělo dostat od Václava Havla a představitelů OF, kteří ho měli údajně už během revoluce okamžitě vyšachovat, a nepřestali s tím ani poté. Tady ale už čtenář začne být obezřetný, jelikož poněkud nezdravě přibývá tezí o tom, jak měl autor pravdu a všichni ostatní mu ubližovali. No a když to co se dočtete zde srovnáte s popisem sporů s Demokratickou iniciativou od jiných autorů, uvědomíte si, že jednání s Mandlerovou skupinou muselo být pro kohokoliv za trest, a není se čemu divit, že je jako věčné kverulanty brzy odstrčili na druhou kolej. Nebudu zastírat, že poslední kapkou pro mě bylo zjištění, že z této "školy" vychází novodobý Petr Cibulka - Pavel Šafr, na jehož hodnocení a následném distancování se rovněž vzácně shodne většina pravice i levice.“... celý text
— KejmlP
Benešovy dekrety
„Pojem "Benešovy dekrety" někdy slyšel snad každý. Stala se z nich taková naše notorieta, o kterou, jak se zdá z vyjádření některých představitelů státu, opíráme svojí poválečnou státnost. Paradoxně i když většinová společnost neví, co se těmi dekrety přesně myslí, dokáže jí jakákoli zmínka o jejich zpochybnění (nebo dokonce i jen zmínka o tom, že nejsou tak úplně košér), zvednout ze židlí, zaktivizovat a třeba v roce 2013 vyhrát volby. Pro mě zcela nepochopitelné.
Několikrát jsem se dostal do střetu se starší generací ohledně poválečného odsunu Němců. Netvrdím, že byl a priori špatně, chápu kontext doby a rozjitřené emoce, ale ksakru, už je to skoro 80 let a my si pořád nedokážeme přiznat, že jsme se v rámci divokého (a koneckonců i potom organizovaného) chovali jako zvířata? Sebereflexe je něco, co nám jako Čechům prostě chybí, a to nejen ve vztahu k poválečným událostem. Bohužel.
Mandler zajímavě shrnuje okolnosti, které ke vzniku dekretů vedly. Zpochybňování legitimity exilové vlády a prezidenta de iure chápu, na druhou stranu bych v tomto ohledu nebyl na Beneše a exil tak přísný. Inklinaci ke slovanskému státu na východě už bych přece jen trochu přísněji posuzoval, i když i tu jsem v letech brzy po Mnichovu schopen pochopit. Ale co se rozjelo po Košickém vládním programu, to byla jízda. Národně-socialistická revoluce je pojem, který mě bude nějakou dobu v noci budit.
Zkrátka, princip kolektivní viny je mi odporný. Víc asi netřeba dodávat. A už se ani moc nedivím, že se Beneš nepostavil Gottwaldovi v únoru 1948 potom, co vlastními dekrety zlegalizoval ideová východiska KSČ.
Mandler napsal tuto útlou knížku velmi čtivě, ale o tomhle tématu se mi prostě nikdy nebude číst lehce. Jednu hvězdičku ubírám za to, že bych ocenil ještě širší kontext doby na úkor doslovné citace dekretů v textu knihy (úplně by mi stačilo nechat úplné znění dekretů na konci, kde jsou ostatně znovu).“... celý text
— Chajda69
Oba moji prezidenti
„Přečteno kvůli diplomové práci. Velmi kritický pohled na naše prezidenty Václava Havla a Václava Klause. Dost tezí mě přivedlo k zamyšlení, se všemi rozhodně nesouhlasím. Bohužel jako červená nit se knihou neustále táhne připomínka, že Demokratické iniciativě nebyla dána dle názoru autora stejná šance jako Občanskému fóru. Působí to bolestínsky. Škoda.“... celý text
— BarboraSalome
Benešovy dekrety
„velmi útlá kniha o důležitém období a dekretech, díky nimž byli mimo jiné odsunuti Němci z ČSR, byl znárodněn průmysl, a spoustu dalšího.. doporučuji přečíst - každý by měl o této problematice alespoň něco málo vědět a znát“... celý text
— oolinkaa
Benešovy dekrety
„doporučuji přečíst, opravdu zajímavá kniha“
— evci
Emanuel Mandler - knihy
1965 | Kniha o Praze: 1965 |
2002 | Benešovy dekrety |
1966 | Atrakce |
2001 | Češi i Němci |
2004 | Oba moji prezidenti |
1998 | Nebát se a nekrást? |
2007 | Poslední Branibor a jiné příběhy |
2005 | Škodolibé úsměvy svobody z let 1955 až 1992 |
Žánry autora
Povídky Literatura česká Literatura naučná Historie Politologie, mezinárodní vztahy Pragensia
Štítky z knih
Praha historie, dějiny sociologie reportáže Edvard Beneš, 1884-1948 studie pragensia život ve městě kulturní život
Mandler je 2x v oblíbených.